Včelí matka

Včelí matka čili královna je pohlavně dospělá samice včely medonosné. Její tělo je výrazně delší než u ostatních dvou typů – trubců a dělnic. V průběhu života se navíc mírně zvětšuje. Funkcí matky je kladení vajíček a také feromonové řízení zásob nutných pro přežití včelstva. V jednom včelstvu je obvykle jen jedna matka. V přírodě matka žije maximálně 5 let, obvykle ale jen 2 až 3 roky. Na rozdíl od dělnic není její žihadlo vybavené zpětnými háčky, proto může bodat opakovaně, aniž by zahynula.

Včelí královna

Název včelí matka se ustálil u včelařů a vystihuje tak samou podstatu její existence. Jiný název královna pak vychází z chápání včelstva jako společenství vládkyně a poddaných.

Funkce ve včelstvu

V úlu bývá jen jedna včelí matka, výjimečně po nějakou dobu také dvě matky při tzv. tiché výměně matky. Matka ovládá včelstvo vylučovanými feromony.

Včelstvo dokáže v případě úmrtí matky takovou ztrátu nahradit tím, že vytvoří tzv. nouzový matečník, ze kterého vychová novou včelí matku.

Matka se vylíhne již po 16 dnech od položení vajíčka. První matka, která se vylíhne, může zabít jedem svého žihadla, které nemá zpětné háčky jako u dělnic, všechny ostatní matky (před vylíhnutím nebo po vylíhnutí). Matka žije nejdéle z celého úlu (udává se 3-5 let). Má okolo sebe trvale 10-15 včel (dělnic), které tvoří její družinu a které nemají nic jiného na práci (nesbírají nic) než doslova pečovat o matku (krmení, zahřívání, čištění).

Matka, která ještě nebyla oplodněna a je čerstvě vylíhnutá, je zvána panuška. Ta vylétá z úlu na tzv. snubní let na místo, kde se nechá oplodnit až 15 trubci (mohou tam být i trubci z jiných úlů). Trubci po oplodnění královny hynou, jelikož jejich pohlavní orgány zůstávají v zadečku samičky. Pokud však neuhynou tímto způsobem, jsou z úlu po čase vyhnáni.

Pokud matka vylétá z úlu při rojení (dělnice se před rojením vždy nakrmí a pak následují matku), je to stará matka, která si sebou odvede část úlu a založí tak nové včelstvo, mohou ji následovat i nové matky, tzv. poroje (neoplozené matky). Nová matka až do své smrti nebo dalšího vyrojení zdědí úl a zbytek dělnic.

Matka celý svůj život klade vajíčka do připravených buněk v plástu. Z oplodněných vajíček se líhnou dělnice, případně matky, a z neoplodněných trubci. Matka tak může ovlivnit, co se z vajíčka narodí (zda dělnice nebo trubec, který je o něco větší a jeho jedinou funkcí je oplodnit matku). Udává se, že za 24 hodin dokáže naklást až 2000 vajíček.

Značení včelích matek

Barva		Rok končící číslem
bílá		1 nebo 6
žlutá		2 nebo 7
červená		3 nebo 8
zelená		4 nebo 9
modrá		5 nebo 0

Matky se značí malou kapkou barvy na hrudník, nebo barevnou opalitovou značkou s pořadovým číslem. Označením si včelaři usnadňují její hledání mezi ostatními včelami a také pro určení jejího stáří. Barevné značení má mezinárodní platnost.

Nahrazeno

Se stárnutím dělohy klesá produkce jejích feromonů. Stará, nemocná nebo neschopná včelí děloha je nahrazena dělnicemi při tzv "výměně".

Výměnu může včelař provést násilím, například odříznutím jedné z prostředních nebo zadních nohou matky. Kvůli tomu nemůže správně umístit vajíčka na dno snůškové buňky; dělnice to zjistí a pak vychovají nové matky. Když se objeví nová děloha, pracovnice usmrtí vládnoucí dělohu tím, že ji "zabalí" do klubíčka a pevně se kolem ní semknou. Smrt z uvíznutí nastává tak, že se královna obklopí a zvýší se její tělesná teplota, což způsobí její přehřátí a smrt. Kadeřavost je častým problémem pro včelaře, kteří se snaží založit novou matku.

Někteří odborníci doporučují vyměnit dělohu každé dva roky.

Chovné matky

Chov matek je proces, při kterém včelaři vychovávají včelí matky z mladých oplozených larev včelích dělnic. Nejčastěji používaná metoda je známá jako Doolittleova metoda. Při použití Doolittleovy metody včelař přesadí larvy, které jsou staré 24 hodin nebo méně, do mřížky s matečníkem. Kalíšky na žírné buňky jsou umístěny uvnitř buněk tvořících kolonie. Buněčné včelstvo je silné, dobře živené včelstvo bez královny, která krmí larvy mateří kašičkou a z larev si vytváří včelí družky.

Přibližně po 10 dnech se pářící se jádra přemístí z klecí pro stavbu kolonií do malých kolonií pářících se jader, které jsou umístěny v pářících se prostorách. Královny vylézají z buněk uvnitř pářících se jader. Přibližně po 7-10 dnech se panenské královny vydají na pářící let, spáří se s 10-20 pstruhy a vrátí se do hnízda, kde se spáří jako spárované včelí matky.

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Včelí matka na Wikimedia Commons
• včelí matka - informace, značení

Portály: Včelařství

Autoritní data	LCCN: sh2012001918 NLI: 987007586002205171