Wikipedie

Wikipedie:Nominace nejlepších článků/Hubbleův vesmírný dalekohled

< Wikipedie:Nominace nejlepších článků
Tato stránka obsahuje archiv návrhu článku mezi Nejlepší články. Tuto stránku už laskavě needitujte.


Kandidatura byla stažena navrhovatelem. --Podzemnik 9. 2. 2009, 22:26 (UTC)

Hubbleův vesmírný dalekohled editovat

Rád bych tento článek dostal mezi nejlepší. Pracovali jsme na něm společně s kolegyní Mydlinkou, která se ovšem před 3 měsíci zcela odmlčela. Podotýkám, že drtivá většina současné podoby článku vznikla na Mydlinčině pískovišti [1] nikoliv přímo pod samotným heslem. --Gothic2 1. 12. 2008, 16:20 (UTC)

Hlasování editovat

Od 17. ledna 2009 do 31. ledna. prodlužuji do 13. února 2009 أنا الحق مساهمات النقاش ‎ 30. 1. 2009, 11:47 (UTC)
Kandidatura stažena autorem --Gothic2 6. 2. 2009, 09:16 (UTC)

Pro editovat
  1. Hlasuji pro článek, který dal ohromnou spoustu práce nejen mě, ale i nyní bohužel nezvěstné kolegyni Mydlince, dále děkuji kolegovi Jan.Kamenicek za jeho připomínkovou část a dalším kolegům, kteří mi pomohli s identifikací a opravou nedostatků. --Gothic2 18. 1. 2009, 07:12 (UTC)
  2. Líbí se mi--Zákupák 18. 1. 2009, 08:33 (UTC)
  3. Moc hezký článek--Mirek256 18. 1. 2009, 08:56 (UTC)
  4. --Adamcervenka 18. 1. 2009, 09:11 (UTC)
  5. Moc zajímavý a pěkný článek.--Faigl.ladislav slovačiny 20. 1. 2009, 20:20 (UTC)
  6. vědecky přesný článek, pěkně zpracovaný--Genius920308 21. 1. 2009, 14:10 (UTC)
  7. --Kacir 21. 1. 2009, 17:29 (UTC) Ano, pěkný článek.
  8. Dobře napsaný článek. --ZK001 23. 1. 2009, 23:14 (UTC)
  9. --Kuvaly 24. 1. 2009, 10:44 (UTC)
  10. --Martin Happy Zub 25. 1. 2009, 16:23 (UTC)
  11. Poutavý článek s informacemi pro laiky i odborníky. --G3ron1mo 25. 1. 2009, 22:37 (UTC)
  12. --frettie.net 26. 1. 2009, 11:01 (UTC)
  13. --Sevela.p 26. 1. 2009, 13:06 (UTC)
  14. --Tom 28. 1. 2009, 21:48 (UTC)
  15. --Krvesaj 1. 2. 2009, 12:54 (UTC)
  16. už tam nic nevidím...--H11 2. 2. 2009, 03:20 (UTC)
    V Hubbleově vesmírném dalekohledu? To snad ne... :) --Kacir 4. 2. 2009, 13:52 (UTC)
  17. Petr Kopač 5. 2. 2009, 20:27 (UTC)
  18. --Birnak 6. 2. 2009, 07:28 (UTC)
Proti editovat
  1. Jan.Kamenicek 30. 1. 2009, 06:41 (UTC). Zatím, dokud se nepodaří dořešit body z diskuse. V této diskusi jsem také požádal o prodloužení termínu, a autor s tím na mé diskusní stránce vyjádřil souhlas. Žádám proto oprávněného pověřence, aby hlasování prodloužil. Po dořešení pár nesrovnalostí bude článek skvělým přírůstkem do seznamu NČ.
    S případným prodloužením samozřejmě souhlasím, možná to ale nebude třeba. Ikdyž dost zápasím s nedostatkem času, je možné, že připomínky během zítřka umořím. --Gothic2 30. 1. 2009, 11:42 (UTC)
  2. Musím hlasovat proti, neb ty reference jsou tam podivně naskládány. Jako příklad mohu uvést text mezi refem 18 a 14 verze [2]. To jako máme věřit, že ref 14 je refem pro všechny ty data mezi tím? To asi těžko, spousta věcí např. 22 nanometrů tam není. Já říkám ty reference jsou v tom článku ledabile naházené a vůbec neplní svoji funkci.--Juan de Vojníkov 5. 2. 2009, 23:02 (UTC)
  3. Nekvalitní ozdrojování. Kolega mě Juan de Vojníkov mě požádal o zhodnocení ozdrojování článku, upozornil na velkou mezeru mezi zdroji [18] a [14] v sekci Optická soustava. Pátral jsem, jestli těch několik odstavců neošetřuje zdroj [14] (strany 487−488 od [3]). Ale zjistil jsem, že na těchto stranách není zmínka dokonce ani o údaji "1,175 miliardy USD", který by tento zdroj měl dokládat zcela určitě, když je umístěn hned za ním. Když už jsem tomu věnoval čas, tak si zde dovoluji zahlasovat. --Beren 5. 2. 2009, 23:08 (UTC) Tento falešný zdroj jsem proto odstranil. Fakt slabého ozdrojování dané sekce však trvá. --Beren 6. 2. 2009, 12:42 (UTC)
  4. věřím kolegovi Berenovi. Textově je to pěkné, ale jestli haprujou zdroje, tak jsem taktéž proti --Chmee2 6. 2. 2009, 12:54 (UTC)
  5. Stejně jako Chmee2. Zagothal 6. 2. 2009, 15:25 (UTC)
Diskuse během hlasování editovat

Myslím, že text ještě bude potřebovat podrobnější revizi.

Níže jsem uvedl řadu připomínek, ke kterým se autor postavil velmi dobře a pokusil se je pořešit. Mezitím mne však ještě napadlo porovnat alespoň malou část článku s originálním anglickým textem, a našel jsem nějaké nesrovnalosti, plynoucí z nepřesného překladu Šlo o závěr kapitoly Zpracování a zejména kapitolu Pokles oběžné dráhy. Ve druhém případě došlo k úplně opačné interpretaci původního textu. Tyto nesrovnalosti jsem již opravil, ale chtělo by to asi zkontrolovat pořádně celý text. Teď se tomu asi nebudu moci dostatečně podrobně věnovat, a žádám proto autora a hlavně ostatní recenzenty, jestli by to ještě mohli detailně projít. (Bez urážky, ale např. komentář "Líbí se mi" o skutečné kontrole textu moc nesvědčí.)

Také připomínám, že bod 7 z původních připomínek ještě není dořešen. Myslím, že v tomto bodě vytýkaná nesrozumitelnost části textu je také způsobena nepřesným překladem. Jan.Kamenicek 23. 1. 2009, 21:25 (UTC)

K nepřesnému překladu skutečně dojít mohlo neboť jsem na něm nepracoval jako jediný a část, kterou uvádíte jsem nepřekládal, určitě se na to ještě podívám. Tohle je však ale kolego pohyb na dost abstraktní rovině, jelikož fakt, že Vám nějaká věta připadá špatně interpretovaná (bez urážky) nemusí znamenat, že skutečně chybná je. Díval jsem se na opravy, které jste provedl ve článku (a děkuji za ně) a pouze dvě z těch cca deseti oprav se týkaly skutečně chybných interpretací, ostatní opravy byly kosmetického či gramatického rázu. Anglická věta může mít v některých případech mnoho různých výkladů, jejichž počet se blíží třebas i deseti. Já například při překladu neprovádím otrocký překlad textu, snažím se jej přeložit tak, aby byl pro čtenáře stravitelný i fakticky přesný - pokud mi nějaká věta není v angl. originále jasná, snažím se její smysl pochopit a ověřit z českých zdrojů. Připomíku č. 7 považuji za splněnou, nevím co by podle ní bylo ještě třeba dodělat. --Gothic2
Jasně, chyba se stane, a ani vůči vašemu přístupu nemám sebemenších námitek.
Já jsem to psal jen obecně, neboť tyto věci jsem již opravil. Děláte dobře, že text nepřekládáte doslova, ale jeho význam, ve zmíněných případech se to ale nepodařilo, neboť původní text v kapitole Pokles oběžné dráhy hovořil o úvahách snést Hubbla z oběžné dráhy, zatímco český článek o tom, že by měl být vynesen na vyšší oběžnou dráhu. V původním textu bylo, že nakonec bylo rozhodnuto, že k dalekohledu bude připojeno zařízení, které umožní, aby v budoucnu dodaná pohonná jednotka teleskop navedla bezpečně atmosféry. V českém textu bylo, že bude zafixován na své stávající výšce (asi omyl plynoucí z toho, že v angl. textu byl v jiném významu použit výraz "grapple fixture"). Uznáte, že to je úplně významově posunuté. Tohle jsem však opravil, tento případ ale podle mne nabádá k tomu, aby se opravdu podrobně zkontroloval celý článek.
Co se týká bodu 7, v čl. se píše "V okolí Země i ostatních planet totiž existují rozsáhlé oblasti se zvýšenou radiací tzv. Van Allenovy pásy (slunečná oblast má rozsah až 50°). OTA se tedy z důvodu možného poškození gama zářením nesmí dostat do kontaktu s přímým slunečním světlem a např. pozorování Merkuru Hubbleovým dalekohledem je vyloučeno."
Není jasná souvislost mezi Van Allenovými pásy a faktem, že se OTA nesmí dostat do kontaktu s přímým slunečním světlem. Rovněž zmíněná slunečná oblast by chtěla lépe vysvětlit. Jan.Kamenicek 24. 1. 2009, 09:26 (UTC)
Myslím, že už jsem to po porovnání s angl. originálem pochopil. Ty věci spolu asi nesouvisí, van Allenovy pásy a Slunce jsou dvě různé věci, kterým se má dalekohled vyhnout. Jestli si večer udělám čas, zkusím tento bod přeformulovat. Jan.Kamenicek 24. 1. 2009, 10:10 (UTC)
Já se na to taktéž ještě podívám. PS: Právě z tohoto hlediska se mi velice líbí možnost připomínkování během nominace, protože autor získá zpětnou vazbu na svou práci a jsou mu mnohdy odhaleny chyby, které by sám ani nemusel odhalit. Děkuji za pomoc --Gothic2 24. 1. 2009, 17:10 (UTC)
Zkusil jsem to opravit, mrkněte, jestli to tak může být.
Všiml jsem si ale ještě nějakých drobností:
  • V této kapitole (Pozemní kontrola) jsem objevil následující skrytou poznámku: <!--co je to za ref??? "Editor and Susan Rose" ???? -->. Nevím přesně, co se autorovi této poznámky nelíbilo, chtělo by to asi se ho dotázat, aby se mohla odstranit.
  • ref 12 odkazuje na něco jiného, než je v něm uvedeno
Vložen správný odkaz --Gothic2 25. 1. 2009, 09:35 (UTC)
  • ref 31 nefunguje
Nahrazeno funkčním zdrojem --Gothic2 25. 1. 2009, 09:14 (UTC)
Nevím ale, jestli budu mít čas na opravdu podrobnou kontrolu celého článku, a velmi bych proto prosil, zda by se nemohli zapojit i jiní recenzenti. Jan.Kamenicek 24. 1. 2009, 19:20 (UTC)

Nikdo jiný se k tomu nemá, a protože se blíží uzávěrka, tak jsem zatím porovnal alespoň malou část přeloženého textu s originálem, a zatím mám následující dotazy:

  1. "Finanční problémy naznačily nutnost spolupráce s Evropskou kosmickou agenturou (ESA), která souhlasila s dodávkou několika přístrojů, mezi jinými i solárních panelů. Současně uhradila přibližně 15 % nákladů výměnou za garanci 15 % pozorovacího času teleskopu pro evropské astronomy." Tato věta neodpovídá anglickému originálu, ovšem má stejný ref, ve kterém se mi odlišnosti nepodařilo potvrdit. Pokud tyto informace jsou založené ještě na jiném zdroji, měl by být uveden, pokud jde o nepřesný překlad, je třeba ho opravit (to případně mohu udělat já).
  2. "Odpovědnost za design, vývoj a výstavbu mělo Marshall Space Flight Center. Goddardovo centrum pro vesmírné lety mělo na starosti celkový dozor nad vědeckými přístroji a Středisko řízení vesmírných letů se mělo stát pozemním řídícím centrem, které mělo v budoucnu řídit misi". Anglický originál neuvádí nic o Středisku vesmírných letů a nic jsem nenašel ani v uvedeném refu. Platí totéž co v bodu 1.
    Asi jste to kolego přehlédl, ale v anglickém originále se skutečně hovoří o ground-control center což se v češtině obvykle překládá právě jako Středisko vesmírných letů. Doplnil jsem k tomu refy --Gothic2 30. 1. 2009, 11:35 (UTC)
    Nikoliv. V originále se píše: "...the Goddard Space Flight Center was given overall control of the scientific instruments and ground-control center for the mission", což zhruba znamená, že "...GSFC mělo na starosti dozor nad vědeckými přístroji a centrum pozemní kontroly této mise." Všimněte si také malých písmen. Když si projdete uvedený zdroj, uvidíte, že se v něm na několika stránkách obsáhle píše o složitém vyjednávání o rozdělení kompetencí pouze mezi dvěma Centry, a to Marshallovým a Goddardovým. Při pochybnostech vždy nejvíce pomůže ověření přímo v uvedeném zdroji.Jan.Kamenicek 30. 1. 2009, 13:55 (UTC)
    Větu jsem spravil, myslím, že už by měla být správně. --Gothic2 30. 1. 2009, 14:27 (UTC)
  3. "pro pozorování v oblasti od ultrafialového záření až do oblasti záření blízkého infračervenému muselo být zrcadlo vyleštěné s rozlišením 1/20 vlnové délky viditelného světla, což je asi 30 nanometrů." Anglický originál obsahuje jiná čísla, ovšem ref je stejný. Tento ref současně odkazuje na nějaký článek, který je přístupný pouze pro předplatitele, takže to nelze ověřit. Pokud jste čerpal odjinud, bylo by opět třeba to uvést, pokud ne, je třeba info sjednotit.
Údaje sjednoceny. Domnívám se ale, že nutnost zaplatit za zpřístupnění refu není na závadu. Stejně tak by někdo mohl argumentovat, že kniha použitá jako ref je též zpoplatněná, protože by za ni uživatel musel v knihovně zaplatit (formou členského poplatku)...--Gothic2 5. 2. 2009, 17:45 (UTC)
  1. "Kvůli možným komplikacím pověřil tým konstruktérů firmu Kodak, aby sestrojila záložní zrcadlo broušené tradičními brusnými technikami. Toto zrcadlo bylo vystaveno v Smithsonově institutu[17] a dnes jej používá teleskop s průměrem 2,4 metru v Magdalena Ridge Observatory." V anglickém originálu se však píše, že zrcadlo od Kodaku je v Sm. institutu, zatímco v Magdalena Ridge Obs. je ještě nějaké jiné od spol. Itek. Sám jsem ale přesně nepochopil, k čemu mělo to třetí sloužit, bude to asi chtít lépe prozkoumat refy.
    Opraveno. V anglickém originále není zcela přesně jasné, co je v tom kontextu myšleno slovem effort. Pochopil jsem to tak, že to zrcadlo od Iteku bylo vyvinuto jakožto druhé záložní v pořadí. --Gothic2 1. 2. 2009, 10:08 (UTC)
  2. Z kapitoly „Optical Telescope Assembly (OTA)“ byla vypuštěna celá řada zajímavých a důležitých informací. Za všechny uvádím alespoň, že např. chybí informace, o jaký typ zrcadlového dalekohledu se to vlastně jedná. Myslím, že tuto kapitolu by to chtělo ještě doplnit.
    Budu ještě pokračovat v kontrole zbytku článku. Protože si myslím, že na článku ještě zbývá dost práce, a protože opravdu plnohodnotně bude o něm možné hlasovat, až tato práce bude ukončena, a protože se zdá, že nikdo jiný nám s tím nechce pomoci, navrhuji posunutí uzávěrky této nominace. Jan.Kamenicek 25. 1. 2009, 21:43 (UTC)
    Zdravím kolego, velice obdivuji Váš zájem na propracování článku tak, aby byl co možná nej. Mám trošku výhrady k Vašemu pojetí celé problematiky. Začínám získávat dojem, že se snažíte vytvořit s české verze článku dokonalou kopii verze anglické, což dokládá věta: Anglický originál neuvádí nic o Středisku vesmírných letů a nic jsem nenašel ani v uvedeném refu. Platí totéž co v bodu 1. Článek samozřejmě z drtivé části vychází z anglické verze ovšem to neznamená, že je jejím klonem. Při jejím překladu jsem narazil na mnohé bludy a nesmysly, které jsem musel opravit a tudíž se česká verze může v mnohém rozcházet ne-li přímo odporovat anglické verzi!! Mějte prosím na paměti jednu zásadní věc − mnoho mých známých se domnívá, že anglická wiki je ta nej a pouze informace v ní uvedené jsou tím kamenem mudrců a vše, co jim odporuje nebo se od nich liší, je chybné. Podobným případem překladu je článek o atentátu na JFK, jehož kostra sice dosti kopíruje anglickou verzi ovšem obsah je již ze značné části prací mojí a s anglickou již nemá nic společného. Resumé tedy zní: informace na české wiki lišící se od anglické nemusí být automaticky chybná. --Gothic2 26. 1. 2009, 08:46 (UTC)
    Myslím, že jste mne nepochopil. V žádném případě nebráním tomu, aby byl článek propracován ještě lépe než ten anglický. Já jsem nepsal, že se to musí za každou cenu anglické verzi podobat, to bych to rovnou opravil. Neříkal jsem, že to jsou chyby, ale označil jsem to jako své dotazy. Potřeboval jsem se ujistit, jestli jsou odchylky způsobené omylem nebo úmyslem. Tu moji větu jste citoval vytrženě z kontextu, neboť navazovala na bod jedna, kde se psalo, že jen pokud je odchylka způsobená nepřesným překladem, tak se má opravit, jinak se má dodat zdroj.
    Konkrétně Středisko vesmírných letů je do textu přidané, ale zůstal tam původní ref. Pročetl jsem zdroj, na který tento ref odkazuje, ten však tuto nově přidanou informaci neobsahuje. (Pokud se mýlím, pak mne prosím opravte.) Takže pokud se to odchyluje úmyslně, chce to jen dodat zdroj odlišných informací, protože není možné, aby si informace v článku a ref odporovaly. Jan.Kamenicek 26. 1. 2009, 16:09 (UTC)
    Pokračuji v kontrole textu:
  3. "NASA zjistila, že Perkin-Elmer nepovažuje výrobu zrcadla za svoji klíčovou úlohu. Důvodem liknavého přístupu mohlo být i to, že společnost si byla jistá, že NASA nesvěří tento úkol nikomu jinému..." Tuto informaci se mi nepodařilo v uvedeném zdroji nalézt.
  4. "Stejná hodnota vyšla i z výsledků analýzy zařízení na leštění zrcadla, které používala společnost Perkin-Elmer" Liší se od anglické verze, kde se píše o analýze nullcorrectoru, který zrcadlo jen testoval. (Opět netvrdím, že se musíme striktně držet enwiki, jen prosím o potvrzení, která verze je blíže pravdě, zvláště když tato informace není ozdrojovaná.) Jan.Kamenicek 30. 1. 2009, 08:11 (UTC)

Diskuse editovat

Velmi zběžně: objevuje se tam mnoho zbytečných odkazů na rediry, řádově v desítkách, to by něměl mít ani dobrý čl., když mi dnes v noci zbyde čas napravím to--Horst 1. 12. 2008, 16:56 (UTC)

opraveno, snad jsem nic neopoměl --Gothic2 2. 12. 2008, 09:15 (UTC)

Tak zatím po prvním letmém pohledu:

  • V referencích se míchají anglické šablony cite a s českými, to by chtělo vychytat. K cizojazyčným navíc doplnit parametr jazyk أنا الحق مساهمات النقاش ‎ 6. 12. 2008, 11:42 (UTC)
opraveno --Gothic2 6. 12. 2008, 15:43 (UTC)

Tak jsem část pročetl:

  • IMHO nesmírně málo vnitřních odkazů, zřejmě proto, že by byly červené, ale chtělo by to napsat i navazující články, (vim náročné)
domnívám se, že interních linků je tam více než dost, nevím, které máte namysli --Gothic2 20. 12. 2008, 15:22 (UTC)
  • IMHO chybí kontroverze,[zdroj?] je tam jen jeden odstavec kde se srovnává s pozorováním na Zemi a pak že problémy s poslední servisní misí, IMHO odpor je výrazně větší než popsaný v článku,[zdroj?] IMHO astronomické POV:-)--H11 8. 12. 2008, 10:36 (UTC)
Milý kolego, prosím Vás o méně IMHO a více konkrétnosti :-)) S pozdravem --Gothic2 10. 12. 2008, 07:44 (UTC)
ad bod 1 - no vypisovat kde maji IMHO:-), být odkazy nebudu to radši udělám sám rovnou do článku
ad bod 2 - nevím jak odiffovat že článek na mě působí, jako od jeho zastánců,a že i nejznámější vady a problémy jsou marginalizované--H11 10. 12. 2008, 08:55 (UTC)
Na mě tedy nepůsobí, že by se článek Hubblea nějak zastával, vždyť se téměř celý konec týká všemožných závad :-)) --Gothic2 10. 12. 2008, 09:10 (UTC)
Vložil jsem do těch poznámek šablony fakt?, aby bylo bylo jasné co se mi nezdá :-). Jinak se domnívám, že linky a navazující články, které tam mají být tam prostě jsou. Nenašel jsem žádný pojem, který by vysloveně vyžadoval napsání paralelního článku. Pokud se mýlím, prosím o jeho uvedení. S pozdravem --Gothic2 11. 12. 2008, 12:00 (UTC)
Hubbleův x Hubblův editovat

Na internetu se vyskytují varianty "Hubbleův" a "Hubblův". Osobně mi přijde lepší ta druhá verze, podobně jako třeba "soudce" a "soudcův". Česká astronomická společnost jméno Hubble skloňuje také tak, viz tento slovníček, i když také se tam najde výjimka. Jan.Kamenicek 21. 12. 2008, 00:49 (UTC)

No, musím se opravit, ČAS používá obě verze, ale ta druhá je víc než čtyřikrát častější. Viz Google zde a zde Jan.Kamenicek 21. 12. 2008, 00:59 (UTC)

No odborník na jazyk český siice nejsem, ale skloňovat jméno Hubble podle vzoru soudce mi přijde jakési divné. Pokud napíši „Hubblův“, tak by se neznalému člověku mohlo asociovat jméno Hubbl. A on se nejmenoval Hubbl nýbrž Hubble. --Gothic2 21. 12. 2008, 08:53 (UTC)

Já jsem úmyslně nepsal, že se to skloňuje podle tohoto vzoru, jen jsem uvedl příklad, že vypuštění koncové samohlásky není v češtině nic výjimečného.
Ohledně ohledů vůči neznalým lidem, v článku je odkaz na článek Edwin Hubble, kde je jeho jméno v 1. pádě uvedeno. Navíc, pokud se koncové -e nevypustí, pak neznalý člověk má tendenci číst [hablɛuːf tɛlɛskop]IPA, místo [habluːf tɛlɛskop]IPA (ověřeno na několika studentech střední školy).
Každopádně naše osobní preference jsou stejně nedůležité. Doporučuji napsat do poradny pro jazyk český. Pokud označí jednu variantu jako správnou, není o čem diskutovat, pokud napíší, že správné jsou obě, vybral bych tu, kterou preferují relevantní zdroje.
O preferenci skloňování jména Hubble na portálu České astronomické společnosti jsem už psal. Ještě mě také napadalo podívat se, jak se v článcích na těchto stránkách skloňuje přímo jméno tohoto vědce. Takže občas (i když ne často) se tam píše o Edwinu Hubblovi, zato vůbec ne o Edwinu Hubbleovi. Český internet obecně verzi s nevypuštěným -e používá, ovšem méně často než verzi bez něj (uvádím jen pro úplnost, internet jako takový není zcela relevantní zdroj).
Pokud bychom nevypouštěli koncové -e, velmi zajímavě pak vypadá zejména 7. pád. Portál ČASu spojení "Edwinem Hubbleem" nezná a na celém českém internetu ji lze najít jen ve dvou článcích!, na rozdíl od 154 článků s verzí Edwinem Hubblem. Nejhorší je občas (ovšem málo) používané řešení, kdy se -e nevypouští, ale protože 7. pád se dvěma ee za sebou vypadá blbě, tak v něm ano. Jan.Kamenicek 21. 12. 2008, 15:44 (UTC)
Zdravím kolego, tak to opravdu nevím, kde jste hledal :-), podívejte co jsem našel já (všude se to jenom hemží HubblEovým dalekohledem vizte: [4], [5], [6], [7], [8]. Myslím, že není co řešit...a to uvádím pouze zdroje, které považuji za směrodatné --Gothic2 21. 12. 2008, 16:05 (UTC)
Nechápu, jak je možné, že nevíte, kde jsem hledal, když jsem to vždy napsal. Uváděl jsem odkaz na astronomický slovníček, uváděl jsem odkazy na výsledky hledání Googlu s celkem stovkami hitů pro jednu i druhou verzi na celém českém internetu a prohledal jsem celé oficiální stránky České astronomické společnosti, kterou považuji za zdroj nejrelevantnější. Rozhodně více než např. jakýsi Vámi uváděný nepodepsaný článek na nějakém kolecko.blog.cz . Najít pár izolovaných odkazů pro jednu či druhou verzi opravdu není problém (na vyváženou uvádím zase některé pro Hubbla: [9], [10], [11], [12], [13], [14] a k tomu znovu uvádím astronomický slovníček ČASu, kde se to pro změnu hemží Hubbly bez -e.). Takže těch Vašich pár odkazů vůbec nic neprokazuje.
Zatímco já jsem uvedl, že případný problém neznalosti prvního pádu vědcova jména je částečně vyřešen odkazem na článek o dotyčném vědci, neuvádíte žádné řešení problému neznalosti správného čtení jména teleskopu, přičemž tento problém při (v češtině běžném) vypuštění koncové samohlásky odpadá.
Rovněž jste se nevyjádřil, zda chcete v rozporu s běžným používáním užívat také 7. pád se dvěma ee za sebou, nebo v tomto případě dělat výjimku (jako to činí většina těch, co jinak -e nevypouští), nebo raději hledat zásadně takové formulace, abyste 7. pád nemusel používat vůbec. Výše jsem uvedl, jak je to s "Edwinem Hubble(e)m", můžeme se ale také podívat, jak je to čistě jen s "Hubble(e)m": Stránky ČASu uvádí 40 článků s Hubblem a žádný s Hubbleem. Na celém českém internetu, bez ohledu na to, zda se jedná o oficiální stránky hvězdáren, astro-časopisů nebo obyčejné blogy, je výraz Hubbleem jen 4x, ovšem z toho dvakrát se jedná o strojový překlad z angličtiny (proti 640 případům s výrazem Hubblem).
Teď mě ještě napadlo mrknout, jak to v článku skutečně řešíte, a vidím, že nejste moc konzistentní, neboť také v 7. pádě -e vypouštíte (viz věta "Více než 4000 prací založených na datech poskytnutých Hubblem bylo...") Já se Vám ale nedivím, jde to prostě proti jazykovému citu. Myslím ovšem, že je to potřeba sjednotit. Jan.Kamenicek 21. 12. 2008, 17:16 (UTC)
Zdravím kolego, zanechejme prosím vzájemného trumfování v počtu odkazů s tou či onou verzí (mimochodem, nepřímo označit Hvězdárnu Vsetín jako nedůvěryhodný zdroj od Vás není příliš šťastné...). Nechápu proč ode mě tak vehementně a hrrrr očekáváte, že budu z rukávu chrlit řešení a nenecháte mi čas na promyšlení?! Přes svátky se na to zaměřím a vyřeším to. S pozdravem --Gothic2 21. 12. 2008, 18:24 (UTC)
Nezlobte se, ale nepodsouvejte mi věci, které nedělám. S nikým se netrumfuji, uvedl jsem odkazy na podporu svého tvrzení a uvedl jsem jich hodně, řadu z nich velmi relevantních. Vy jste reagoval jen několika jinými s tím, že dále již "není co řešit". Proto jsem uvedl další, abych Vám ukázal, že nemáte pravdu, že pár takových izolovaných odkazů samo o sobě nic neprokazuje, a že tedy stále je co řešit.
Nepodsouvejte mi tvrzení, že Hvězdárna Vsetín je nedůvěryhodný zdroj. Hovořil jsem pouze o relevantnosti, a to ještě ve spojení s nepodepsaným článkem na nějakém blogu Atlantis, na němž lze mimo jiné najít i články s perlami typu "Konstruktéři pyramidy byli zasvěcenci - osvícení lidé, se znalostmi sahajícími daleko za hranice Sluneční soustavy, ovládající podstatné a základní stavební prvky vesmíru vzniklé z vesmírné hmoty." :-))
Nepodsouvejte mi ani, že na Vás naléhám, abyste odpověděl okamžitě a nic si nepromyslel. To vy jste se rozhodl reagovat a odbýt mé dotazy jen 21 minut po té, co jsem je formuloval, přičemž některé námitky jste zcela pominul. Naopak, ocením, když si dáte více načas, dotazy si lépe přečtete a odpovědi lépe promyslíte.
Jinak článek samotný je dobrý, musel Vám dát spoustu práce a má mou podporu. Vyšperkujme ho a vyjasněme i tuto drobnost. Jan.Kamenicek 21. 12. 2008, 19:21 (UTC)

Zdravím kolego a děkuji za pochvalu článku. O problému toho jména jsem horečnatě přemýšlel a hledal v odborné literatuře. Dovolte prosím, abych nyní uvedl jednoznačně důvěryhodné knižní zdroje, které procházejí daleko důkladnější jazykovou kontrolou než je tomu u zdrojů internetových. Knihy, které uvádím operují výhradně a pouze s variantami Hubbleův, Hubleovi, Hubbleovo, Hubbleovy. Jsou to:

Dále jsem se o tomto problému bavil s kamarádem, který studoval 3 roky češtinu na vysoké škole a jednoznačně se přiklání k verzi HubblEův, jelikož tím zůstane zachován hlavní kmen jména, které zní Hubble nikoliv Hubbl. Uvedl však, že podobné patvary jako je Hubblův se vyskytovat mohou neboť český jazyk není pro tyto případy dostatečně jednoznačně kodifikován. Řešení, které podniknu v článku bude následovné: všechny tvary Hubblův atp., které se v článku vyskytují opravím na Hubbleův, Hubbleovy atp. Pro jistotu se obrtátím i na Ústav pro jazyk český, ale očekávám, že pouze potvrdí to, co jsem uvedl výše. Toť ode mne vše. --Gothic2 22. 12. 2008, 11:15 (UTC)

Děkuji, hlas jazykové poradny bude nejvíce směrodatný, jak jsem ostatně psal hned ve svém prvním příspěvku. Protože je to problematika širší, poslal jsem mezitím i svůj dotaz, a to nejen na jméno Edwin Hubble, ale také Tom Cruise či Alan Alda. Na stránkách poradny jsem pak našel skloňování jmen Popescu, -ca (nikoliv Popescua) a Petrarca, -cy (nikoliv Petrarcay). Tyto příklady zřetelně ukazují, že kmen jména není nedotknutelný a třebaže jsem češtinu nestudoval, za patvary bych spíše označil pokus kmeny těchto jmen při skloňování zachovat nezměněny. Jan.Kamenicek 22. 12. 2008, 20:47 (UTC)
Takže, z poradny jsem dostal odkaz na tuto příručku, kde se v kapitole 2. píše, že předchází-li tvrdá nebo obojetná souhláska (kromě s, z), skloňujeme jména podle vzoru „pán“ nebo pomocí zájmenných koncovek, přičemž převládá podle vzoru „pán“. Je zde uvedena celá řada příkladů, jako třeba Goethe, 2. p. Goetha (nikoliv tedy *Goethea). O žádném zachovávání kmene se zde nepíše.
Takže teprve teď myslím lze konstatovat, že není co řešit. Jan.Kamenicek 23. 12. 2008, 13:56 (UTC)
Tos měl ale dostat odkaz na příručku tuto, oddíl 1.5. Ta Tvá kapitola dva jaksi na Hubblea nepasuje, neb on s E vyslovovaný není.
Z vlastní zkušenosti vím, že odbornější publikace používají tvar "Hubblea" a "Hubbleův" právě proto, že jim je to opakovaně doporučováno ze strany ÚJČ, které se zas odvolává na to, že se to tak používá v astronomické úzu. Miraceti 23. 12. 2008, 14:08 (UTC)
Co se týče "Hubbleem", tak skutečně se i v odbornější literatuře používá "Hubblem". Asi proto, že je to jednodušší. Není v tom tedy žádný tvrdý systém. Sedmý pád naštěstí není zas tak tragicky častý a běžný uživatel nešťoura v tom ani nic divného nenajde. Miraceti 23. 12. 2008, 14:13 (UTC)
Ale vždyť i podle tebou zmíněné kapitoly se němé -e má v tomto případě vynechat. Jména se tam dělí do dvou skupin:
  • němé -e neovlivňuje výslovnost předchozí souhlásky (Mattisse, Mattissovi; a tedy i Hubble, Hubblovi)
  • němé -e výslovnost ovlivňuje, pak se zachovává pouze v pádech, kde je to kvůli této výslovnosti nutné, ale to není náš případ.
Takže ať se na tahle kodifikovaná pravidla dívám z jakékoliv strany, vychází mi to stejně.
Co se týká astronomického úzu, není to tak, už několikrát jsem výše ukázal, že Česká astronomická společnost Hubbla skloňuje bez -e.
BTW, pokud je šťoura ten, kdo upozorňuje na nelogičnosti, zvláště, když je po ruce řešení jednoduché a bez vnitřních rozporů, pak se k tomu označení klidně přihlásím. Snad jsi mě tak označil z dobré vůle. Jan.Kamenicek 23. 12. 2008, 15:51 (UTC)

Vážený pane Kamenicku, přečtěte si prosím následující:

  • Vážený pane Kubalo,

u cizích jmen přidáváme obvykle koncovky užívané při skloňování i přípony užívané při odvozování za plnou podobu jména (Hubble), pokud koncová samohláska má vliv na vyslovování jména. V tomto případě tomu tak není, koncové -e se nevyslovuje, proto při skloňování i odvozování máme dvě možnosti, obě správné, tedy Hubbla i Hubblea. V Technickém slovníku naučném (Encyklopedický dům, Praha 2002) jsou uvedeny názvy "Hubbleův kosmický dalekohled", "Hubbleova konstanta" a "Hubbleův zákon", z čehož vyplývá, že v odborném úzu je pravděpodobně obvyklé toto označení. Přestože z jazykového hlediska mohou být tyto věci a jevy Hubbleovy i Hubblovy.

S pozdravem

Barbora Hošková

Ústav pro jazyk český AV ČR

oddělení jazykové kultury – jazyková poradna

a dále pak:

  • Jména cizího původu zakončená ve výslovnosti i grafice na -e skloňujeme podle toho, jaká souhláska předchází koncovému -e. Předchází-li tvrdá nebo obojetná souhláska (kromě s, z), skloňujeme jména podle vzoru „pán“ nebo pomocí zájmenných koncovek. I když u jmen známých stále převládá spíše tradiční skloňování podle vzoru „pán“, zájmenné skloňování je dnes stále užívanější (a to čím dál častěji i u známých jmen), protože je z pádových tvarů lépe rozpoznatelná základní podoba jména ( Goethe, Niederle, Tille, Šebrle, Dante, Arne, Rilke, Teute, Eliade, španělské jméno Jorge [chorche], vietnamské jméno Rjúnosuke – 2. p. Goetha i Goetheho , Niederla i Niederleho, Tilla (řidč.) i Tilleho, Šebrla i Šebrleho, Danta i Danteho, Arna i Arneho, Rilka i Rilkeho, Teiga i Teigeho, Eliada i (řidč.) Eliadeho, Jorga (řidč.) i Jorgeho, Rjúnosuka i Rjúnosukeho).

Přídavné jméno přivlastňovací: U mužských podstatných jmen končících v 1. pádě na -e, - i nebo - y záleží možnost utvoření přídavného jména přivlastňovacího na obvyklém (tradičním) způsobu skloňování: Morseova abeceda; Bernoulliho rovnice i Bernoulliova rovnice; Arnovi přátelé i Arneho přátelé ; Verdiho opery, Valéryho poezie. Slovanská příjmení končící v 1. pádě na - ski, např. Rakovski, se skloňují většinou jako přídavná jména; přivlastňujeme proto tvarem 2. pádu: Rakovského ulice

Takže: Hubbleův dalekohled, ale i Hubbleho i Hubblův; dala bych přednost Hubbleův.

S pozdravem

Milena Šipková

Pokud mi pane Kamenicku nevěříte, zavolejte si na jazykovou poradnu AVČR v Brně, tel.č.: 532290111

Dálším pomyslným jazýčkem na vahách je skutečnost, že tvar Hubbleův je používám v drtivé většině astronomických publikací! Mohu doložit další, chcete-li. S pozdravem --Gothic2 24. 12. 2008, 08:08 (UTC)

PS: teď jsem detailně procházel ten slovníček České astronomické společnosti jak jste jej uvedl výše v diskusi a docela jsem se zasmál :-D ([15]) aneb oni v tom taky nemají moc jasno. :-)) --Gothic2 25. 12. 2008, 10:00 (UTC)

Můžeš si všimnout, že většina té terminologie je přebraná přímo ze slovenské publikace. Je otázkou, do jaké míry si překladatel dal práci. Heslo "Hubbleův diagram" přidával PK a u toho jsem si naprosto jist, protože jestli někdo z českých astro autorů dbá na češtinu, tak on.
Na asu.cas.cz samozřejmě s převahou taky vedou tvary bez -e.
Nemá smysl se nad tím už pozastavovat. Úzus je takový, jaký je. Miraceti 25. 12. 2008, 13:58 (UTC)

Ahoj Miraceti, souhlasím, že bychom tu diskusi už mohli uzavřít. Mám jen takovou poznámečku do pranice pro odpůrce verze s -e. Když vezmete jméno Samuel F. B. Morse, který vymyslel jistou abecedu jménem Morseova abeceda, též byste raději psali Morsova abeceda? :-) --Gothic2 25. 12. 2008, 14:04 (UTC)

OK, já Vám samozřejmě věřím, že jste tyto odpovědí obdržel, ale docela si odporují. Názor paní Hoškové je v rozporu s tím, co uvádí jejich vlastní příručka, kterou jsem citoval výše. Paní Šipková zase nejprve uvedla řadu případů, kde se -e vypouští (Goethe, Šebrle, Dante ...), aby pak napsala, že u jména Hubble by dala přednost ho ponechat, aniž by zdůvodnila, čím se od těch jmen, která sama uvedla, liší.
Morseova abeceda se nám sem moc nehodí, neboť tam to e přestává být tiché a čte se [morzeova], zatímco dalekohled se čte [hablu:f], nikoliv *[hubleu:f]. Navíc se zde mění výslovnost [s] na [z]. Takže ta otázka není úplně domyšlená, již výše jsem uváděl pravidla z příručky ÚJČ, dle kterých se -e ponechává jen tehdy, má-li vliv na výslovnost.
Já jsem se zase docela zasmál, když jsem četl, čemu jste se zasmál. Tu výjimku v astronomickém slovníčku, které jste si nyní konečně všiml, jsem uváděl hned v prvním příspěvku na tohle téma, a dal jsem na ni i odkaz. Zatímco vy jste tu uváděl jen případy podporující Vaši verzi, já jsem se snažil všímat si výskytu a četnosti verzí obou. Škoda, že ty mé příspěvky nečtete, když už nic jiného, ušetřil byste si práci s detailním procházením.
Použití v astronomických textech: ověřil jsem si nyní, že tištěné publikace skutečně častěji používají verzi s -e. Na internetu je to zdá se opačně, převažuje verze bez -e. Prošel jsem také pár starších čísel časopisu Astropis, tam se vyskytují střídavě obě verze.
Takže, zůstávám nepřesvědčen. Rozpory v názorech z ÚJČ ve mě vyvolávají dojem, že je to do značné míry na samotném uživateli, jaké verzi dá přednost. Pokud se ale ke mně nikdo další nepřipojí, nebudu ničemu bránit. Jan.Kamenicek 25. 12. 2008, 15:45 (UTC)

Prosímvás kolego, nepodsouvejte mi prosím, že nečtu Vaše příspěvky! Kdybyste si Vy dostatečně četl ty moje, viděl byste větu „teď jsem detailně procházel ten slovníček České astronomické společnosti jak jste jej uvedl výše v diskusi a docela jsem se zasmál :-D “. Zcela jasně vidíte, že jsem si ten Váš odkaz prve pročetl. Nebudu se již zastírat tím, že se mi naprosto vůbec nezamlouvá Váš prapodivně ostrý a upjatý způsob vyjadřování vůči mě. Wikipedie se by se měla tvořit s radostí a přátelskou komunikací a ne ostrým vyjadřováním a razantním napadáním v případech, kdy se Vám něco nezdá nebo nelíbí. Už této wikiatmosféry začínám mít pokrk...--Gothic2 25. 12. 2008, 16:08 (UTC) PS: tento problém považuji za uzavřený; jednak je tvar Hubbleův gramaticky správný a navíc podle úzu se v astronomické literatuře též užívá tvaru Hubbleův. Literární zdroje jsou pro mě hlavním směrodatným zdrojem. --Gothic2 25. 12. 2008, 16:23 (UTC)

Máte pravdu, formulace byla zbytečně ostrá, dopustil jsem se toho, co sám někdy kritizuji, a zdá se tedy, že jsem již sám nakažen. :-( Přijměte omluvu. Jan.Kamenicek 25. 12. 2008, 16:43 (UTC)
Zdravím kolego, omluva přijata. Ta naše rozepře mi přišla strašně líto a jsem rád, že se s Vámi dá v dobrém dohodnout. Ani nevíte, jak jsem v posledních dvou dnech o tom jménu přemýšlel :-). Souhlasím s Vaším návrhem nechat to heslo tak jak je, ale pokud by se ozvali další přívrženci verze Hubblův, tak bychom to změnili. Můžeme si podat ruce? (obrazně řečeno) S pozdravem --Gothic2 26. 12. 2008, 13:02 (UTC)
Podzemnik editovat

Jen zatím něco málo:

  • Článek by podle mě snesl více obrázků, na commons jich je docela dost
  • Refy: ref Primer (č. 24) a Tatarewicz (27) není prvně rozepsán, bývá zvykem, že se nejdříve celý rozepíše a pak až zkracuje; ref 10 a 11 jsou stejné? jestli jo, chce to sjednotit pomocí ref name

--Podzemnik 1. 1. 2009, 17:30 (UTC)

Ahoj Podzemniku, doplnil jsem několik obrázků, současný počet již ale považuji za hraniční (víc už bych jich tam raději necpal :-)). Refy rozepsány a v případě refů 10 a 11 jsem to sjednotil pomocí ref name. Zdraví --Gothic2 2. 1. 2009, 10:00 (UTC)

Děkuji za vyřešení, našel jsem si však ještě něco;-):

  • „...za hranicemi naší Galaxie“, „Senát Spojených států“ - to vše je s velkým?
  • Transition Comets -- UV Search for OH Emissions in Asteroids - jsou tam dvě pomlčky, snad překlep? Nebo v tom názvu vážně jsou?
opraveno
  • Dávej pozor na ty pomlčky a uvozovky: pomlčka – , uvozovky „“. Něco jsem opravil, ale něco by se v článku jistě ještě našlo, chtělo by to projet
  • Je tam dost nepřeložitelných termínů, třeba věta „HST obsahoval při startu pět vědeckých přístrojů: Wide Field and Planetary Camera (WF/PC), Goddard High Resolution Spectrograph (GHRS), High Speed Photometer (HSP), Faint Object Camera (FOC) a Faint Object Spectrograph (FOS).“ mě osobně nic neřekne;-( Jestli by to nějak šlo přeložit, tak by to bylo fajn, ale jestli to nejde, tak nejde
Co se dalo přeložit na základě odborných publikací, to jsem přeložil. Některé termíny jsem ale ponechal v angličtině. Přeložit bych je samozřejmě zvládl, ale jednalo by se o můj POV.
  • Opět by to chtělo zredukovat používání kurzívy

Kurzíva ponechána u názvů zařízení a přístrojů

  • U refu 25 je skrytá poznámka v textu, chtělo by to ji vyřešit
  • Taky by bylo fajn doplnit místo vydání u některých knih, kde to není, jinak šablona háže divné [s.l]

--Podzemnik 2. 1. 2009, 10:57 (UTC)

Mrknu nato. Jinak s těmi anglickými názvy si nejsem jistý...pokusím se vyhledat, jak s nimi nakládají česky psané odborné publikace --Gothic2 2. 1. 2009, 14:20 (UTC)
Tak jsem se nato díval a např. Antonín Vítek to zde: [16] nepřekládá. Ještě se podívám doma do knížky od Josipa Kleczeka jak se s tím popral on. --Gothic2 2. 1. 2009, 14:38 (UTC) Ups, překládá to, takže to přeložím podle pana Vítka. --Gothic2 2. 1. 2009, 17:41 (UTC)

Tak jsem se s tím popral, ty (přeložitelné) anglické pojmy jsem přeložil a doplnil jsem ty parametry ke knihám. Kurzíva zredukána :-) --Gothic2 7. 1. 2009, 16:51 (UTC)

Děkuji děkuji, v nejbližší době by to měla skouknout Linn po slohové stránce, pak snad můžem posunout do hlasování. --Podzemnik 7. 1. 2009, 18:35 (UTC)
Jan.Kamenicek editovat

Myslím, že je to velmi dobré, mám ale nějaké hnidopišské dotazy na některé drobnosti.

  1. „Nakonec Senát Spojených států amerických souhlasil s přiznáním alespoň poloviny finanční částky, kterou Sněmovna dříve zamítla.“ Jen tak pro zajímavost - kolik to vlastně bylo? V článku není ani ta původní částka, ani ta její polovina. Nebo je to těch 36 000 000, o kterých se píše, že je schválil kongres, o 2 odstavce níže?
    suma doplněna --Gothic2 10. 1. 2009, 15:47 (UTC)
  2. Zdroj http://hubble.nasa.gov/overview/conception-part3.php nefunguje
    Nahrazeno funkčním zdrojem --Gothic2 16. 1. 2009, 19:21 (UTC)
  3. Dle plánu měl adekvátně odolávat častým změnám teploty při přechodu ze zemského stínu na přímé sluneční světlo, a naopak být zároveň dostatečně stabilní na to, aby umožňoval mimořádně přesné zaměření dalekohledu. …. Znamená to, že neodolává?
    Samozřejmě, že odolává. V této Vámi zmiňované větě se hovoří o záměru a vlastnostech, které byly posléze splněny. Nevím jak jinak by se to dalo napsat. --Gothic2 10. 1. 2009, 17:10 (UTC)
    Trochu jsem to přeformuloval, původní formulace vypadala, že to bylo jen v plánu Jan.Kamenicek 10. 1. 2009, 20:46 (UTC)
  4. Kapitola „Vnitřní struktura“ hovoří o obalu dalekohledu.
    Název opraven tak, aby korespondoval s obsahem --Gothic2 12. 1. 2009, 09:45 (UTC)
  5. V této kapitole se též píše: „V létě 1985 překročila výstavba dalekohledu rozpočet o 30 % a časový plán byl překročen o tři měsíce.“ Není jasné, zda se jedná o výstavbu celého dalekohledu, včetně skluzu popisovaného v předchozí kapit., nebo jen o tu část, za kterou byla zodpovědná Lockheed. Pokud se jedná o překročení rozpočtu a plánu na celý dalekohled, mělo by to být jinde, než v kapitole o obalu.
    V tomto případě je skutečně myšlena pouze konstrukce samotného obalu, za kterou zodpovídala spol. Lockheed. Máte ale pravdu, že to z toho souvětí nebylo dostatečně jasné, větu jsem tedy zpřesnil. --Gothic2 12. 1. 2009, 15:08 (UTC)
  6. Kdo je MSFC?
    Jedná se o Marshall Space Flight Center, doplněno. --Gothic2 10. 1. 2009, 17:10 (UTC)
  7. V článku se píše o Van Allenových pásech, ohrožujících HST mj. „v okolí Slunce“. V článku o těchto pásech se však píše, že se vyskytují v okolí planet.
    Skutečně, to Slunce tam v tomto kontextu nemělo co dělat, souvětí jsem opravil --Gothic2 10. 1. 2009, 18:34 (UTC)
    Teď je to mnohem lepší, ale přesto, bylo by možné tuto část lépe vysvětlit? Jan.Kamenicek 11. 1. 2009, 00:32 (UTC)
  8. V kap. o servisních misích píšete, že se vlivem poklesu oběžné dráhy přiblížil zemské atmosféře. V kap. Selhávání oběžné dráhy zase píšete, že se o řídké oblasti atmosféry brzdí neustále. Tyto informace by chtělo sjednotit.
    Obě věty jsem upravil tak, aby spolu korespondovaly. --Gothic2 17. 1. 2009, 07:16 (UTC)
  9. V čl. se píše o výšce oběžné dráhy 600 km. Tato se však určitě v průběhu doby měnila, jsou dostupné nějaké informace, třeba o výšce, z jaké byl vynesen při servisní misi 1? Od té doby zase znovu klesá, přesto je v infoboxu stále výška 600 km.
    Výška oběhu je bohužel značně pohyblivá a mění se takřka každou minutu. Údaj v infoboxu jsem opravil a uvedl zdroj, kde lze aktuální výšku zjistit. --Gothic2 12. 1. 2009, 12:05 (UTC) PS: pro zajímavost jsem nyní sledoval dráhu Hubblea a představte si, že se za pouhých cca 15 minut změnila o 5 kilometrů směrem od Země, je to skutečně jak na houpačce :-))
  10. Taky mě při čtení uhodilo do očí, že už při první misi po 3 letech bylo nutné ho vynášet znovu nahoru, a při dalších misích, z nichž poslední proběhla 9 let po té první, to už nutné nebylo. Není to tak důležité, ale kdyby k tomu byly informace, bylo by zajímavé je uvést.
    Asi jste to přehlédl, hned u servisní mise 2 je uvedeno, že byla vyměněna tepelná izolace a znovu upravena oběžná dráha. Jde o to, že Hubblovo klesání není rovnoměrné a tudíž nelze přesně říct o kolik kilometrů za jakou dobu klesne či ne. U serv. mise 3 to například nutné nebylo... --Gothic2 16. 1. 2009, 14:31 (UTC)
  11. „Během pozorování v CVZ může jas Země dosahovat delší čas značně velké hodnoty, protože limbus planety bývá v určitých oblastech CVZ široký až okolo 30°.“ Myslím, že téhle větě běžný čtenář neporozumí? Bylo by možné ji formulovat nějak polopatističtěji?
    Větu jsem přeformuloval, odborné slovo limbus jsem převedl do češtiny. --Gothic2 16. 1. 2009, 11:03 (UTC)
  12. V článku se mluví o „úhlových sekundách“. Myslím ale, že pro úhly se používá spíše výrazu „vteřina“.
    Souhlasím, opravil jsem to. --Gothic2 12. 1. 2009, 09:20 (UTC)
  13. V části o leštění zrcadla se píše, že nějaká další dvě zařízení naznačovala aberaci. Před tím se však o žádném jiném zařízení nepíše. V další větě je, že nějaký první test měl být považovaný za přesnější než druhý. Ten první však přitom také není nikde předtím zmíněn.
    Souvětí jsem předělal. Firma zodpovědná za leštění zrcadla podrobila zrcadlo kontrole pomocí přístroje na měření vad, který však žádnou chybu nenahlásil. Poté provedli ještě dva pomocné testy, které problém hlásily − větší váha byla ovšem přisouzena hlavnímu přístroji (výsledky dvou kontrolních testů byly ignorovány) a tím pádem nebyla bohužel zjednána žádná náprava. --Gothic2 12. 1. 2009, 15:27 (UTC)
  14. Chtělo by to sjednotit psaní kurzívy u cizích výrazů, názvů institucí a zkratek. Nevím, jestli na to jsou nějaká doporučení, ale aspoň v rámci jednoho článku by to mělo být ujednoceno.
    Tu kurzívu jsem odstranil, stejný problém jsme řešili u atentátu na JFK a bylo mi doporučeno ji využívat velmi střídmě :-) --Gothic2 12. 1. 2009, 07:59 (UTC)
  15. U cizích výrazů by měla být šablona Cizojazyčně, v článku jsem si jí všiml jen jednou.
    Doplněno ke všem anglickým názvům (snad jsem nic nepřehlédl) --Gothic2 12. 1. 2009, 15:50 (UTC)
  16. „Ačkoliv současná teplota je odlišná od té, pro jakou bylo vyvinuto, je tato teplota stabilnější a v mnoha ohledech i výhodnější.“ Jaká je ta současná teplota? V čem je výhodnější?
    Doplnil jsem konkrétní teploty, větu jsem zpřesnil. Ona ta teplota vlastně není nějak závratně výhodnější, spíše se jedná o rozumný kompromis. --Gothic2 13. 1. 2009, 16:01 (UTC)
  17. V kap. Archivace, se píše o poskytování dat veřejnosti, a tak mě napadla jedna drobnost ohledně copyrightu na fotky z Hubbla. Už dříve jsem si všiml, že NASA sice běžně vše uvolňuje do Public Domain, ale u fotografií z Hubbla to tak není. Nemáte informace proč? (kvůli spoluúčasti ESA???)
    Tak o žádném podobném omezení nevím, obrázky z Hubblea jsou volně dostupné v public domain vizte Commons
  18. „STScI vyvinul sofistikovaný software, který automaticky data kalibruje, nebo když je požadavek na nekalibrovaná data.“ Tahle věta by asi chtěla upřesnit.
    Skutečně ta věta byla zmatená, došlo k nepřesnému překladu z angličtiny. --Gothic2 13. 1. 2009, 08:58 (UTC)
  19. „Dva hlavní kanály, ve viditelném a UV světle, zůstaly nepoužitelné.“ Znamená to, že byly nepoužitelné již předtím?
    Doplnil jsem datum, aby bylo jasné, od kdy byly ty kanály mimo provoz. --Gothic2 16. 1. 2009, 12:37 (UTC)
  20. „Finální rozhodnutí nebylo vytáhnout dalekohled na vyšší orbitu během mise STS-125, ale uchytit teleskop během robotické mise někdy v budoucnu.“ Tahle věta by chtěla také upřesnit. K čemu uchytit?
    Opraveno. Tím „uchycením“ byla myšlena určitá fixace (uchycení) dalekohledu ve stávající oběžné výšce. --Gothic2 12. 1. 2009, 16:05 (UTC)
  21. „Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST), nebude vypuštěn dříve, než dojde ke stažení Hubbleova dalekohledu“ – znamená to, že pokud by se mise HVD prodloužila, tak automaticky dojde k odkladu vyslání JWST?
    Ne, vypuštění JWST není odvislé od stažení Hubblea, větu a datum jsem tedy upřesnil. --Gothic2 16. 1. 2009, 11:15 (UTC)
  22. Jaký je správný název? „Space Telescope - European Coordinating Facility“ nebo „Space Telescope European Coordinating Facility“? Mělo by se to sjednotit, zvláště když na obojí vede červený odkaz.
    Dívám se, že v tom nemají moc jasno ani na anglické wikipedii vizte. [17], samotné heslo je uloženo bez pomlčky, v úvodu je to poté psané s pomlčkou : - ). Pomlčku jsem se nakonec rozhodl vložit na základě google testu, který k odkazu na oficiální web organizace pomlčku zobrazuje. Zajímavé též je, že se mnohde název píše bez pomlčky, ale zkratka pomlčku obsahuje... --Gothic2 12. 1. 2009, 08:20 (UTC)
Vaše připomínky mi pane kolego bez urážky připomínají mého profesora z psychologie, :-)) který podobným způsobem poznamenává diplomové práce při absolutoriu :-D Toť samozřejmě ku Vaší cti. --Gothic2 10. 1. 2009, 14:58 (UTC)
Mirek256 editovat

„Srážka komety Shoemaker-Levy 9 s planetou Jupiter v roce 1994 se udála v, pro astronomy, vhodném čase, neboť oprava optiky dalekohledu proběhla pouhých několik měsíců před touto událostí.“ tato věta má dle mého názoru trošku divný pravopis.

Věta přepracována --Gothic2 17. 1. 2009, 10:19 (UTC)

„Na základě tohoto pozorování vznikla animace ukazující dynamické změny v atmosféře plenety.[62]“ plenety neznám.

Myslím, že tento malý překlep jste mohl opravit sám. Jan.Kamenicek 11. 1. 2009, 19:36 (UTC)

„Vznikly tak velice detailní snímky konkrétních částí oblohy, na nichž je možné vidět galaxie vzdálené i několik miliard světelných let.“ není lepší napsat, o jaké části oblohy šlo?..než konkrétní části oblohy?

Jedná se o oblast souhvězdí Pece, doplněno --Gothic2 16. 1. 2009, 11:39 (UTC)

„Vypracovaná studie týkající se relativních dopadů různých dalekohledů na astronomii zjistila, že data z HVD jsou sice např. oproti 4 m pozemnímu dalekohledu William Herschel Telescope 15x častěji citována, HVD jej ovšem předčí i v nákladech na provoz, které se odhadují na 100 násobek nákladů na William Herschel Telescope.“ chtělo by to dodat  , já mám např. na konci řádku. To je ode mne vše.--Mirek256 11. 1. 2009, 17:11 (UTC)

Tohle by taky vyřešilo dodání jedné tvrdé mezery. Podobných problémů je tam mnohem víc, ale myslím, že v této fázi je zbytečné se typografií zabývat, protože článek pravděpodobně bude ještě doznávat nějaké změny, při kterých mohou vzniknout další typografické chyby, a proto je časově mnohem výhodnější všechny tvrdé mezery apod. zkontrolovat až nakonec najednou. Taková je aspoň moje zkušenost.Jan.Kamenicek 11. 1. 2009, 19:36 (UTC)
Podoplňoval jsem ještě několik tvrdých mezer, pokud byste tam i přes to našli nějaký podobný problém, prosím o jeho opravu. Je možné, že některé ty nevzhledné jevy mohou být způsobeny nekompatibilitou webových prohlížečů. Já používám Internet Explorer, domnívám se, že i přes mnohé nedostatky je přeci jen nejrozšířenějším prohlížečem. --Gothic2 17. 1. 2009, 07:32 (UTC)
Výše uvedená diskuse je uchovávána jako archiv nominace. Laskavě ji neměňte. Případné další debaty patří na příslušnou stránku (na diskusní stránku článku). Na této stránce by už neměly být prováděny žádné editace.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedie:Nominace_nejlepších_článků/Hubbleův_vesmírný_dalekohled&oldid=21333340“