Vlčtejn (hrad)

zřícenina hradu v obci Vlčtejn v okrese Plzeň-jih

Vlčtejn (též Vilštejn či Vildštejn) je zřícenina hradu v obci Vlčtejn severozápadně od Blovicokrese Plzeň-jih. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka.[1]

Vlčtejn
Palác hradu
Palác hradu
Poloha
AdresaVlčtejn, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Vlčtejn
Vlčtejn
Další informace
Rejstříkové číslo památky29510/4-522 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dějiny

editovat

Koncem 13. století byl majitelem hradu Holen z Vlčtejna, přívrženec Záviše z Falkenštejna. V první polovině 14. století byli majiteli již Rožmberkové,[2] kteří původní dřevěný hrad přestavěli do dnešní podoby. Na hradě sídlil purkrabí, který spravoval rožmberský majetek. Roku 1421 hrad ovládl Jan Žižka při své cestě na Plzeňsko, purkrabím byl ustanoven Vilém Kostka z Postupic. Po bitvě u Lipan (1434) byl purkrabím Svojše ze Zahrádky. Ale už od roku 1446 byl majitelem hradu Bedřich z Donína, stoupenec poděbradské jednoty, a proto si Jiří z Poděbrad vybral hrad Vlčtejn pro schůzku se strakonickou jednotou, poraženou 4. června 1450bitvě u Rokycan. Na hradě se sešli 9. června a 11. června zde uzavřeli smlouvu známou jako vlčtejnská (či vildštejnská).

Vlčtejn koupil Jan Varlejch z Bubna (15141525)[ujasnit] s městečkem Blovice, ale zároveň jako majitel vystupuje Jan z Roupova, který od Bedřicha z Donína koupil Spálené PoříčíŽákavu. Syn Jana z Roupova Kryštof prodal Vlčtejn Janu Hradišťskému z Hořovic. Jeho dcera Markéta Karlova z Hořovic vlastnila i blízké Hradiště u Blovic a oba statky spojila. Manžel Markéty Karlovy z Hořovic, Petr Tobiáš Karel ze Svárova, hlasoval pro Fridricha Falckého jako českého krále, a proto po bitvě na Bílé Hoře mu byl hradišťánský statek zkonfiskován, ale pak byl vrácen jeho synům. Po jejich smrti získal statek Maxmilián Rudolf z Gutštejna, manžel zemřelé dcery Kryštofa Rudolfa. Nový majitel neměl potomky, a tak statky získala jeho vdova Polyxena Kateřina Vratislavová z Mitrovic, jež se znovu provdala za Jana Josefa z Újezda. Po vymření rodu získali Hradiště a Vlčtejn Krakovští z Krakova. Roku 1872 přešel majetek do držení rodu Pálffyů.

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-12-21]. Identifikátor záznamu 140890 : Hrad Vlčtejn, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Vlčtejn, s. 603. 

Literatura

editovat
  • NOVOBILSKÝ, Milan; ROŽMBERSKÝ, Petr. Hrad Vlčtejn. Plzeň: Ing. Petr Mikota, 2000. 48 s. (Zapomenuté hrady, tvrze a místa; sv. 23). ISBN 80-902692-4-9. 
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Klatovsko. Svazek IX. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 268 s. Kapitola Vildštejn hrad, s. 212–219. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat