Wikipedie

Tufový prstenec

Tufový prstenec je typ malé sopky vznikající jako výsledek interakce vystupujícího magmatu s povrchovou či podpovrchovou vodou v procesu nazývající se jako freatomagmatismus.[1] Během kontaktu vody s magmatem dochází k přeměně vody na páru, její expanzi a následně k explozi. Exploze způsobuje fragmentaci magmatu a vede k následnému vzniku sopečného popela, který je následně ukládán a kompaktován do tufů. Charakteristickým vzhledem této sopky je velká kruhová, ale relativně mělká deprese,[2] která má lehce vystouplé okraje tvořené vyvrženými kusy tufů a podložních hornin.[3] Okraje, většinou nižší než 50 metrů,[2] jsou tvořeny kompaktními uloženinami pyroklastického materiálu[1] často tvořící snadno rozpoznatelné tenké vrstvy. Velikost klastů se většinou pohybuje v rozmezí sopečného popela až lapill.[4] Příbuznými druhy sopek jsou maary a tufové kužele.

Letecký snímek na tufový prstenec Diamond Head, Havajské ostrovy
Pohled na tufový prstenec Caldera Blanca na Lanzarote, Kanárské ostrovy

Tufové prstence vznikají v oblastech, kde se nachází blízko pod povrchem zdroj podzemní vody, či v mělkých tělesech povrchové vody.[5] V některých případech může dojít k situaci, že se zdroj vody vyčerpá, či je její přívod do místa sopečné erupce přehrazen uloženými pyroklastiky, mechanismus erupce se může změnit z freatomagmatismu na jiný,[6] například výlevný či Strombolského typu. Tufové prstence často vytvářejí rozsáhlá smíšená sopečná pole, ve kterých je možné pozorovat taktéž tufové kužele, maary a sypané kužele.[7]

Charakteristickým příkladem tufových prstenců je Diamond Head ležící na Havajských ostrovech, Caldera Blanca na Lanzarote, či Crater Elegante v Mexiku. Předpokládá se, že tufové prstence by mohly existovat i na Marsu,[8][9] kde jsou známy na jeho povrchu důkazy výskytu jak tekoucí vody, tak i sopečné činnosti.

Reference editovat

  1. ↑ a b Encyclopedia Britannica: tuff ring [online]. [cit. 2014-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b SIGURDSSON, Haraldur; STIX, John. Encyclopedia of Volcanoes. [s.l.]: Academic Press, 1999. Dostupné online. ISBN 978-0-12-643140-7. Kapitola Effusive Volcanism, s. 684. (anglicky) Dále jen Sigurdsson a kol.. 
  3. ↑ How volcanoes work: Hydrovolcanic eruptions [online]. [cit. 2014-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-01. (anglicky) 
  4. ↑ Sigurdsson a kol., str. 685.
  5. ↑ Sigurdsson a kol., str. 287
  6. ↑ Sigurdsson a kol., str. 509.
  7. ↑ Sigurdsson a kol., str. 281.
  8. ↑ Keszthelyi, L. P., W. L. Jaeger, C. M. Dundas, S. Martínez-Alonso, A. S. McEwen, and M. P. Milazzo, 2010, Hydrovolcanic features on Mars: Preliminary observations from the first Mars year of HiRISE imaging, Icarus, 205, 211–229, doi: 10.1016/j.icarus.2009.08.020, anglicky.
  9. ↑ Brož P., and E. Hauber, 2013, Hydrovolcanic tuff rings and cones as indicators for phreatomagmatic explosive eruptions on Mars, JGR-Planets, Volume 118, 8, 1656–1675, doi: 10.1002/jgre.20120 Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine., anglicky.

Literatura editovat

  • SIGURDSSON, Haraldur; VESPERMANN, Dirk; SCHMINCKE, Hans-Ulrich. Encyclopedia of Volcanoes. [s.l.]: Academic Press, 1999. Dostupné online. ISBN 978-0-12-643140-7. Kapitola Scoria Cones and Tuff Rings, s. 683-694. (anglicky) 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tufový_prstenec&oldid=23032399“