Tatenice

obec v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji

Tatenice (německy Tattenitz)[4] jsou[pozn. 1] obec v okrese Ústí nad OrlicíPardubickém kraji. Leží zhruba osm kilometrů jihovýchodně od Lanškrouna a třináct kilometrů západně od Zábřehu. Protáhlá vesnice se rozkládá podél Hraničního potoka, levého přítoku Moravské Sázavy, na východním pomezí Podorlické pahorkatiny se Zábřežskou vrchovinou v historické zemi Morava. Osu sídla představuje silnice II/315, která se na jižním konci Tatenice křižuje se silnicí II/368. Žije zde 913[1] obyvatel.

Tatenice
Tatenický zámek
Znak obce TateniceVlajka obce Tatenice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecLanškroun
Obec s rozšířenou působnostíLanškroun
(správní obvod)
OkresÚstí nad Orlicí
KrajPardubický
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel913 (2024)[1]
Rozloha26,81 km²[2]
Katastrální územíTatenice
Nadmořská výška344 m n. m.
PSČ561 31
Počet domů300 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduTatenice 86
561 31 Tatenice
ou@tatenice.cz
StarostaVladimír Žák
Oficiální web: www.tatenice.cz
Tatenice
Tatenice
Další údaje
Kód obce581046
Kód části obce165182
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název editovat

Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Tatenici, které bylo odvozeno od osobního jména Taten (což byla odvozenina jména Tat, které bylo totožné se starým obecným tat - "zloděj") a znamenalo "Tatenovi lidé". Už během středověku přešlo jméno vesnice do jednotného čísla (první spolehlivý doklad z konce 15. století).[7]

Český statistický úřad v RSO eviduje u tohoto názvu jako správné obě gramatické varianty, jak v jednotném čísle, tak pomnožný tvar. Rovněž Internetová jazyková příručka ÚJČ AVČR uvádí u hesla Tatenice poznámku: „Užívá se jednotného i množného čísla, oba tvary jsou náležité.“

Oficiální webové stránky obce deklarují jako správný tvar pouze jednotné číslo, ta Tatenice.[8]

Historie editovat

 
Tatenice v roce 1845

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1267. Zdejší území leželo v tzv. Hřebečsku, po roce 1945 zde proto nastal odsun německého obyvatelstva následovaný příchodem Čechů z vnitrozemí, kteří zabrali jejich domy.

Obyvatelstvo editovat

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[9][10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 651 1 610 1 639 1 582 1 448 1 400 1 364 806 908 875 868 819 841 839 831
Počet domů 233 233 234 230 236 241 271 227 212 210 219 254 264 284 300

Obecní správa editovat

Obecní symboly editovat

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 9. dubna 2002.[11]

Pamětihodnosti editovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Tatenici.
  • Zámek Tatenice byl postaven vlašskými italskými mistry Bomanmonem a Mottalou kolem roku 1600. Renesanční sloh, ve kterém je zámek postaven, měl v oblibě jeho majitel Ladislav Velen ze Žerotína, který sídlil v nedaleké Moravské Třebové. Taktéž vlastnil středověkou renesanční tvrz v Nemili u Zábřeha. Společně s rytířem a jeho regentem Kryštofem starším Huberckem z Belnsdorfu nechává zámek renesančně přestavět. Z původního čtyřkřídlého patrového zámku s arkádami a pískovcovými portály z Maletínského pískovce se dochovala pouze dvě křídla zdobená sgrafitovými psaníčky. V jeho interiérech lze nalézt impozantní štukované klenby. V zámku sídlí tatenický obecní úřad a hostům je k dispozici zámecká restaurace.
  • Kostel svatého Jana Křtitele, postaven v barokním stylu roku 1723
  • Sousoší Kalvárie
  • Sochy svatého Jana Nepomuckého, svatého Floriána a svatého Rocha
  • Pětice smírčích křížů v obci

Doprava editovat

 
Tatenický tunel, portál ke Krasíkovu.

Obyvatelé Tatenice mohou k dopravě využít autobusy zajišťující spojení s Moravskou Třebovou a Lanškrounem nebo osobní vlaky ze zastávky Tatenice na železničním koridoru Olomouc - Česká Třebová. Na bývalém úseku této trati se mezi Tatenicí a Krasíkovem, v katastru Krasíkova, nalézá nevyužívaný Tatenický tunel. Je dlouhý 146 metrů a nebyl ražen, ale vznikl jako zaklenutý skalní zářez. Jedná se o nejstarší dochovaný dvoukolejný tunel na území České republiky.[12]

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. V úzu se používají jak tvary množného, tak jednotného čísla. RÚIAN obsahuje obě varianty,[5] Internetová jazyková příručka konstatuje, že obě varianty jsou přípustné.[6]

Reference editovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 575. 
  5. Český úřad zeměměřický a katastrální. Obec Tatenice v RÚIAN [online]. [cit. 2022-09-06]. Dostupné online. 
  6. Internetová jazyková příručka [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i, 2008–2024. Heslo Tatenice. 
  7. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 575. 
  8. PhDr. Jiří Kostečka, Ph.D.: Poradna ASČ: V Tatenici, či v Tatenicích?, Asociace češtinářů, 5. 2. 2018
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  10. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  11. Udělené symboly – Tatenice [online]. 2002-04-09 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  12. ZIMEK, Pavel. Příběh tunelů dráhy olomoucko-pražské [online]. Týdeník Českých drah - ŽELEZNIČÁŘ, 2005 [cit. 2017-05-21]. Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat