Slovenské učené tovarišstvo

obrozenecký spolek

Slovenské učené tovarišstvo (česky Slovenské učené tovaryšstvo) nebo také Tovarišstvo literného umenia nebo starší Učené slovenské tovarišstvo byl spolek, který sdružoval přívržence Bernolákovců na celém Slovensku a šířil slovenský jazyk a literaturu. Byl založen v roce 1792 v Trnavě jako výsledek národních snah o kulturní a osvětové pozvednutí Slováků. Mezi členy a hlavní osobnosti spolku patřili Anton Bernolák, Juraj Fándly, Jozef Ignác Bajza, Ján Hollý, Alexander Rudnay, Juraj Palkovič a další. Ve své době tento spolek nalezl velmi širokou odezvu hlavně mezi duchovními.

Anton Bernolák a Juraj Fándly se snažili o vytvoření takové společnosti, která by vydávala i osvětové a vzdělávací díla. Tou bylo právě Slovenské učené tovaryšstvo, jehož úkolem bylo hlavně organizovat a vést národní hnutí a pomáhat inteligenci v edukativní a osvětové činnosti. Následně proto byly založeny i podobné „stánky“ tovaryšstva v Bratislavě, v Nitře, v Banské Bystrici, na východním Slovensku ve Veľké Rovném, Solivaru, v Rožňavě a v Košicích, v maďarském Egeru a Ostřihomě a v rakouské Vídni. Na konci třetího roku své existence mělo již tovaryšstvo na území celého Slovenska 446 členů, z toho bylo 355 duchovních, převážně katolických, mezi nimi i 9 arcibiskupů a biskupů.

Záslouhou jednoho ze zakladatelů a mecenášů tohoto spolku – nitranského biskupa Františka Xavera Fuchse [1] byly např. vydány mravoučné spisy přeložené z francouzštiny do bernolákovštiny spirituálem nitranského kněžského semináře, belušským rodákem, Andrejem Turzem – Pekne prihodi a veľmi užitečné Rospráwki ku mrawnému Učeňu wšedh Dítek (128 stran) a Príkladné a obvzláštne Historie z naghodnowernegších Spusuwatelov zebrané (474 stran).[2]

Členové tovaryšstva projevovali velký zájem i o zakládání slovenských novin a časopisů, protože v nich viděli důležitý nástroj ovlivňování veřejného mínění a posilování slovenské myšlenky. Ve vídeňské „pobočce“ tovaryšstva chtěli vydávat noviny v bernolákovské češtině, vzhledem k tomu, že v hlavním městě monarchie bylo možno získat klíčové zprávy o vnitropolitickém vývoji země. Hlavním cílem jejich vydávání bylo „našej slovenskej reči očiščení, krásu a vivíšení“, ale tyto plány se nakonec neuskutečnily.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Slovenské učené tovarišstvo na slovenské Wikipedii.

  1. Katolicka cirkev na Slovensku. www.kbs.sk [online]. [cit. 2022-02-02]. Dostupné online. 
  2. SIVÁK, Ladislav. Z galérie rodákov. Naša Beluša. 2017-10, čís. VI, s. 9.