Wikipedie

Seznam vítězek ženské dvouhry ve Wimbledonu

seznam na projektech Wikimedia

Seznam vítězek ženské dvouhry ve Wimbledonu uvádí přehled šampionek ženské singlové soutěže ve Wimbledonu, nejstaršího tenisového turnaje na světě.

Vítězky ženské dvouhry ve Wimbledonu
www.wimbledon.com
Grand SlamWimbledon
MístoLondýn, Spojené královstvíSpojené království Spojené království
AreálAELTC
OrganizátorAELTC / LTA
První ročník1884
Povrchtráva / venku (1884–)
Odměna2 350 000 £ (2023)
TrofejVenus Rosewater Dish
Nejvyšší počet titulů
amatérské éry7 – Dorothea Douglass Chambers
       (vyzývací finále)
8 – Helen Wills Moodyová
       (bez vyzývacího finále)
mezi amatéry v řadě3 – Lottie Dodová
      Suzanne Lenglenová
       (vyzývací finále)
4 – Helen Wills Moodyová
       (bez vyzývacího finále)
otevřené éry9 – Martina Navrátilová
otevřené éry v řadě6 – Martina Navrátilová
Současná vítězka
Česko Vondroušová, MarkétaMarkéta Vondroušová (CZE)
(první titul)
předávající trofeje: Catherine, princezna z Walesu

Wimbledon představuje tenisový Grand Slam, každoročně hraný na přelomu června a července. Premiérový ročník se odehrál v roce 1877. Ženská dvouhra se na něm poprvé konala roku 1884.[1] Turnaj probíhá na otevřených travnatých dvorcích areálu All England Lawn Tennis and Croquet Club v londýnské části Wimbledon.[2]

Kvalifikace ženské dvouhry se od roku 2019 účastní sto dvacet osm tenistek. Šestnáct z nich řádně postupuje do hlavní soutěže, která se hraje vyřazovacím systémem na dva vítězné sety. V pavouku je sto dvacet osm hráček s třiceti dvěma nasazenými. V roce 1971 byl zaveden tiebreak, jenž se od sezóny 2019 hraje i ve třetí rozhodující sadě. Od roku 2022 má charakter supertiebreaku do 10 bodů.

Historie editovat

Wimbledon je jedním ze čtyř Grand Slamů tenisové sezóny, probíhající poslední červnový a první červencový týden. Od roku 1987 je opět třetím majorem sezóny a od roku 1988 jediným, který se koná na travnatých dvorcích. Mezi lety 1915–1918 a 1940–1945 se nekonal v důsledku dvou světových válek. V roce 2020 byl jako jediný z grandslamů zrušen kvůli pandemii covidu-19.[3]

 
Dvojnásobná vítězka Petra Kvitová po zisku první trofeje v roce 2011

Od premiérového ročníku 1884 prošla pravidla ženské dvouhry několika změnami. V letech 1886–1921 byl uplatněn systém kvalifikačního turnaje – tzv. All Comers' Singles, do nějž nastupovaly všechny tenistky vyjma obhájkyně titulu,[4] která na závěr sehrála s vítězkou kvalifikace tzv. vyzývací finále (challenge round). V celém turnaji tak nastoupila do jediného zápasu.[4] V případě absence obhájkyně se vyzývací finále nehrálo a trofej připadla vítězce kvalifikační soutěže. Tato varianta nastala jedenáctkrát v letech 1889, 1890, 1891, 1894, 1895, 1898, 1903, 1908, 1909, 1912 a 1913. Systém vyzývacího finále organizátoři opustili v roce 1921 a od následujícího ročníku se z obhájkyň titulu staly řadové účastnice nastupující do prvního kola.[5]

Nasazování bylo zavedeno v roce 1927. Nejníže nasazenou vítězkou se stala Venus Williamsová roku 2007, když vyhrála z pozice turnajové třiadvacítky. Nejkratší známé finále proběhlo v roce 1922. Francouzka Suzanne Lenglenová v něm porazila za 23 minut Mollu Bjurstedtovou Malloryovou výsledkem 6–2 a 6–0.[6]

Od úvodního ročníku se všechny zápasy konají na dva vítězné sety. Mezi roky 1884–1970 byl ve všech sadách praktikován formát nutnosti zisku rozdílu dvou her. V sezóně 1971 byl zaveden standardní tiebreak, v němž hráčka musela získat alespoň sedm míčů při minimálním dvoubodovém rozdílu. V sezónách 1971–1978 byla zkrácená hra uplatňována až za stavu 8–8 na gamy. Od roku 1979 se konala při poměru her 6–6. Do roku 2019 nebyl tiebreak hrán v rozhodujícím setu,[5][7][8] kdy byl zařazen do třetí, rozhodující sady za stavu her 12–12.[9] Se sjednocením ukončení rozhodujících setů na všech grandslamech ze strany ITF byla v roce 2022 za stavu gamů 6–6 implementována zkrácená hra do 10 bodů s dvoubodovým rozdílem.[10][11]

 
Vévodkyně Catherine předává mísu Venus Rosewater vítězné Jeleně Rybakinové, 2022

V rané fázi amatérské éry, se systémem vyzývacího finále, vytvořila rekord sedmi tituly Britka Dorothea Douglassová Chambersová. Nejvíce – osm trofejí, si mezi amatérkami po zrušení vyzývacího finále (1922–1967) odvezla Američanka Helen Willsová Moodyová.[12] Po otevření události profesionálkám v roce 1968 získala Martina Navrátilová nejvyšší počet výher. Mezi lety 1978–1990 vybojovala devět trofejí představující absolutní rekord. Z toho šestkrát triumfovala v řadě, což také znamená rekordní zápis celé historie.[12]

Nejmladší šampionkou se v roce 1887 stala Lottie Dodová, když zvítězila ve věku 15 let a 285 dní.[13] Jako nejstarší se do statistik naopak zapsala její krajanka Charlotte Cooperová, která ovládla ročník 1908 ve věku 37 let a 282 dní. V otevřené éře se nejstarší šampionkou stala ve věku 34 let a 288 dní Serena Williamsová, když vyhrála sedmou trofej v roce 2016. Druhou nejstarší je Martina Navrátilová s triumfem z ročníku 1990, jenž vybojovala ve věku 33 let a 263 dní.[14]

Na vítězství bez ztráty setu v otevřené éře dosáhly Chris Evertová (1981), Martina Navrátilová (1983, 1984, 1986, 1990), Lindsay Davenportová (1999), Serena Williamsová (2002, 2010), Venus Williamsová (2008) a Marion Bartoliová (2013). Soutěž juniorek i žen vyhrály Britka Ann Jonesová, Švýcarka Martina Hingisová, Francouzka Amélie Mauresmová a Australanka Ashleigh Bartyová.[15] Levorukými šampionkami se v open éře staly Ann Jonesová, Martina Navrátilová, Petra Kvitová, Angelique Kerberová a Markéta Vondroušová.[16]

Od zavedení žebříčku WTA v roce 1975 se nejníže postavenou finalistkou stala 181. hráčka klasifikace Serena Williamsová v roce 2018 a vítězkou 42. hráčka pořadí Markéta Vondroušová v roce 2023.[17][18] Vondroušová londýnský grandslam ovládla také jako první nenasazená hráčka od zavedení nasazování v roce 1927, když všechny čtyři nenasazené finalistky předtím odešly poraženy, Helen Jacobsová (1938), Angela Mortimerová (1958), Věra Suková (1962) a Billie Jean Moffittová (1963).[19]

Od roku 1886 šampionky získávají umělecky zdobenou mísu Venus Rosewater (Venus Rosewater Dish; oficiálně Ladies' Singles Trophy) o průměru cca 48 centimetrů.[20] S originální trofejí absolvují tradiční kolečko před tribunami centrálního dvorce[21] a od roku 2007 si odvážejí tříčtvrteční repliku (o průměru 33 cm), dříve také s vyrytými jmény všech vítězek. V letech 1949–2006 přijímaly menší repliku o průměru 20 cm. Komise All England Clubu následně schvaluje singlovým šampionkám čestné členství v oddílu.[22]

Přehled finále editovat

Legenda éry vyzývacího finále (1886–1921)
vítězka kvalifikačního turnaje a vítězka vyzývacího finále
obhájkyně trofeje a vítězka vyzývacího finále
vítězka kvalifikačního turnaje, vyzývací finále nehráno

Amatérská éra editovat

Amatérská éra (1884–1967)
Rok vítězka poražená finalistka výsledek
1884   Maud Watsonová (BRI)[p 1]   Lillian Watsonová (BRI) 6–8, 6–3, 6–3
1885   Maud Watsonová (BRI)   Blanche Bingleyová (BRI) 6–1, 7–5
1886   Blanche Bingleyová (BRI)   Maud Watsonová (BRI) 6–3, 6–3
1887   Lottie Dodová (BRI)   Blanche Bingleyová (BRI) 6–2, 6–0
1888   Lottie Dodová (BRI)   Blanche Bingleyová (BRI) 6–3, 6–3
1889   Blanche Bingleyová (BRI)   Lena Riceová (BRI) 4–6, 8–6, 6–4
1890   Lena Riceová (BRI)    May Jacksová (BRI) 6–4, 6–1
1891   Lottie Dodová (BRI)   Blanche Bingleyová (BRI) 6–2, 6–1
1892   Lottie Dodová (BRI)   Blanche Bingleyová (BRI) 6–1, 6–1
1893   Lottie Dodová (BRI)   Blanche Bingleyová (BRI) 6–8, 6–1, 6–4
1894   Blanche Bingleyová (BRI)   Edith Austinová (BRI) 6–1, 6–1
1895   Charlotte Cooperová (BRI)   Helen Jacksonová (BRI) 7–5, 8–6
1896   Charlotte Cooperová (BRI)   Alice Simpsonová Pickeringová (BRI) 6–2, 6–3
1897   Blanche Bingleyová (BRI)   Charlotte Cooperová (BRI) 5–7, 7–5, 6–2
1898   Charlotte Cooperová (BRI)   Louise Martinová (BRI) 6–4, 6–4
1899   Blanche Bingleyová (BRI)   Charlotte Cooperová (BRI) 6–2, 6–3
1900   Blanche Bingleyová (BRI)   Charlotte Cooperová (BRI) 4–6, 6–4, 6–4
1901   Charlotte Cooperová (BRI)   Blanche Bingleyová (BRI) 6–2, 6–2
1902   Muriel Robbová (BRI)   Charlotte Cooperová (BRI) 7–5, 6–1
1903   Dorothea Douglass Chambersová (BRI)   Ethel Thomsonová (BRI) 4–6, 6–4, 6–2
1904   Dorothea Douglass Chambersová (BRI)   Charlotte Cooperová (GBR) 6–0, 6–3
1905   May Suttonová (USA)   Dorothea Douglass Chambersová (BRI) 6–3, 6–4
1906   Dorothea Douglass Chambersová (BRI)   May Suttonová (USA) 6–3, 9–7
1907   May Suttonová (USA)   Dorothea Douglass Chambersová (BRI) 6–1, 6–4
1908   Charlotte Cooperová (BRI)   Agnes Mortonová (BRI) 6–4, 6–4
1909   Dora Boothbyová (BRI)   Agnes Mortonová (BRI) 6–4, 4–6, 8–6
1910   Dorothea Douglass Chambersová (BRI)   Dora Boothbyová (BRI) 6–2, 6–2
1911   Dorothea Douglass Chambersová (BRI)   Dora Boothbyová (BRI) 6–0, 6–0
1912   Ethel Thomsonová Larcombeová (BRI)   Charlotte Cooperová (BRI) 6–3, 6–1
1913   Dorothea Douglass Chambersová (BRI)   Winifred McNairová (BRI) 6–0, 6–4
1914   Dorothea Douglass Chambersová (BRI)   Ethel Thomson Larcombeová (BRI) 7–5, 6–4
1915 nehráno[p 2]
1916
1917
1918
1919   Suzanne Lenglenová (FRA)   Dorothea Douglass Chambersová (BRI) 10–8, 4–6, 9–7
1920   Suzanne Lenglenová (FRA)   Dorothea Douglass Chambersová (BRI) 6–3, 6–0
1921   Suzanne Lenglenová (FRA)   Elizabeth Ryanová (USA) 6–2, 6–0
1922   Suzanne Lenglenová (FRA)   Molla Bjurstedt Malloryová (USA) 6–2, 6–0
1923   Suzanne Lenglenová (FRA)   Kathleen McKane Godfreeová (GBR) 6–2, 6–2
1924   Kathleen McKane Godfreeová (GBR)   Helen Willsová Moodyová (USA) 4–6, 6–4, 6–4
1925   Suzanne Lenglenová (FRA)   Joan Fryová (GBR) 6–2, 6–0
1926   Kathleen McKane Godfreeová (GBR)   Lili de Alvarezová (ESP) 6–2, 4–6, 6–3
1927   Helen Willsová Moodyová (USA)   Lili de Alvarezová (ESP) 6–2, 6–4
1928   Helen Willsová Moodyová (USA)   Lili de Alvarezová (ESP) 6–2, 6–3
1929   Helen Willsová Moodyová (USA)   Helen Jacobsová (USA) 6–1, 6–2
1930   Helen Willsová Moodyová (USA)   Elizabeth Ryanová (USA) 6–2, 6–2
1931   Cilly Aussemová (GER)   Hilde Krahwinkel Sperlingová (GER) 6–2, 7–5
1932   Helen Willsová Moodyová (USA)   Helen Jacobsová (USA) 6–3, 6–1
1933   Helen Willsová Moodyová (USA)   Dorothy Roundová Littleová (GBR) 6–4, 6–8, 6–3
1934   Dorothy Roundová Littleová (GBR)   Helen Jacobsová (USA) 6–2, 5–7, 6–3
1935   Helen Willsová Moodyová (USA)   Helen Jacobsová (USA) 6–3, 3–6, 7–5
1936   Helen Jacobsová (USA)   Hilde Krahwinkel Sperlingová (GER) 6–2, 4–6, 7–5
1937   Dorothy Roundová Littleová (GBR)   Jadwiga Jędrzejowská (POL) 6–2, 2–6, 7–5
1938   Helen Willsová Moodyová (USA)   Helen Jacobsová (USA) 6–4, 6–0
1939   Alice Marbleová (USA)   Kay Stammersová (GBR) 6–2, 6–0
1940 nehráno[p 3]
1941
1942
1943
1944
1945
1946   Pauline Betzová (USA)   Louise Broughová (USA) 6–2, 6–4
1947   Margaret Osborneová duPontová (USA)   Doris Hartová (USA) 6–2, 6–4
1948   Louise Broughová (USA)   Doris Hartová (USA) 6–3, 8–6
1949   Louise Broughová (USA)   Margaret Osborne duPontová (USA) 10–8, 1–6, 10–8
1950   Louise Broughová (USA)   Margaret Osborne duPontová (USA) 6–1, 3–6, 6–1
1951   Doris Hartová (USA)   Shirley Fryová (USA) 6–1, 6–0
1952   Maureen Connollyová (USA)   Louise Broughová (USA) 6–4, 6–3
1953   Maureen Connollyová (USA)   Doris Hartová (USA) 8–6, 7–5
1954   Maureen Connollyová (USA)   Louise Broughová (USA) 6–2, 7–5
1955   Louise Broughová (USA)   Beverly Fleitzová (USA) 7–5, 8–6
1956   Shirley Fryová (USA)   Angela Buxton (USA) 6–3, 6–1
1957   Althea Gibsonová (USA)   Darlene Hardová (USA) 6–3, 6–2
1958   Althea Gibsonová (USA)   Angela Mortimerová (GBR) 8–6, 6–2
1959   Maria Buenová (BRA)   Darlene Hardová (USA) 6–4, 6–3
1960   Maria Buenová (BRA)   Sandra Reynoldsová Priceová (JAR) 8–6, 6–0
1961   Angela Mortimerová (GBR)   Christine Truman Janesová (GBR) 4–6, 6–4, 7–5
1962   Karen Susmanová (USA)   Věra Suková (TCH) 6–4, 6–4
1963   Margaret Courtová (AUS)   Billie Jean Moffittová (USA) 6–3, 6–4
1964   Maria Buenová (BRA)   Margaret Courtová (AUS) 6–4, 7–9, 6–3
1965   Margaret Courtová (AUS)   Maria Buenová (BRA) 6–4, 7–5
1966   Billie Jean Kingová (USA)   Maria Buenová (BRA) 6–3, 3–6, 6–1
1967   Billie Jean Kingová (USA)   Ann Haydonová-Jonesová (GBR) 6–3, 6–4

Otevřená éra editovat

Otevřená éra (od 1968)[p 4]
Rok vítězka poražená finalistka výsledek
1968   Billie Jean Kingová (USA)   Judy Tegartová Daltonová (AUS) 9–7, 7–5
1969   Ann Haydonová-Jonesová (GBR)   Billie Jean Kingová (USA) 3–6, 6–3, 6–2
1970   Margaret Courtová (AUS)   Billie Jean Kingová (USA) 14–12, 11–9
1971   Evonne Goolagongová (AUS)   Margaret Courtová (AUS) 6–4, 6–1
1972   Billie Jean Kingová (USA)   Evonne Goolagongová (AUS) 6–3, 6–3
1973   Billie Jean Kingová (USA)   Chris Evertová (USA) 6–0, 7–5
1974   Chris Evertová (USA)   Olga Morozovová (SSSR) 6–0, 6–4
1975   Billie Jean Kingová (USA)   Evonne Goolagongová (AUS) 6–0, 6–1
1976   Chris Evertová (USA)   Evonne Goolagongová (AUS) 6–3, 4–6, 8–6
1977   Virginia Wadeová (GBR)   Betty Stöveová (NED) 4–6, 6–3, 6–1
1978   Martina Navrátilová (USA)   Chris Evertová (USA) 2–6, 6–4, 7–5
1979   Martina Navrátilová (USA)   Chris Evertová (USA) 6–4, 6–4
1980   Evonne Goolagongová (AUS)   Chris Evertová (USA) 6–1, 7–6
1981   Chris Evertová (USA)   Hana Mandlíková (TCH) 6–2, 6–2
1982   Martina Navrátilová (USA)   Chris Evertová (USA) 6–1, 3–6, 6–2
1983   Martina Navrátilová (USA)   Andrea Jaegerová (USA) 6–0, 6–3
1984   Martina Navrátilová (USA)   Chris Evertová (USA) 7–6, 6–2
1985   Martina Navrátilová (USA)   Chris Evertová (USA) 4–6, 6–3, 6–2
1986   Martina Navrátilová (USA)   Hana Mandlíková (TCH) 7–6, 6–3
1987   Martina Navrátilová (USA)   Steffi Grafová (FRG) 7–5, 6–3
1988   Steffi Grafová (FRG)[p 5]   Martina Navrátilová (USA) 5–7, 6–2, 6–1
1989   Steffi Grafová (FRG)[p 5]   Martina Navrátilová (USA) 6–2, 6–7, 6–1
1990   Martina Navrátilová (USA)   Zina Garrisonová (USA) 6–4, 6–1
1991   Steffi Grafová (FRG)   Gabriela Sabatiniová (ARG) 6–4, 3–6, 8–6
1992   Steffi Grafová (FRG)   Monika Selešová (YUG) 6-2, 6-1
1993   Steffi Grafová (FRG)   Jana Novotná (CZE) 7–6, 1–6, 6–4
1994   Conchita Martínezová (ESP)   Martina Navrátilová (USA) 6–4, 3–6, 6–3
1995   Steffi Grafová (FRG)   Arantxa Sánchezová Vicariová (ESP) 4–6, 6–1, 7–5
1996   Steffi Grafová (FRG)   Arantxa Sánchezová Vicariová (ESP) 6–3, 7–5
1997   Martina Hingisová (SUI)   Jana Novotná (CZE) 2–6, 6–3, 6–3
1998   Jana Novotná (CZE)   Nathalie Tauziatová (FRA) 6–4, 7–6(7–2)
1999   Lindsay Davenportová (USA)   Steffi Grafová (FRG) 6–4, 7–5
2000   Venus Williamsová (USA)   Lindsay Davenportová (USA) 6–3, 7–6(7–3)
2001   Venus Williamsová (USA)   Justine Heninová (BEL) 6–1, 3–6, 6–0
2002   Serena Williamsová (USA)   Venus Williamsová (USA) 7–6(7–4), 6–3
2003   Serena Williamsová (USA)   Venus Williamsová (USA) 4–6, 6–4, 6–2
2004   Maria Šarapovová (RUS)   Serena Williamsová (USA) 6–1, 6–4
2005   Venus Williamsová (USA)   Lindsay Davenportová (USA) 4–6, 7–6(7–4), 9–7
2006   Amélie Mauresmová (FRA)   Justine Heninová (BEL) 2–6, 6–3, 6–4
2007   Venus Williamsová (USA)   Marion Bartoliová (FRA) 6–4, 6–1
2008   Venus Williamsová (USA)   Serena Williamsová (USA) 7–5, 6–4
2009   Serena Williamsová (USA)   Venus Williamsová (USA) 7–6(7–3), 6–2
2010   Serena Williamsová (USA)   Věra Zvonarevová (RUS) 6–3, 6–2
2011   Petra Kvitová (CZE)   Maria Šarapovová (RUS) 6–3, 6–4 (detaily)
2012   Serena Williamsová (USA)   Agnieszka Radwańská (POL) 6–1, 5–7, 6–2
2013   Marion Bartoliová (FRA)   Sabine Lisická (GER) 6–1, 6–4
2014   Petra Kvitová (CZE)   Eugenie Bouchardová (CAN) 6–3, 6–0 (detaily)
2015   Serena Williamsová (USA)   Garbiñe Muguruzaová (ESP) 6–4, 6–4
2016   Serena Williamsová (USA)   Angelique Kerberová (GER) 7–5, 6–3
2017   Garbiñe Muguruzaová (ESP)   Venus Williamsová (USA) 7–5, 6–0
2018   Angelique Kerberová (GER)   Serena Williamsová (USA) 6–3, 6–3
2019   Simona Halepová (ROU)   Serena Williamsová (USA) 6–2, 6–2
2020 zrušeno kvůli pandemii koronaviru
2021   Ashleigh Bartyová (AUS)   Karolína Plíšková (CZE) 6–3, 6–7(4–7), 6–3 (detaily)
2022   Jelena Rybakinová (KAZ)   Ons Džabúrová (TUN) 3–6, 6–2, 6–2
2023   Markéta Vondroušová (CZE)   Ons Džabúrová (TUN) 6–4, 6–4 (detaily)

Statistiky editovat

Vícenásobné vítězky editovat

Tenistka éra roky vítězství[p 6]
amatérská open celkově
  Navrátilová, MartinaMartina Navrátilová (USA) 0 9 9 1978, 1979, 1982, 1983, 1984, 1985, 1986, 1987, 1990
  Willsová Moodyová, HelenHelen Willsová Moodyová (USA) 8 0 8 1927, 1928, 1929, 1930, 1932, 1933, 1935, 1938
  Douglass Chambersová, DorotheaDorothea Douglass Chambersová (UK) 7 0 7 1903, 1904, 1906, 1910, 1911, 1913, 1914
  Grafová, SteffiSteffi Grafová (GER) 0 7 7 1988, 1989, 1991, 1992, 1993, 1995, 1996
  Williamsová, SerenaSerena Williamsová (USA) 0 7 7 2002, 2003, 2009, 2010, 2012, 2015, 2016
  Bingley Hillyardová, BlancheBlanche Bingley Hillyardová (UK) 6 0 6 1886, 1889, 1894, 1897, 1899, 1900
  Lenglenová, SuzanneSuzanne Lenglenová (FRA) 6 0 6 1919, 1920, 1921, 1922, 1923, 1925
  Kingová, Billie JeanBillie Jean Kingová (USA) 2 4 6 1966, 1967, 1968, 1972, 1973, 1975
  Cooper Sterryová, CharlotteCharlotte Cooper Sterryová (UK) 5 0 5 1895, 1896, 1898, 1901, 1908
  Dodová, LottieLottie Dodová (UK) 5 0 5 1887, 1888, 1891, 1892, 1893
  Williamsová, VenusVenus Williamsová (USA) 0 5 5 2000, 2001, 2005, 2007, 2008
  Brough Clappová, LouiseLouise Brough Clappová (USA) 4 0 4 1948, 1949, 1950, 1955
  Connolly Brinkerová, MaureenMaureen Connolly Brinkerová (USA) 3 0 3 1952, 1953, 1954
  Buenová, MariaMaria Buenová (BRA) 3 0 3 1959, 1960, 1964
  Courtová, MargaretMargaret Courtová (AUS) 2 1 3 1963, 1965, 1970
  Evertová, ChrisChris Evertová (USA) 0 3 3 1974, 1976, 1981
  Gibsonová, AltheaAlthea Gibsonová (USA) 2 0 2 1957, 1958
  McKaneová Godfreeová, KathleenKathleen McKaneová Godfreeová (UK) 2 0 2 1924, 1926
  Sutton Bundyová, MayMay Sutton Bundyová (USA) 2 0 2 1905, 1907
  Watsonová, MaudMaud Watsonová (UK) 2 0 2 1884, 1885
  Goolagong Cawleyová, EvonneEvonne Goolagong Cawleyová (AUS) 0 2 2 1971, 1980
  Kvitová, PetraPetra Kvitová (CZE) 0 2 2 2011, 2014

Vítězky podle státu editovat

Stát éra titul
amatérská open celkově první poslední
Spojené státy americké  Spojené státy americké 28 29 57 1905 2016
Spojené království  Spojené království 34 2 36 1884 1977
Německo  Německo[p 5] 1 8 9 1931 2018
Francie  Francie 6 2 8 1919 2013
Austrálie  Austrálie 2 4 6 1963 2021
Česko  Česko 0 4 4 1998 2023
Brazílie  Brazílie 3 0 3 1959 1964
Španělsko  Španělsko 0 2 2 1994 2017
Švýcarsko  Švýcarsko 0 1 1 1997 1997
Rusko  Rusko 0 1 1 2004 2004
Rumunsko  Rumunsko 0 1 1 2019 2019
Kazachstán  Kazachstán 0 1 1 2022 2022

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ „British Isles“ (BRI), Britské ostrovy – zkratka použitá u tenistek reprezentujících Spojené království Velké Británie a Irska (1801–1922); od roku 1922 je použita zkratka „Great Britain“ (GBR) pro Spojené království Velké Británie a Severního Irska.[6][23]
  2. ↑ Nehráno pro první světovou válku.[12]
  3. ↑ Nehráno pro druhou světovou válku.[12]
  4. ↑ Turnaj otevřen profesionálním tenistkám.
  5. ↑ a b c Steffi Grafová vyhrála dva tituly jako reprezentantka Spolkové republiky Německo (FRG, 1949–1990) před znovusjednocením Německa (GER) v říjnu 1990.
  6. ↑ Rok psaný kurzivou a podtržený znamená, že vítězka získala titul v roli obhájkyně ve vyzývacím finále (na turnaji odehrála jediný zápas).

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku List of Wimbledon ladies' singles champions na anglické Wikipedii.

  1. ↑ About Wimbledon - History: History - 1880s [online]. IBM, All England Lawn Tennis and Croquet Club [cit. 2022-07-12]. Dostupné online. 
  2. ↑ Grass Courts. www.wimbledon.com [online]. [cit. 2022-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-06-24. (anglicky) 
  3. ↑ Slavný Wimbledon letos nebude. Pořadatelé ho zrušili kvůli koronaviru. Deník.cz [online]. 2020-04-01 [cit. 2022-07-08]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b LICHNER, Ivan. Malá encyklopedie tenisu. Praha: Olympia, 1985. Kapitola Wimbledon, s. 331–341. 
  5. ↑ a b BARRETT, John. 100 Wimbledon Championships: A Celebration. [s.l.]: Collins Willow, 1986. ISBN 978-0-00-218220-1. 
  6. ↑ a b Wimbledon: Ladies' Singles Finals [online]. Wimbledon [cit. 2022-07-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ ROBERTS, John. Tennis: Fast, fan friendly - but full of faults [online]. The Independent, 1998-08-05 [cit. 2009-06-24]. Dostupné online. 
  8. ↑ Breaking with tradition [online]. The Age Company Ltd, 2004-01-25 [cit. 2009-07-27]. Dostupné online. 
  9. ↑ iDNES.cz, ČTK. Ve Wimbledonu skončí tenisové maratony. Za stavu 12:12 přijde tie-break. iDNES.cz [online]. 2018-10-19 [cit. 2022-07-07]. Dostupné online. 
  10. ↑ SHITOLE, Sarthak. Massive rule change to Grand Slams as 10-point tiebreaker to be played at all majors starting from 2022 French Open. FirstSportz [online]. 2022-03-16 [cit. 2022-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Grandslamové turnaje otestují jednotný tie break do deseti bodů v pátém setu. Sport.cz [online]. 2022-03-16 [cit. 2022-07-08]. Dostupné online. 
  12. ↑ a b c d Ladies' Singles Finals [online]. IBM, All England Lawn Tennis and Croquet Club [cit. 2010-11-12]. Dostupné online. 
  13. ↑ CRAINE, Anthony G. Martina Hingis [online]. Encyclopædia Britannica [cit. 2015-06-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Serena Wins Wimbledon & Serena Slam 2 [online]. WTA Tour, Inc., 2015-07-11 [cit. 2015-07-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Barty claims Wimbledon title with three-set defeat of Pliskova [online]. WTA Tennis, 2021-07-10 [cit. 2021-07-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ FITZGERALD, Matt. High five! Marketa Vondrousova becomes fifth lefty to win Wimbledon women's singles title. Tennis.com [online]. 2023-07-15 [cit. 2023-07-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz, Livesport / Pavel Křiklan. To je neuvěřitelné! Vondroušová ve Wimbledonu porazila i Jabeurovou a je novou grandslamovou šampionkou. TenisPortal.cz [online]. [cit. 2023-07-15]. Dostupné online. 
  18. ↑ HODGKINSON, Mark. The Championships 2023: By the numbers. Wimbledon.com [online]. 2023-07-18 [cit. 2023-07-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ CEFALÙ, Antonio. Svitolina-Vondrousova nella storia: mai una semifinale a Wimbledon senza teste di serie. La Gazzetta dello Sport [online]. 2023-07-11 [cit. 2023-07-11]. Dostupné online. (italsky) 
  20. ↑ About Wimbledon - History: The trophies [online]. IBM, All England Lawn Tennis and Croquet Club [cit. 2022-07-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-07-08. 
  21. ↑ Venus Rosewater Dish [online]. The Washington Post, 17-11-2007 [cit. 2009-01-17]. Dostupné online. 
  22. ↑ About Wimbledon - Behind the scenes: The All England Lawn Tennis Club [online]. IBM, All England Lawn Tennis and Croquet Club [cit. 2022-07-12]. Dostupné online. 
  23. ↑ History - Rolls of Honour: Country abbreviations. www.wimbledon.com [online]. IBM, All England Lawn Tennis and Croquet Club [cit. 2022-07-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Seznam_vítězek_ženské_dvouhry_ve_Wimbledonu&oldid=22988523“