Svazenka vratičolistá

Svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia) je nenáročná, jednoletá, středně vysoká, modrofialově kvetoucí bylina, druh ze širokého rodu svazenka. V české přírodě příležitostně vyrůstá několik druhů svazenek, tento neofyt zjištěný již v roce 1891 je nejběžnějším. Záměrně se vysévá buď na pole jako pícnina, nebo jako okrasná rostlina do zahrad.[1]

Jak číst taxoboxSvazenka vratičolistá
alternativní popis obrázku chybí
Svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbrutnákotvaré (Boraginales)
Čeleďbrutnákovité (Boraginaceae)
Rodsvazenka (Phacelia)
Binomické jméno
Phacelia tanacetifolia
Benth., 1834
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rozšíření

editovat

Tato příjemně vonící rostlina pochází ze Severní Ameriky, ze států Nové Mexiko, Oklahoma a Texas ve Spojených státech amerických a ze severních oblastí Mexika (Aguascalientes, Chihuahua, Coahuila, Durango, Nuevo León, Sonora, Tamaulipas a Zacatecas). Se začátkem kolonizace Ameriky byla dovezena do Evropy jako nenáročná, ozdobná rostlina, kde se postupně úmyslně a v teplých oblastech i samovolně rozšiřovala. Byla zavlečena i do Austrálie a na Nový Zéland.[1][2]

Ekologie

editovat

Rostlina nejlépe roste na půdách lehkých, propustných, hlinitopísčitých s dostatkem humusu a vápníku. Nesnáší půdy trvale zamokřené nebo kyselé, optimální pH je 6,5 až 7,2. Pro dobré kvetení požaduje teplé stanoviště a plné oslunění, dobře snáší letní sucho.

Jednoletá rostlina, která po dozrání semen usychá. Na jaře se vysévá po jarních mrazících a vyznačuje se rychlým růstem i včasným kvetením. Po vyklíčení ze semene rychle narůstá, kvést začíná již za 55 až 60 dnů po vysetí. Rozmnožuje se semeny, která po dozrání z rostliny opadají a obvykle ještě téhož roku vyklíčí. Ve Střední Evropě však semenáče většinou zimu nepřežijí a zmrznou, proto se ve volné přírodě rozšiřuje jen málo a nezaplevelují pole.[1][3][4]


Křehká bylinalodyhou přímou, nevětvenou nebo jen v horní části, která může vyrůst až do výše 80 cm, vespod bývá lysá a v horní části žláznatě chlupatá. Střídavé lodyžní listy jsou obvykle přisedlé nebo krátce řapíkaté, u báze poloobjímavé, v obryse podlouhlé nebo vejčité, jsou dlouhé 2 až 10 cm a široké 0,5 až 2 cm, dvojitě nepravidelně peřenosečné a oboustranně štětinovitě chlupaté.

 
Květy

Oboupohlavné, až 1 cm velké květy na krátkých stopkách vytvářejí čtyřiceti až sedmdesátičetné svinuté dvojité vijany. Kolovitá koruna je tvořena pěti vespod srostlými lístky světle modré, modrofialové, řídce i bílé barvy. Pětičetný, zelený, hluboce dělený kalich má chlupaté lístky stejně dlouhé jako koruna. V květu je pět z koruny vyčnívajících tyčinek s fialovými nitkami, které nesou purpurově červené prašníky s neobvyklým modrým pylem. Ze dvou plodolistů vytvořený semeník má na vrcholu rozdvojenou čnělku a okolo něj je nektárium. Květy na rostlině postupně vykvétají po dobu asi šesti týdnů, opylovány jsou hmyzem. Ploidie druhu je 2n = 22.

Plody jsou šedohnědé, hladké, dvoupouzdré, široce vejčité tobolky obsahující dvě až čtyři semena. Tobolky dlouhé 4 mm a široké 3 mm mají zřetelný pozůstatek po blizně, na bocích dvě žebra a jsou obaleny ve vytrvalém, chlupatém kalichu. Semena jsou šedá nebo hnědá, oválná, na hřbetě vypouklá a na břiše plochá, osemení mají vroubkovaná a jsou dlouhá asi 2,5 mm a široká 1,5 mm. Hmotnost tisíce semen je 2,5 gramů.[1][3][4][5][6]

Význam

editovat

Svazenka vratičolistá bývá pěstována jako pícnina, zelené hnojení, květina nebo jako medonosná rostlina. Její píce je pouze průměrná, při zavadání mírně hořkne a musí se sklízet ještě před květem, pak lodyhy dřevnatí. Tím ovšem rostlina ztrácí možnost současně posloužit i jako potrava včelám. Pro rychlý růst, křehké lodyhy, množství drobných lístků a husté, měkké kořeny je vhodná jako letní meziplodina na píci nebo na zelené hnojení, které potlačuje plevel a po kterém se zlepšuje kvalita půdy. Pro co nejrychlejší růst a tvorbu nadzemní i podzemní hmoty jsou v ČR doporučovány vyšlechtěné odrůdy 'Lisette', 'Větrovská', 'Protana', 'Promoce' a 'Meva'. Rostliny jsou citlivé na herbicidy.

Květy produkují velké množství nektaru, který obsahuje až 40 % cukrů a proto bývají rostliny někdy vysévány na pole nedaleko úlů a po odkvětu se zaorají. Pro nenáročnost, schopnost vzcházet i v suchých podmínkách, dlouhou dobu kvetení a přitažlivost pro včely i motýly bývá svazenka vratičolistá pěstována i na záhonech v okrasných zahradách, pro prodloužení doby kvetení se doporučuje vysévat semena v třítýdenních intervalech.[3][4][7]

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. a b c d MÖLLEROVÁ, Jana. BOTANY.cz: Svazenka vratičolistá [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 21.11.2007 [cit. 2017-02-21]. Dostupné online. 
  2. HASSLER, M. Catalogue of Life 2016: Phacelia tenacetifolia [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2016 [cit. 2017-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky) 
  3. a b c SKLÁDANKA. Multimediální učební texty: Svazenka vratičolistá [online]. Ústav výživy zvířat, Mendelova univerzita, Brno, rev. 2007 [cit. 2017-02-21]. Dostupné online. 
  4. a b c VACH, Milan; HABERLE, Jan; PROCHÁZKA, Jaromír et al. Pěstování strniskových meziplodin [online]. Výzkumný ústav rostlinné výroby v.i.i., Praha - Ruzyně, rev. 2009 [cit. 2017-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-22. ISBN 978-80-87011-26-3. 
  5. AtlasRostlin.cz: Svazenka vratičolistá [online]. Tiscali media, a.s., Praha [cit. 2017-02-21]. Dostupné online. 
  6. BERTOVÁ, Lydia; GOLIAŠOVÁ, Kornélia. Flóra Slovenska V/1: Facélia vratičkolistá [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1993 [cit. 2017-02-21]. S. 15–16. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-22. ISBN 80-224-0349-0. (slovensky) 
  7. Finland Nature and Species: Phacelia tanacetifolia [online]. Luonto Porti Nature Gate, Helsinki, FI [cit. 2017-02-21]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat