Tinktura (heraldika)
Tinktura v heraldice je soubor přípustných barev použitých na erbu. Dělí se na tři skupiny: kovy, barvy a kožešiny. Někdy se sem řadí i damaskování, které se ale obvykle používá pouze u nebarevných provedení erbů a v blasonu se neuvádí. Platí pravidlo, že by neměla přijít barva na barvu nebo kov na kov, aby se udržela kontrastnost erbu. Z tohoto pravidla existuje ale poměrně hodně výjimek.
Heraldické tinktury editovat
Kovy editovat
Heraldické kovy jsou zásadně pouze dva, zlato a stříbro. Zlato může být zobrazeno na erbu jako žlutá a stříbro jako bílá (výjimečně by bílá nemusela být stříbrná, jako např. turnajský límec u britské královské rodiny). Taktéž velmi výjimečně se jako kov může vyskytnout platina, měď a bronz.
Barvy editovat
Původně byly používány pouze čtyři základní barvy: černá, červená, modrá a zelená. Tyto základní barvy pochází ještě z období, kdy heraldika plnila vojenskou funkci.[1] Později přibyly další barvy, hlavně purpurová, kterou využívali církevní činitelé. Dále tzv. přirozená barva, která měla mít charakteristickou barvu kůže lidské, medvědí, vlčí, liščí a jiných předmětů na štítu. Méně používané (v zásadě neheraldické) barvy přidané později byly oranžová, tmavomodrá, hnědá a šedá. Původně byly zahrnuté pod přirozenou barvu.[2]
Kožešiny editovat
V heraldice byly původně používány kůže hermelín, kunina, sobol a popelčina. Později se řídce používaly různé barevné varianty základních kožešin.
Hierarchie tinktur editovat
Tradiční heraldické tinktury měly samozřejmě svou hierarchii, kdy například platilo, že významnější tinktura měla být výše než méně významná nebo blíže žerdi praporu.
| „ | Zlatá barva je vznešenější nad ostatní a znázorňuje se jí slunce. Nic není vznešenější než slunce. Červená či purpurová barva představuje oheň a je vznešená. Modrá barva je třetí a představuje vzduch. Bílá barva je vznešenější než černá a černá barva stojí nejníže. |
“ |
| — Bartolus de Saxoferrato (1313–1357) Tractatus de insigniis et armis[3] | ||
Černobílé zobrazení editovat
V jednobarevném tisku se používají (např. v Ottově slovníku) standardní šrafury – viz tabulku. Jejich popis je: zlato – tečkovaná, stříbro – prázdná, modrá – vodorovná, červená – svislá, purpur – šikmá (/), černá – svislá a vodorovná, zelená – kosmá (\), přirozená („pleťovka“) – (svislá) vlnovka.
Před zavedením šrafury, v období renesance a pozdního středověku, byly do nebarevně provedených erbů dopisovány zkratky a blasonování probíhalo pomocí drahých kamenů a sedmi základních planet (včetně Slunce a Měsíce). Pro císaře, krále a korunního prince pomocí planet, pro vyšší šlechtu pomocí drahých kamenů a pro nižší šlechtu pomocí zkratek barev a kovů (dnes se nepoužívá).
| Tinktura | Planeta | Drahý kámen | Zkratka |
|---|---|---|---|
| Zlato | Slunce  |
Topaz | z. |
| Stříbro | Měsíc  |
Perla | stř. |
| Modrá | Jupiter  |
Safír | m. |
| Červená | Mars  |
Rubín | čv. |
| Purpurová | Merkur  |
Ametyst | -- |
| Zelená | Venuše  |
Smaragd | zel. |
| Černá | Saturn  |
Diamant | čn. |
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ BUBEN, Milan. Heraldika. Praha: Albatros, 1986. 317 s. S. 30.
- ↑ PALÁT, Pavel. Heraldické tinktury [online]. Heraldická terminologická konvence, 8.10.2011 [cit. 2023-04-03]. Dostupné online.
- ↑ BARTOLUS DE SAXOFERRATO. Tractatus de insigniis et armis [online]. Příprava vydání F. Hauptmann. Bonn: P. Hauptmann, 1883 [cit. 2023-04-03]. Dostupné online. (latinsky, německy)
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu tinktura na Wikimedia Commons
