Stari Grad

město na chorvatském ostrově Hvar
Další významy jsou uvedeny na stránce Stari Grad (rozcestník).

Stari Grad (italsky Cittàvecchia) je město na severní straně dalmatského ostrova Hvar (Chorvatsko). V oblasti žije 2817 obyvatel (2001), 1906 z nich žije ve Starém Gradu.

Stari Grad
Pohled na Stari Grad z vrchu Glavica
Pohled na Stari Grad z vrchu Glavica
Stari Grad – znak
znak
Poloha
Souřadnice
StátChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
Stari Grad
Stari Grad
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel2 817 (2001)
Správa
StarostaĐurđica Plančić
Oficiální webwww.stari-grad.hr
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

 
Barokní kostel sv. Štěpána byl vybudován na základech staršího kostela

Ostrov Hvar byl osídlen již v neolitu (mladší době kamenné), což dokládají četné nálezy. Později ilyrskymi kmeny.

O Starém Gradu píší Chorvati jako o svém nejstarším městě, o městě s nejdelší zaznamenanou délkou existence. Druhým názvem Starého Gradu je Faros. Tak toto místo pojmenovali řečtí kolonizátoři z ostrova Paros, kteří sem dorazili v období 99. olympiády, tedy roku 385 př. n. l. a vybudovali zde starověký polis.

V údolí za Stari Gradem, od roku 2008 zapsaném na listině světového dědictví UNESCO, se pěstuje převážně kvalitní vinná réva a olivy, na svazích levandule. Město se v posledních desetiletích rozrostlo i do přilehlého vnitrozemí.

Památky editovat

 
Kamenný kostelík sv. Jeronýma na pobřeží

Kostely editovat

Muzea editovat

  • Muzeum města Stari Grad (Muzej Staroga Grada), palác rodiny Biankini. V muzeu se nachází expozice antických podmořských a archeologických nálezů, dva dobové interiéry – salon Gelineo-Bevardi a pokoj námořního kapitána. Dále jsou v muzeu expozice malířů Juraje Plančiće a Bartola Petriće. V lapidáriu na dvoře paláce se nacházejí ukázky římských mozaik, přenesené sem z vykopávek ve městě. Také zde roste vzácný himálajský cedr, zasazený zakladateli paláce. [1]
  • Dominikánský klášter a kostel sv. Petra mučedníka (Dominikanski samostan i crkva sv. Petra mučenika u Starom Gradu). V expozici se nachází obraz Oplakávání Krista (Oplakavanie Krista), připisovaný italskému malíři Tintorettovi.

Památky v okolí města editovat

Kultura editovat

Město má vlastní dechový orchestr s názvem Chorvatská městská hudba Stari Grad (chorvatsky Hrvatska gradska glazba Stari Grad), který ve městě působí nepřetržitě od roku 1876. Zajímavostí je, že jeho prvními kapelníky byli Češi.[2]

Doprava editovat

Silniční doprava editovat

Stari Grad leží na hlavní komunikaci ostrova Hvar (D 116), která vede podél celého ostrova ze Sučuraje do města Hvar.

Lodní doprava editovat

Přístav Stari Grad

Přímo ve městě Stari Grad se nachází přístav I. kategorie pro jachty a malé lodě, délka mola je 486 m[3]

Cyklistika editovat

Z města Stari Grad vycházejí dvě okružní cyklistické trasy:

  • 706 Kabal – trasa: Stari Grad – Kabal – Stari Grad, délka: 24,7 km, převýšení: 443 m.[4]
  • 707 Purkin kuk – trasa: Stari Grad – Sveti Nikola – Dol sv. Marije – Stari Grad , délka: 21,5 km, převýšení 628 m.[5]

Městem dále prochází cyklistická trasa:

  • 704 Za UNESCO-m – trasa: Jelsa – Vrboska – Stari Grad – Dol – Vrbanj – Jelsa, délka: 22,7 km, převýšení: 329 m.[6]

Letiště editovat

 
Letiště Hvar

Východně od města v areálu Starigradské pláně je travnaté letiště pro sportovní letadla (ICAO kód letiště LDSH). Jsou zde pořádány i vyhlídkové lety pro turisty.

Významné osobnosti editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Stari Grad Museum. www.stari-grad-museum.net [online]. [cit. 2014-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-06-25. 
  2. Hrvatska gradska glazba [online]. Turistička zajednica grada Staroga Grada [cit. 2021-11-03]. Dostupné online. (chorvatsky) 
  3. Luke Stari Grad : Kratki opis [online]. Lučka uprava Splitsko-dalmatinske županije [cit. 2017-10-08]. Dostupné online. (chorvatsky) 
  4. 706 Kabal [online]. www.dalmatia-bike.com [cit. 2017-10-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. 707 Purkin kuk [online]. www.dalmatia-bike.com [cit. 2017-10-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. 704 Za UNESCO-m [online]. www.dalmatia-bike.com [cit. 2017-10-08]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy editovat