Vilém I. Míšeňský

míšeňský markrabě

Vilém I. Míšeňský řečený Jednooký (německy Wilhelm I., der Einäugige, 19. prosince 1343, Drážďany9. února 1407, Grimma) byl míšeňský markrabě.

Vilém I. Míšeňský
míšeňský markrabě
Portrét
nákres Vilémova náhrobku v Míšni
Narození19. prosince 1343
Drážďany
Úmrtí9. února 1407
Grimma
Pohřbenkatedrála v Míšni
ManželkyAlžběta Moravská
Anna Brunšvická
DynastieWettinové
OtecFridrich II. Míšeňský
MatkaMatylda Bavorská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Byl nejmladším synem míšeňského markraběte Fridricha a Matyldy, dcery císaře Ludvíka Bavora. Osiřel jako šestiletý a jeho poručníkem se stal starší bratr Fridrich. Vilém byl častým hostem na pražském dvoře Karla IV. a 1. března roku 1358 byl zasnouben s císařovou neteří Alžbětou. Výsledkem politicky motivovaného sňatku, ke kterému došlo roku 1366, mělo být zakončení neshod mezi Wettiny a císařem na území Vogtlandu. Vilém měl k císaři blízký vztah, často se vyskytoval v Praze a doprovázel jej roku 1368 na římské jízdě.

K narušení vzájemných vztahů dočasně došlo díky Karlově akviziční politice a rozkol mezi oběma rody měl být narovnán plánovaným sňatkem císařovy dcery a Vilémova synovce. Roku 1378 se Vilém zúčastnil císařova pohřbu. Po smrti bratra Fridricha III. se roku 1382 stal míšeňským markrabětem a od roku 1391 vládl v Braniborsku jménem švagra, moravského markraběte Jošta. 8. září 1393 mu Jošt zastavil za 12 000 florenů města a hrady Treuenbrietzen, Bielitz, Mittelwalde, Trebin i Saarmünde v Braniborsku.

V listopadu roku 1400 zemřela Alžběta a Vilém se roku 1402 v dosud nenaplněné touze po dědici znovu oženil s patnáctiletou Annou Brunšvickou. Zemřel bezdětný v únoru 1407 a byl pohřben v míšeňské katedrále.[1] Společně s první chotí Alžbětou je zobrazen ve Spalatinově kronice ze 16. století.[2] Dědici Míšeňska se stali synovci Fridrich, Vilém a Fridrich Saský.

Vývod z předků editovat

 
 
 
 
 
Jindřich III. Míšeňský
 
 
Albrecht II. Míšeňský
 
 
 
 
 
 
Konstancie Babenberská
 
 
Fridrich I. Míšeňský
 
 
 
 
 
 
Fridrich II. Štaufský
 
 
Markéta Štaufská
 
 
 
 
 
 
Isabela Anglická
 
 
Fridrich II. Míšeňský
 
 
 
 
 
 
Otto IV. z Lobdeburgu
 
 
Hartmann XI. z Lobdeburgu
 
 
 
 
 
 
Hedvika z Kyburgu
 
 
Alžběta z Lobdeburgu
 
 
 
 
 
 
Heřman III. z Orlamünde
 
 
Alžběta z Orlamünde
 
 
 
 
 
 
?
 
'Vilém I. Míšeňský'
 
 
 
 
 
Ota II. Bavorský
 
 
Ludvík II. Hornobavorský
 
 
 
 
 
 
Anežka Brunšvická
 
 
Ludvík IV. Bavor
 
 
 
 
 
 
Rudolf I. Habsburský
 
 
Matylda Habsburská
 
 
 
 
 
 
Gertruda z Hohenbergu
 
 
Matylda Bavorská
 
 
 
 
 
 
Boleslav II. Lysý
 
 
Boleslav I. Surový
 
 
 
 
 
 
Hedvika z Anhaltu
 
 
Beatrix Svídnicko-Javorská
 
 
 
 
 
 
Ota V. Braniborský
 
 
Beatrix Braniborská
 
 
 
 
 
 
Judita z Henneberku
 

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. www.saebi.isgv.de
  2. www.spalatin.franconica.uni-wuerzburg.de. spalatin.franconica.uni-wuerzburg.de [online]. [cit. 2011-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-19. 

Literatura editovat

  • Matthias Donath: Die Grabmonumente im Dom zu Meißen. Leipziger Universitätsverlag, 2005, ISBN 978-3-937209-45-6, S. 285–287.
  • W. Lippert. Markgraf W. von Meißen und Elisabeth von Mähren. In: Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen 30/1892, S. 93–127
  • Carl Wenck: Die Wettiner im XIV. Jahrhundert insbesondere Markgraf Wilhelm und König Wenzel nebst einem Exkurs: Der vogtländische Krieg, Duncker & Humblot, Leipzig 1877

Externí odkazy editovat