Mikuláš Koperník
Mikuláš Koperník (19. února 1473, Toruň – 21. května 1543, Frombork) byl polský astronom, matematik, právník, stratég a lékař. Tvůrce heliocentrické (sluncestředné) teorie. O tom, zda byl Polák či Němec, se vedly vášnivé spory, které přetrvávají v mírnější formě dodnes.
Život
Mikołaj Kopernik nebo Nikolaus Kopernikus se narodil v rodině kupce Mikuláše a Barbary rozené Watzenrode. Po smrti otce se Mikuláše ujal bratr matky Lukáš Watzenrode, který byl v roce 1489 zvolen biskupem warminským.
Díky úsilí strýce ukončil v roce 1491 farní školu sv. Jana v Toruni a zahájil studia na krakovské univerzitě, která zakončil v roce 1495. V roce 1496 začal studovat právo na univerzitě v Boloni, v roce 1500 absolvoval právnickou praxi v papežské kanceláři v Římu a v následujícím roce získal souhlas k zahájení studií medicíny v Padově spolu s pokračováním studia práva. V roce 1503 se ve Ferraře stal doktorem kanonického práva a v Padově ukončil lékařská studia a získal právo provádět lékařskou praxi. Na návrh fromborské kapituly se stal v roce 1507 osobním lékaře varmiňského biskupa. Ve stejném roce zpracoval komentář k teorii pohybu nebeských těles, první náčrt heliocentrické teorie a rozšířil ho v četných dopisech. V roce 1510 se přenesl do Fromborku a sestavil mapu Warmie.
Spolu s fromborskou kapitulou složil v roce 1512 přísahu věrnosti polskému králi Zikmundovi I. V roce 1513 na výzvu lateránského koncilu vypracoval a poslal do Říma vlastní projekt reformy kalendáře. Mikuláš Koperník si opatřil ve Fromborku dům v místě příznivém k astronomickým pozorováním, kde vybudoval pozorovatelnu a shromáždil astronomické přístroje. V roce 1514 začal psát první knihu De Revolutionibus Orbium Coelestium.
V letech 1516-1519 působil v funkci správce kapitulního majetku se sídlem v Olštýně. Přivedl nové osadníky na hospodářství kapituly a s úspěchem připravoval olštýnský hrad k obraně před očekávaným útokem křižáků. V roce 1522 na sjezdu stavů Královského Pruska ve městě Grudziądz přednesl traktát o mincích. Působil v mnoha úřadech, byl poslancem, kancléřem, vizitátorem a kapitulním správcem. Spolupracoval s Bernardem Wapowským na mapě Království polského a Litvy.
V roce 1533 byly Koperníkovy názory v rukopise jeho díla De Revolutionibus přednesen papežovi Klemensovi VII. V roce 1537 je králem potvrzen jako jeden ze čtyř kandidátů na biskupa warminského. V roce 1539 biskup Jan Dantyszek obvinil Mikuláše Koperníka z konkubinátu, nařídil mu propustit hospodyni a připravoval kanonický proces. K Mikuláši Koperníkovi v roce 1539 přijel Georg Joachim von Lauchen zvaný Rhaeticus, profesor matematiky ve Wittenbergu, aby poznal jeho nauku. Ve stejném roce vyjádřil své mínění o Mikuláši Koperníkovi Martin Luther: Ten hlupák chce převrátit celé umění astronomie! Ale jak uvádí Písmo svaté, Jozue kázal zastavit se Slunci, a ne Zemi! Norimberský teolog Andreas Osiander přemluvil Mikuláše Koperníka, aby v předmluvě ke svému dílu představil svůj model jako hypotézu, čímž by zjemnil příliš odvážné myšlenky. V Basileji vyšlo v roce 1541 tiskem druhé vydání Narratio prima, Koperník vykonal své poslední astronomické pozorování v životě (zatmění Slunce). Téhož roku Georg Joachim Rhaeticus opouští Frombork s rukopisem De Revolutionibus, aby ho dal v Norimberku vytisknout.
Lutherův spolupracovník Filip Melanchton řekl svůj názor na Mikuláše Koperníka: Někteří si myslí, že je vynikající vypracovat věc tak absurdní, jako onen sarmatský astronom, který uvádí do pohyby Zemi a zadržuje Slunce. Zajisté, moudří vládci by měli ovládnout talentovanou lehkomyslnost. V roce 1542 vyšly z tiskařských lisů první dva archy De Revolutionibus. Mikuláš Koperník posílá do Norimberku předmluvu dedikovanou papeži Pavlu III. Kapitoly 13 a 14 první knihy se ve Wittenbergu ukázaly tiskem v podobě samostatné knihy De lateribus et angulis triangulorum... (O stěnách a úhlech trojúhelníků) s předmluvou Georga Joachima Rhaetica. A v následujícím roce vyšla v Norimberku tiskem celá kniha De Revolutionibus.
Národnost Koperníka
Současné pojetí národnosti vzniklo v 19. století a za života Koperníka neexistovalo. Nemohl se tedy považovat za osobu té či jiné národnosti. Koperník se často považuje za Poláka nebo Němce.
Argumenty pro polskou národnost:
- Narodil se v Polsku. Ale Polsko nebylo národním státem.
- Byl poddaným polského krále, účastnil se bojů proti křižákům na straně Polska. Ale rozdělení politické a etnicko-jazykovo-národní se pokrývaly jen v malé míře.
- Většina zdrojů uvadí, že Koperník byl Polákem.
- Soudobí vědci ho považovali za polského astronoma.
- Dedikoval svá díla polskému kŕali.
Argumenty pro německou národnost:
- Jeho matka byla původem Němkou. Původ otce je sporný.
- Příjmení Koperník může pocházet od dolnoněmieckého Kopper (měď). Má ale polskou koncovku "-nik".
- Toruň bylo město s převážně německým obyvatelstvem.
- Nejsou důkazy, že uměl polsky. Zachovaly se pouze jeho latinské a německé texty. Ale polština tehdy nebyla v písemným projevu příliš používána
Hrob Mikuláše Koperníka
Po smrti byl Mikuláš Koperník pohřben ve fromborské katedrále u oltáře, o který se staral, jak bylo zvykem u kanovníků. Nebylo však známo, který oltář měl na starosti. Polští archeologové řadu let Koperníkův hrob v katedrále hledali a 3. listopadu 2005 oznámili, že v srpnu nalezená lebka s velkou pravděpodobností patřila Mikuláši Koperníkovi. Důkazem má být počítačová rekonstrukce tváře v Ústřední kriminalistické laboratoři ve Varšavě. Stoprocentní jistoty však nelze dosáhnout, protože chybí testy DNA jeho potomků, protože jako duchovní Koperník nemohl mít děti.
Galerie Mikuláš Koperník na Wikimedia Commons
- Lokální šablona odkazuje na jinou galerii Commons než přiřazená položka Wikidat:
- Lokální odkaz: Mikołaj Kopernik
- Wikidata: c:Nicolaus Copernicus
- Lokální šablona odkazuje na jinou galerii Commons než přiřazená položka Wikidat: