Svor (okres Česká Lípa)

obec v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji

Svor (německy Röhrsdorf[4]) je obec v okrese Česká Lípa, při jižní straně Lužických hor, v nadmořské výšce 435 metrů. Žije v ní 699[1] obyvatel. Obcí protéká Boberský potok a prochází jí silnice I/9 spojující Šluknovský výběžek s vnitrozemím. Obec Svor se skládá ze dvou místních částí, ze Svoru a Rousínova. Dále k obci patří samota Nová Huť.

Svor
Znak obce SvorVlajka obce Svor
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecCvikov
Obec s rozšířenou působnostíNový Bor
(správní obvod)
OkresČeská Lípa
KrajLiberecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel699 (2024)[1]
Rozloha18,05 km²[2]
Katastrální územíSvor
Nadmořská výška435 m n. m.
PSČ471 51
Počet domů272 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduSvor 195
471 51 Svor
svor@obecsvor.cz
StarostkaIng. Kateřina Jonáková
Oficiální web: www.obecsvor.cz
Svor na mapě
Svor
Svor
Další údaje
Kód obce562131
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původní německý název Röhrsdorf byl odvozen z osobního jména Rüedegêr, časem změněného na Rüdiger a dále na Rüger. V písemných pramenech se jméno vsi objevuje ve tvarech: Rigersdorf (1502), od Rygrstorfu (1555), v Rirsdorffu (1612), Rörszdorff (1654) a Röhrsdorf (1720, 1790, 1834).[5] Při volbě nového českého názvu došlo zřejmě k omylu, neboť hornina svor se v okolí nevyskytuje. Je možné, že je odvozen z polohy vsi sevřené horskými svahy.[6]

Historie

editovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1395. Ve středověku byli obyvatelé Svoru zcela závislí na obživě, kterou jim poskytovaly místní hluboké lesy.

 
Železniční stanice Svor

Svor náležel k zákupskému panství. Nejstaršími doloženými majiteli byli Berkové z Dubé a z Lípy. Mezi vlastníky jsou uváděni Kolovratové a toskánští Habsburkové z Toskánska. Panství také po dobu čtrnácti let vlastnil syn Napoleona Bonaparta, vévoda přezdívaný Orlík, jenž musel žít v Rakousku pod dohledem císaře Františka I. a nikdy se do Svoru a na Zákupské panství nedostal. V poslední čtvrtině 19. století nestačilo využívání půdy k obživě místního obyvatelstva, což mělo za následek rozvoj domácích prací. U vesnice byly v 18. a 19. století postaveny vojenské tábory. Roku 1826 zde byla postavena barvírna a pak i sirkárna.

V 1866 se začala stavět železniční trať Bakov nad Jizerou – Jedlová, která vede přes Svor. Hornatý terén si vyžádal mnoho náročných zemních staveb. Jednou z nich je železniční násep ve Svoru, který je patnáct metrů vysoký. Nejdříve byl postaven úsek ze Svoru do Cvikova a až v roce 1905 byl postaven úsek až do Jablonného v Podještědí, kde se trať napojila na již dříve postavenou trať z Mimoně do Liberce. Úsek ze Svoru do Cvikova byl zrušen po roce 1960.[7]

V roce 1910 měl Svor 1 475 obyvatel, spolu s místní částí Rousínov 1 920. V letech 1938 až 1945 bylo území obce v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněno k nacistickému Německu. Po druhé světové válce zde došlo ke kompletní výměně obyvatelstva.[zdroj?] Obec pak byla přejmenována z Röhrsdorf na Svor.[4]

V lednu 2012 obec získala od předsedkyně poslanecké sněmovny Miroslavy Němcové dokument o udělení znaku i vlajku obce. Jejich autorem byla Jana Filipová a vexilolog Petr Exner.[8]

Přírodní poměry

editovat

Na katastr obce zasahuje hora Klíč (760 m) se stejnojmennou přírodní rezervací[9] Asi 250 metrů severozápadně od okraje obce se při modře značené turistické cestě v údolí Boberského potoka nachází Svorský rybník (v první polovině 20. století zvaný též Schillerův rybník, v mapách z počátku 21. století označen jako Jezírko).[10] Na rozcestí v lese severně od Svorského rybníka se nachází kamenný sloupek s obrazem svatého Antonína, opravený v roce 2008.[11]

Sklárny

editovat

V roce 1750 postavil na Nové louce sklářský mistr z falknovské huti Jan Václav Müller novou sklárnu, nazvanou později Nová Huť. Po jeho smrti ji vedla vdova po něm, která měla k ruce 11 sklářů. V roce 1857 se huť stala majetkem zákupské vrchnosti, konkrétně excísaře Ferdinanda I. Habsburského a roku 1875 nadobro vyhasla. V roce 1881 byla část objektů zbořena a zbytek shořel při požáru roku 1895.[12]

V roce 1873 byla založena sklářská huť Tereza. Dodávání palivového dřeva pro hutě se stalo obživou pro mnoho místních obyvatel. Nyní již ve Svoru sklářství není.

Doprava

editovat

Přes Svor vedou značené turistické trasy, pro pěší turisty červená od Nového Boru a zelená od Cvikova. Vede tudy cyklotrasa 3007 od Cvikova. V obci se nachází stanice na železniční trati Bakov nad Jizerou – Jedlová.[13] Do roku 1977 též ze Svoru odbočovala trať do Cvikova a Jablonného v Podještědí.[14]

Společnost

editovat
  • Fotbalový klub Svoru zakončil sezónu 2011/2012 na osmém místě tabulky III. třídy okresní soutěže.[15]

Pamětihodnosti

editovat
  • Původní srubová kaple postavená v 1745 byla později v roce 1788 přestavěna na pozdně barokní kostelík či kapli Nejsvětější Trojice s věžičkou a mansardovou střechou, typickou pro zdejší stavby.[6] Kaple je v evidenci cvikovské farnosti.[16]

Osobnosti

editovat

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. a b Výnos ministra vnitra č. 494/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
  5. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Röhrsdorf, s. 576. 
  6. a b ŘEHÁČEK, Marek. Lužické a Žitavské hory. Liberec: Kalendář Liberecka, 2011. ISBN 978-80-87213-09-4. Kapitola Svor, s. 223. 
  7. HOLEČEK, Milan. Lužické hory. Praha: Olympia, 2004. ISBN 80-7033-832-6. Kapitola Turistická část, s. 39. 
  8. BROŽOVÁ, Kateřina. Mají nový znak i vlajku obce. Českolipský deník [online]. 2012-02-01 [cit. 2012-02-01]. Dostupné online. 
  9. MODRÝ, Martin; SÝKOROVÁ, Jarmila. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. Liberec: Liberecký kraj, referát ŽP a zemědělství, 2004. S. 36. 
  10. Jezírko na mapy.cz
  11. KÜHN, Jiří. Svorský rybník [online]. [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  12. GELNAR, Michal. Ze sklárny Nová Huť. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 2009, čís. 18, s. 29. ISSN 1211-9172. 
  13. Mapa Lužické hory č. 14. 6. vyd. Praha: Trasa, 2010. ISBN 978-80-7324-289-3. 
  14. Popis zrušené tratě. zrusenetrate.wz.cz [online]. [cit. 2015-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-05. 
  15. Kopeme za fotbal – Výsledky soutěží. Českolipský deník. Červen 2012, roč. 19, čís. 20. června, s. 16. ISSN 1214-8462. 
  16. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. Kapitola 1045 Cvikov, s. 37. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat