Třída Hajen byla třída dieselelektrických ponorek postavených pro Švédské námořnictvo. Tvořilo ji celkem šest jednotek. Švédské námořnictvo je zařadilo v letech 1957–1960 a provozovalo do roku 1980. Ve své době to byly největší švédské ponorky.[2] Byly to první švédské ponorky vybavené šnorchlem.[2]

Třída Hajen
Ponorky Hajen a Bävern
Ponorky Hajen a Bävern
Obecné informace
UživatelŠvédské námořnictvo
Typponorka
Lodě6
Osudvyřazeny
Předchůdcetřída Neptun
Nástupcetřída Draken
Technické údaje
Výtlak785 t (na hladině)
900 t (pod hladinou)[1]
Délka66 m (max.)
Šířka5,1 m
Ponor5 m
Pohon2× diesel, 2× elektromotor
2× lodní šroub
1660 + 2300 hp
Rychlost16 uzlů (na hladině)
20 uzlů (pod hladinou)
Posádka44
Výzbroj4× 533mm torpédomet
8 torpéd
miny
Sonarano
Ostatníoperační hloubka ponoru 150 m

Ponorky třídy Hajen představovaly první generaci švédských ponorek ovlivněnou německou ponorkou U-3503 typu XXI. Tu 8. května 1945 potopila vlastní posádka ve švédských teritoriálních vodách poblíž Göteborgu. Švédi ji 24. srpna 1946 vyzdvihli a pečlivě prozkoumali.[2] Ponorky zkonstruovala švédská loděnice KockumsMalmö. Celkem bylo postaveno šest jednotek. Jejich stavba byla objednána v letech 1949 a 1952. Do služby vstoupily v letech 19571960. Na stavbě se podílela ještě loděnice Karlskronavartet v Karlskroně.[1]

Jednotky třídy Hajen:[1]

Jméno Loděnice Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Osud
Hajen (Haj) Kockums 1953 11. prosince 1954 28. února 1957 Vyřazena 1980.
Sälen (Säl) Kockums 1953 3. října 1955 8. dubna 1957 Vyřazena 1980.
Valen (Val) Karlskronavartet 1953 21. dubna 1955 4. března 1957 Vyřazena 1980.
Bävern (Bäv) Kockums 1955 3. února 1958 29. května 1959 Vyřazena 1980.
Illern (Iln) Karlskronavartet 1955 14. listopadu 1957 31. srpna 1959 Vyřazena 1980.
Uttern (Utn) Kockums 1955 11. listopadu 1958 15. března 1960 Vyřazena 1980.

Konstrukce

editovat
 
Valen po vyřazení
 
Sälen

Výzbroj tvořily čtyři 533mm torpédomety pro které bylo neseno celkem osm torpéd. Alternativně mohly nést námořní miny. Pohonný systém tvořily dva diesely Pielstick o výkonu 1660 hp a dva elektromotory ASEA o výkonu 2300 hp, roztáčející dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 16 uzlů na hladině a 20 uzlů pod hladinou. Operační hloubka ponoru byla 150 metrů.[1]

Reference

editovat
  1. a b c d HAJEN submarines (1957-1960) [online]. [cit. 2018-11-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 183. 

Literatura

editovat
  • CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 240. 
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353. 

Externí odkazy

editovat