Vole (ptáci)
Vole je vakovité vychlípení nebo vřetenovité rozšíření jícnu před jeho vstupem do dutiny tělní. Tvar volete se u různých druhů ptáků liší, u některých chybí (např. u běžců funkci volete přejímá žláznatý žaludek). U hrabavých ptáků a sokolů tvoří vole jednoduchý vak v místě vstupu do hrudníku. U papoušků je vole uloženo napříč. U kanárů a vrubozobých ptáků se krční část jícnu pouze vřetenovitě rozšiřuje a tím vytváří náznak volete. U holubů tvoří vole tři vakovité vychlípeniny, dvě postranní a jedna střední. Struktura stěny volete je téměř shodná se stavbou stěny jícnu. Hlenové žlázy se ale vyskytují pouze jen ve sliznici jícnového žlabu, jinak nejsou přítomny.
Charakteristika editovat
Vole slouží zejména u semenožravých ptáků jako zásobárna krmiva při naplnění svalnatého žaludku, u dravců i k natrávení potravy. Jestliže je svalnatý žaludek prázdný, prochází potrava jícnem přímo do žaludku. Teprve po naplnění žaludku se začíná potrava ukládat ve voleti. U ptáků, kteří nemají vole (např. tučňáci a rackové), slouží jícen v celé délce ke skladování potravy. Jícen a vole produkují hlen, který změkčuje a zvlhčuje potravu jako příprava pro mechanické a chemické trávení v dolní části trávicího traktu. U některých druhů ptáků byla prokázána produkce amylázy v dutině zobáku a voleti, což umožňuje již počáteční stadia trávení cukrů. Hoacinovití (Opisthocomidae) mají svalnaté vole, které slouží k mechanickému rozrušování potravy (tvrdé listí). Jejich trávicí systém je obdobný jako u přežvýkavců.
Mnozí ptáci mají vole se schopností zpětné peristaltiky, čehož využívají při krmení mláďat. Vole dospělých holubů obou pohlaví produkuje sekret nazývaný „holubí nebo voletní mléko“, který je vyvrhován a zkrmován mláďatům během prvních týdnů po vylíhnutí a jehož sekrece je kontrolována prolaktinem. Již koncem prvního týdne hnízdění dochází k překrvení a zbytnění sliznice volete rodičovského páru v důsledku proliferace vrstevnatého dlaždicovitého epitelu. Substrát volete kromě odlupujících se tukově degenerovaných epitelových buněk obsahuje i škrobová zrna a mikrobiální flóru. Svým složením odpovídá holubí mléko savčímu mléku a obsahuje vysokou koncentraci bílkovin (13,3 až 18,6 %), tuků (6,9 až 12,7 %), minerálních látek (1,5 %) a vody (65 až 81 %). Neobsahuje ale sacharidy a vápník. Obdobný sekret volete pro krmení mláďat je produkován Psittaciformes a malými zpěvnými ptáky. Tučňáci a plameňáci produkují výživnou šťávu v jícnu.
U některých ptáků se vole také podílí na způsobu chování či dvoření při námluvách. Papoušci, zejména andulky, korely a arové, často regurgitují. Samci jiných ptačích druhů (např. holub, drop velký, tetřívek křovinný) mají nafukovací jícnová divertikula, která působí jako rezonující komůrka a slouží k přilákání partnerky.
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Crop (anatomy) na anglické Wikipedii.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
- Slovníkové heslo vole ve Wikislovníku