Wikipedie

Sukně

Sukně, zastarale též suknice, je svrchní nebo spodní část oděvu, sahající od pasu dolů. V dnešní době ji nosí v Evropě a Americe převážně ženy.

The Evoltion of the skirt, Harry Julius, 1916

Dějiny editovat

Původ sukně sahá až do pravěku, do období, kdy oděv nebyl ještě vždy diferencován pro muže nebo ženy. Z archeologických nálezů byly rekonstruovány dívčí a ženské sukně, pletené či tkané, podobné formám pozdějším. Další vývoj sukně lze vysledovat ve starověkých říších až do třetího tisíciletí před naším letopočtem, v Egyptě jsou vyobrazeny krátké mužské sukně se sponou v pase, nazývané někdy zástěrka nebo kilt, a to jak u faraonů,[1], tak u jejich úředníků, bývaly někdy z palmového listu. Egyptské ženy nosily sukně dlouhé, z vlněné nebo bavlněné tkaniny. Také v Sumeru, Mezopotámii a v Persii nosili muži krátké sukně. Sumerská kaunakes byla z dřevěných destiček. Na Krétě a v Mykénách se dochovala vyobrazení bohyně i kněžky v dlouhé kaskádové sukni a s odhaleným poprsím z poloviny druhého tisíciletí před naším letopočtem.

Ženské sukně se často nosily dvě, jedna spodní a jedna svrchní, větší počet sukní vyznačoval na venkově bohatou nevěstu. Zástěra byla od středověku pracovní sukní pro ženy i pro muže. U lidových krojů se zadní sukně nazývala kasanice (fěrtoch), přední zástěra šorec. [2]. Mužská sukně je součástí některých národních krojů, patří například ke skotskému oděvu.

Sukně se nosily prodloužené s vlečkou, podkasané, s vycpávkami či jinak vyztužené, krinolína či polokrinolína byla napjatá na obruči, sukně s honzíkem (turnýra). [3] Dětské sukně lze sledovat na portrétech chlapců od středověku až do 18. století.

Zatímco ve starších historických dobách převládaly dlouhé šaty, v 19. století se ujalo praktické dělení ženského oděvu na sukni a živůtek, nebo sukni s krátkým kabátkem, tato souprava byla nazvána kostým.

Ženy nosily sukni často také z hygienických důvodů kvůli menstruaci, v dnešní době její nošení již není univerzální z důvodu dostupnosti moderních hygienických potřeb. Na přelomu 19. a 20. století se objevila sukně kalhotová, zprvu ve sportu (cyklistky) a pro pracovní použití. Během 20. století se sukně rozvinuly jak svými materiály a úpravami (např. sukně skládaná či plisovaná), tak délkou (Minisukně).

Galerie editovat

  •  
    Pravěká sukně
  •  
    Sumerské sukně kaunakes
  •  
    Egyptský úředník
  •  
    Asyrský král Aššurbanipal
  •  
    Podkasaná sukně barokní, Václav Hollar
  •  
    Sukně s honzíkem, 1890

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ Archivovaná kopie. matama.blog.cz [online]. [cit. 2008-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-11-12. 
  2. ↑ Obrazová encyklopedie módy, 1973, s. 544
  3. ↑ Obrazová encyklopedie módy, 1973, s. 543

Literatura editovat

  • Ludmila Kybalová, Olga Herbenová, Milena Lamarová, Obrazová encyklopedie módy. Artia Praha 1973, s. 543-554

Související články editovat

  • Kilt – tradiční pánská sukně ve Skotsku a částečně Irsku
  • Minisukně
  • Sarong – tradiční unisexová sukně v Jihovýchodní Asii
  • Zástěra
  • Fustanella – tradiční pánská sukně na Balkáně

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sukně&oldid=22325242“