Transaero Airlines (rusky: ОАО «Авиакомпания „ТРАНСАЭРО“») byla druhou největší leteckou společností v Rusku (po společnosti Aeroflot). Spolu se společnostmi UTair a S7 pak tvořila čtveřici nejsilnějších ruských leteckých přepravců. Vznikla v roce 1991 a zanikla kvůli finančním potížím v roce 2015.

Transaero
Logo
IATA
UN
ICAO
TSO
CALLSIGN
TRANS SOVIET
Zahájení činnosti1991
Ukončení činnosti25. října 2015
SídloPetrohrad, Rusko
Hlavní základna
Další základny
Destinace156 (2015)
Přepravené osoby7,8 mil. (2011)
Oficiální webwww.transaero.ru

Historie

editovat
 
Iljušin Il-86 Transaero v roce 1996

Transaero byla první soukromou leteckou společností v Rusku – za den zahájení provozu je považován 5. listopad 1991, kdy se uskutečnil první let pod kódem UN, konkrétně charterový let MoskvaTel Aviv – Moskva se strojem pronajatým od Aeroflotu. V roce 1992 společnost získala svůj první letoun Iljušin Il-86 a v roce 1993 jako první narušili monopol Aeroflotu na vnitrostátních linkách pravidelným sibiřským spojem na trase Moskva – Norilsk, následovaný v témže roce linkami do ukrajinského Kyjeva, jihoruského Soči, kazašské Almaty a mezinárodní linkou do izraelského Tel Avivu. V témže roce získali i svůj první západní letoun Boeing 737-200.

V roce 1998 zakoupili jako první v Rusku a druzí na světě do své flotily stroj nové generace Boeing 737-700, ovšem v tom roce se také museli z důvodů hluboké ruské finanční krize vzdát většiny svých letadel a razantně snížit počet létaných destinací. Možná však i díky tomu společnost přežila a začátkem nového milénia do své flotily zařadila ve velkém počtu i velkokapacitní širokotrupé západní stroje.

V roce 2010 přepravila tato společnost 6,1 milionů pasažérů, o rok později to bylo 7,8 milionů.

Společnost Transaero začala v roce 2015 čelit velkým finančním potížím. Společnost Aeroflot měla Transaero převzít a reorganizovat, tento záměr byl ale nakonec zrušen.[1] Poslední let se konal 25. října 2015, z ruského města Sokol do moskevského letiště Vnukova. V říjnu 2015 společnost vyhlásila bankrot a zanikla 25. října 2015.

Destinace

editovat
 
Boeing 737-500 při lince z Moskvy na pardubickém letišti

Společnost provozovala značně rozsáhlou síť linek do destinací v Rusku, Společenství nezávislých států a dalších evropských, asijských, afrických a amerických destinací. Jejich počet začátkem roku 2012 přesahoval 100.[2]

Pardubice

editovat

Společnost Transaero zahájila pravidelnou leteckou dopravu na Pardubickém letišti.[3] Od roku 2006 sem létala až 8krát týdně z letiště Moskva–Domodědovo, pod označením UN361/UN362. V roce 2012 přidala také linku do Petrohradu,[4] která létala až s 2 frekvencemi týdně, s označením UN461/462. Transaero několikrát zprovoznila linku do Jekatěrinburgu. Obě byly obsluhovány především Boeingy 737-500 a 737-300, příležitostně většími 737-400 a 737-800. Kapacity byly vytěžovány jak cestovními kancelářemi, tak aeroliniemi.[5] Společnost také jednou na linku z Moskvy nasadila širokotrupý letoun Boeing 767-300ER, což byl největší osobní letoun, který kdy přistál na tomto letišti.[6] Frekvence leteckého spojení do Moskvy ale byly postupně snižovány a na jaře roku 2015 byla linka naplno převedena do Prahy. Důvodem byl nedostatek pasažérů a zároveň fakt, že byly uvolněny smlouvy mezi ČR a Ruskem, kdy na letištích obou států mohl jednu linku obsluhovat pouze 1 ruský a 1 český dopravce.[7][8] Linka do Petrohradu byla provozována jednou týdně až do samotného zániku společnosti v říjnu 2015. Poslední let UN461/462 dne 24. října byl zároveň posledním pravidelným letem společnosti s cestujícími do ČR vůbec.[9]

Dne 29. března 2015 začala společnost Transaero s pravidelnými lety na pražské letiště Václava Havla, létala sem z moskevského letiště Vnukovo.[10] Stalo se tak po dohodě česko-ruských úřadů, které dovolily víc společností na letecké lince Moskva–Praha.[11] Koncem této společnosti skončila i její pravidelná linka do Prahy, běžně provozována s letounem Boeing 737-800.

Flotila

editovat
 
Boeing 777-300 Transaero

Flotila Transaero v letech před krachem:[kdy?]

Letadlo Počet Objednané Poznámka
Boeing 737-300 3 Měly být nahrazeny Airbusy A320neo
Boeing 737-400 5 Měly být nahrazeny Airbusy A320neo
Boeing 737-500 14
Boeing 737-800 18 10
Boeing 747-400 20
Boeing 747-8I 4 Měly nahradit Boeingy 747-400
Boeing 767-200ER 2
Boeing 767-300ER 16
Boeing 777-200 2
Boeing 777-200ER 7
Boeing 777-300 5
Suchoj SSJ100 6
Tupolev Tu-214 3
Irkut MS-21-300 6
Airbus A320neo 8 Náhrada za Boeingy 737-300 a -400
Airbus A321-200 6
Airbus A330neo 12
Airbus A330ceo 8
Airbus A380-800 4 Měly nahradit Boeingy 747-400

Reference

editovat
  1. Aeroflot dvojku trhu nezachrání, Transaero zřejmě zbankrotuje - E15.cz. Zprávy E15.cz. Dostupné online [cit. 2017-03-21]. 
  2. (rusky) Soupis destinací na stránkách společnosti. transaero.ru [online]. [cit. 2012-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-12-22. 
  3. Pardubice se dočkaly první pravidelné letecké linky. [online]. 2007-01-09 [cit. 2017-03-04]. Dostupné online. 
  4. TRYSKÁČEK. VP-BYN - B737-524 - Pardubice (PED/LKPD). planes.cz [online]. [cit. 2017-03-04]. Dostupné online. 
  5. Pardubice se stanou staronovým cílem pravidelné linky Transaero Airlines [online]. planes.cz, 2010-04 [cit. 2017-03-01]. Dostupné online. 
  6. BOHÁČ, Karel. EI-UNB - B767-3P6/ER - Pardubice (PED/LKPD). planes.cz [online]. [cit. 2017-03-04]. Dostupné online. 
  7. Transaero od léta omezí spojení do Pardubic. planes.cz [online]. 2015-02-18 [cit. 2017-02-25]. Dostupné online. 
  8. Monopol ČSA a Aeroflotu na lety do Moskvy skončí. Letenky zřejmě zlevní. iDNES.cz [online]. 2014-09-09 [cit. 2021-08-10]. Dostupné online. 
  9. JIRÁSEK, Kuba. EI-CZK - B737-4Y0 - Pardubice (PED/LKPD). planes.cz [online]. [cit. 2021-08-10]. Dostupné online. 
  10. TATEK, Martin. EI-RUD - B737-86R - Praha - Ruzyně (PRG/LKPR). planes.cz [online]. [cit. 2017-03-21]. Dostupné online. 
  11. Konec monopolu na letecké lince do Moskvy. Licenci dostal i Travel Service. Hospodářské noviny. 2014-11-12. Dostupné online [cit. 2017-03-21]. 

Externí odkazy

editovat