Seznam kulturních památek v Krupce

Seznam kulturních památek v obci Krupka v okrese Teplice

Tento seznam nemovitých kulturních památek ve městě Krupka v okrese Teplice vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.

Dostupné mapy ke článku
Upozornění Jste-li ochotni uvolnit své obrázky památek pod svobodnou licencí, neváhejte je nahrát do úložiště Wikimedia Commons (kliknutím na ikonku fotoaparátu v příslušném řádku tabulky). Obrázky uložené ve Wikimedia Commons můžete pomocí odkazu přidat do tohoto seznamu nebo do článku o příslušné památce, obci atd.
WikiProjekt Seznamy památek
WikiProjekt Fotografování

Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Pomník Herty Lindnerové (Q37009732)


 
 
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
43810/5-4969
Pam. katalog
MIS
Krupka pp. 2874/1
50°40′49,79″ s. š., 13°52′13,49″ v. d.
Pomník Herty Lindnerové. Pomník z roku 1967 od sochaře Milana Lahody má připomínat události let 1939 až 1945. Na vysokém štíhlém hranolu z leštěné žuly, zasazeném kousek od stěny vodní nádrže, je položena busta ženy. Vedle hranolu je na zemi kamenná deska s nápisem.

Poznámka: MonumNet původně řadil k části Bohosudov.
Památkově chráněno od 16. května 1979.

  Vila Margareta


 
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
54549/5-2659
Pam. katalog
MIS
Krupka Koněvova, čp. 171
50°40′45,84″ s. š., 13°52′14,63″ v. d.
Vila Margareta. Empírová dvoupatrová vila byla postavena na obdélném půdorysu. Fasády měla zdobené empírovým dekorem. Pocházela z roku 1846.

Poznámka: MonumNet neuvádí ulici ani parcelní číslo a řadí budovu k části Bohosudov. V Památkovém katalogu lokalizováno do části Krupka a zaměřeno na parcelu st. 303/2 u Koněvovy ulice na okraji parku H. Lindnerové.
Památkově chráněno od 23. září 1964.
Památková ochrana zrušena 15. února 1985.

  Socha svatého Jana Nepomuckého


 
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
54550/5-2660
Pam. katalog
MIS
Krupka Prokopská, u parcely 2040/86, šikmo proti domu čp. 177
50°40′28,51″ s. š., 13°51′56,74″ v. d.
Socha svatého Jana Nepomuckého. Barokní socha světce zobrazeného v tradičním pojetí pocházela z doby kolem poloviny 18. století. Stála na masivním hranolovém profilovaném soklu. Z důvodu koroze kamene bylo upuštěno od její památkové ochrany.

Poznámka: parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno
Památkově chráněno od 23. září 1964.
Památková ochrana zrušena 20. srpna 1976.

Zřícenina kostela svatého Prokopa (Q24855216)


 
 
 
Kategorie „Church of Saint Procopius (Krupka) “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
43086/5-2641
Pam. katalog
MIS
Krupka jižně od Krupky, při silnici z Bohosudova na Teplice, st. 314
50°40′15,3″ s. š., 13°51′43,94″ v. d.
Zřícenina kostela svatého Prokopa. Jeden z nejstarších kostelů kraje. Kněžiště pochází ze 13. století, střední část kostela z počátku a z 2. poloviny 15. století, západní část trojlodí je z počátku 16. století. Kostel byl pobořen za třicetileté války a opuštěn v roce 1891, v roce 1939 vyhořel.

Památkově chráněno od 23. září 1964.

Památník obětem pochodu smrti (Q37442870)


 
 
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
43061/5-2642
Pam. katalog
MIS
Krupka u kostela sv. Prokopa, pp. 2062/1, 2062/2
50°40′16,64″ s. š., 13°51′41,34″ v. d.
Památník z roku 1948 stojí v místě hromadného hrobu obětí pochodu smrti z roku 1945. Na upraveném terénu s nízkou terasovitou zídkou a schodištěm je prostý pomník z hrubě opracovaných pískovcových kvádrů se vsazenou černou skleněnou deskou s nápisem.

Památkově chráněno od 23. září 1964.

Kostel svatého Václava (Q31738170)


 
 
 
Kategorie „Church of Saint Wenceslaus (Krupka) “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
103233
Pam. katalog
MIS
Krupka Husitská 225/7
50°41′0,35″ s. š., 13°51′25,42″ v. d.
Pravoslavný kostel sv. Václava. Jednolodní obdélný kostel z počátku 20. století vznikl přestavbou městského domu pro evangelickou církev. Má vestavěnou osmibokou věž se stanovou střechou, dochovalo se secesní tvarosloví a detaily. Střecha je sedlová.

Památkově chráněno od 8. října 2008.

Kovárna (Q33420895)


 
 
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
43284/5-2653
Pam. katalog
MIS
Krupka Husitská 195/16
50°41′2,15″ s. š., 13°51′26,57″ v. d.
Kovárna. Zděný obdélný patrový dům pocházející ze 16. století má v patře boční pavlač se zdobně řezanými sloupky. Sedlová střecha se třemi vikýři, natočená okapní stranou do ulice.

Památkově chráněno od 23. září 1964.

Kostel svaté Anny (Q24771575)


 
 
 
Kategorie „Church of Saint Anne in Krupka “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
43694/5-2646
Pam. katalog
MIS
Krupka Libušín, st. 234, pp. 109
50°41′2,75″ s. š., 13°51′38,7″ v. d.
Kostel sv. Anny. Areál kostela a přilehlého hřbitova ohraničený zdí. Kostel pochází z roku 1516, bylopravován před rokem 1618 a následně v roce 1854. Jednolodní kostel s protáhlým pětibokým presbytářem s opěráky a přízemní sakristií.
  • kostel, st. 234
  • ohradní zeď, brána s mříží, náhrobek, pp. 109

Památkově chráněno od 23. září 1964.

Kostel svatého Ducha (Q17269206)


 
 
 
Kategorie „Church of the Holy Spirit (Krupka) “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
42713/5-2645
Pam. katalog
MIS
Krupka Husitská, Cínová, st. 176, pp. 3460/1
50°41′6,06″ s. š., 13°51′25,41″ v. d.
Kostel sv. Ducha (st. 176), schodiště (pp. 3460/1). Bývalý špitální kostel při dnes již zbořené městské bráně. Jednolodní, obdélná, trojboce uzavřená stavba bez věže, křížové klenby. Pochází z roku 1454, upravován v 16. století. Oltář z 18. století obsahoval torzo reliéfní řezby z gotického oltáře z poloviny 15. století.

Památkově chráněno od 23. září 1964.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie s farou (Q12030338)


 
 
 
Kategorie „Church of the Assumption of the Virgin Mary (Krupka) “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
43267/5-2644
Pam. katalog
MIS
Krupka Husitská 93/42
50°41′9,87″ s. š., 13°51′22,52″ v. d.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie s farou čp. 93. Původní kostel byl postaven ve 2. polovině 13. století, v roce 1429 a 1479 vyhořel a byl nově postaven mezi léty 1479–1488. Dnešní podoba pochází z roku 1600, později byl kostel upravován ještě v letech 1672 a 1733. O faře se v Památkovém katalogu nic nepíše.
  • kostel, st. 50
  • socha sv. Jana Nepomuckého, st. 50
  • zvonice, st. 48
  • fara čp. 93, st. 51

Památkově chráněno od 23. září 1964.

Hrad Krupka – Rosenberg (Q1012751)


 
 
 
Kategorie „Krupka Castle “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
42292/5-2643
Pam. katalog
MIS
Krupka Krupka 12
50°41′6,53″ s. š., 13°51′19,61″ v. d.
Zřícenina hradu Krupka (též Rosenberg). Areál zříceniny horního hradu s donjonem a horního hradu s baštou a bergfritem postaveného kolem roku 1330, u něhož byla koncem 14. století založena také kaple. V 16. století byl v držení královské komory a od roku 1680 byl uváděn jako pustý.
  • horní hrad, věž, hradby, budova čp. 12, st. 139
  • štítová věž s baštou, st. 140
  • valy, st. 590, pp. 201
  • bašta se dvěma branami, pp. 185
  • horní hrad, pp. 186
  • hradby, pp. 187
  • obranná věž, pp. 188
  • štítová věž s baštou, pp. 189
  • část hradebních zdí a schodiště, pp. 191/2
  • most, bašta se dvěma branami, hradby, pp. 3462
  • hradby, pp. 3463/4, 3463/5

Památkově chráněno od 23. září 1964.

Socha svatého Františka Xaverského (Q37442842)


 
 
 
Kategorie „Statue of Francis Xavier in Krupka “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
43733/5-2648
Pam. katalog
MIS
Krupka Husitská, pp. 3459/9, před muzeem Husitská 20/43
50°41′12,41″ s. š., 13°51′19,19″ v. d.
Socha sv. Františka Xaverského, mřížové oplocení. Socha na masivním trojbokém pilíři vznikla roku 1762 z podnětu purkmistra Tietzeho jako upomínka na příslib obyvatel města za morové epidemie roku 1680, kdy měla být světci postavena kaple. Kolem sochy je oplocení z tepané mříže.

Památkově chráněno od 23. září 1964.

Husitská 45 (Q33420912)


 
 
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
42830/5-2654
Pam. katalog
MIS
Krupka Husitská 21/45
50°41′12,98″ s. š., 13°51′18,45″ v. d.
Městský dům – muzeum (dříve MonumNet uváděl měšťanský dům). Původně renesanční řadový dvoupatrový dům přestavovaný koncem 18. století a znovu v 19. století. V přízemí pásová bosáž, okna segmentová. V 1. patře obdélná okna s ornamentální parapetní výplní s okřídleným frontonem, v 2. patře v prostém štukovém rámu.

Památkově chráněno od 23. září 1964.

  Husitská čp. 23


 
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
54548/5-2655
Pam. katalog
MIS
Krupka Husitská čp. 23
50°41′13,53″ s. š., 13°51′18,08″ v. d.
Patrový řadový dům se obracel do ulice rozměrným bohatě zdobeným hrázděným štítem. Původem byl renesanční, stavebně upravován v baroku a v 19. století. Nahradila ho patrová hasičská zbrojnice s plochou střechou.

Poznámka: adresa ani parcelní číslo v MonumNetu neuvedeny. V Památkovém katalogu zaměřeno na parcelu 78/2, na níž stojí budova čp. 701 u Husitské ulice (v RÚIAN nepřiřazená k ulici a bez orientačního čísla). Dle pořadí v ulici by budově příslušelo číslo orientační 49.
Památkově chráněno od 23. září 1964.
Památková ochrana zrušena 13. října 1966.

Husitská 51 (Q33420930)


 
 
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
43527/5-2656
Pam. katalog
MIS
Krupka Husitská 24/51
50°41′14,24″ s. š., 13°51′18,37″ v. d.
Měšťanský dům. Řadový patrový obdélný dům původně pozdně gotický a renesanční, upravovaný v době baroka a v 19. století. V přízemí pásová bosáž, v ose původní polokruhový renesanční profilovaný portál. Patro odděleno mezipatrovou římsou.

Památkově chráněno od 23. září 1964.

Hornická stezka (Q37442804)


 
 
 
Kategorie „Hornická stezka “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
42608/5-2651
Pam. katalog
MIS
Krupka Krupka a Horní Krupka
50°41′50,82″ s. š., 13°51′16,45″ v. d.
Cesta z Krupky do Horní Krupky: Horní Krupka pp. 310/7, 1029/1, 1029/6, 1029/7, 1029/8, Krupka pp. 3498/1 (Hornická stezka). Původní cesta tvořená udusanou hlínou vedoucí skrz les, podél potoka. Na některých místech je svah vedle cesty zpevněn kamennou zdí, na jejíchž kamenech jsou místy nápisy a datace. V některých místech se cesta zužuje a téměř se ztrácí v porostu.

Památkově chráněno od 23. září 1964.

Štoly Starý Martin a Dürrholz (Q37442889)


 
 
 
Kategorie „Štola Starý Martin “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
105564
Pam. katalog
MIS
Krupka 50°41′50,24″ s. š., 13°50′48,17″ v. d. Rudný důl – důlní dílo Starý Martin: štola Starý Martin a štola Dürrholz. Propojení novověké štoly Starý Martin a pozdně středověké dědičné štoly Dürrholz. Štoly, které jsou součástí tohoto důlního díla, byly raženy v hornickém revíru Steinknochen, který se nachází u Horní Krupky. Tento a sousední revír Komáří Vížka propojuje právě Starý Martin. Byl zde těžen hlavně cín. Štola otevírá severozápadní část žíly Lukáš, která náležela mezi největší cínové žíly v Evropě.

Poznámka: parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno.
Památkově chráněno od 19. února 2015.

Haldy (Q37442822)


 
 
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
43542/5-2652
Pam. katalog
MIS
Krupka 50°41′23,25″ s. š., 13°52′21,3″ v. d. sejpy haldy, zbytky po dolování cínu: pp. 1177, 1182/4, 1182/5, 1182/6, 1196/1, 1196/2, 1196/3, 1196/4, 1374, 1376, 1384, 3520 (severně od Krupky a Bohosudova). Haldy obvyklého tvaru, sypané z hlušiny bývalých dolů na cín. Zčásti již narušeny, boční stěny i povrch neurovnán. Haldy jsou sypané z nepravidelné horniny různé velikosti.

Památkově chráněno od 23. září 1964.

Horní Krupka

editovat
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Kaple svatého Wolfganga (Q37284299)


 
 
 
Kategorie „Chapel of Saint Wolfgang (Komáří hůrka) “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
42810/5-2661
Pam. katalog
MIS
Horní Krupka Komáří Hůrka, st. 115
50°42′22,75″ s. š., 13°51′9,2″ v. d.
Hřbitovní kaple sv. Wolfganga. Obdélná, zděná stavba s polokruhovým odsazeným kněžištěm, z let 1692 až 1700 od Hanse Georga Prüchela. Zastřešená sedlovou valbovou střechou, završenou polygonální dřevěnou zvonicí s cibulí. Fasáda hrubozrnně omítaná, lemovaná pásy hlazené omítky.

Památkově chráněno od 23. září 1964.

Hornická stezka (Q37442804)


 
 
 
Kategorie „Hornická stezka “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
42608/5-2651
Pam. katalog
MIS
Krupka Krupka a Horní Krupka
50°41′50,82″ s. š., 13°51′16,45″ v. d.
Cesta z Krupky do Horní Krupky: Horní Krupka pp. 310/7, 1029/1, 1029/6, 1029/7, 1029/8, Krupka pp. 3498/1 (Hornická stezka). Původní cesta tvořená udusanou hlínou vedoucí skrz les, podél potoka. Na některých místech je svah vedle cesty zpevněn kamennou zdí, na jejíchž kamenech jsou místy nápisy a datace. V některých místech se cesta zužuje a téměř se ztrácí v porostu.

Památkově chráněno od 23. září 1964.

Hornický revír Knötel (Q37284319)


 
 
 
Kategorie „Revír Knötel “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
105106
Pam. katalog
MIS
Horní Krupka severovýchodně od města Krupka, ústí štol na pp. 360/1 a 360/4
50°41′39,17″ s. š., 13°52′6,22″ v. d.
Hornický revír Knötel: štoly Barbora, Prokop, Václav a Večerní hvězda. Bývalý hornický revír Knötel je největší z revírů v okolí Krupky. Jeho hlavní součástí jsou čtyři štoly: Barbora, Prokop, Václav, Večerní hvězda. Těžil se zde cín, později molybdenit a draselný živec. Revír tvoří i pinky a odvaly, některé středověké. Starší štoly mají zabořená ústí, štoly z 20. století jsou zajištěny proti neoprávněnému vstupu. Povrchové situace jsou poněkud narušovány sběrateli minerálů. Pod lanovkou z Bohosudova na Komáří hůrku se nachází soustava čtyř nad sebou ležících štol. Od severu to jsou štoly Prokop, Barbora, Václav a Nová Večerní hvězda. Nejníže položená a zároveň nejstarší štola je Nová večerní hvězda. Nad ní se nachází štola Václav, která byla rozfárána směrem do hloubky jak směrným, tak dovrchním způsobem. Zároveň bylo provedeno i ochozovité rozfárání pegmatitových žil. Ústí štoly je dnes v lesním terénu stěží patrné. Nad štolou Václav je ve výši 510 m štola Barbora na ručně těžený živec. Štoly Barbora a Václav jsou vzájemně propojeny strmou úpadnicí. Ústí štoly je v současnosti zajištěno ocelovými vraty, ale v okolí štoly se nachází řada hald, které jsou stále vděčným mineralogickým nalezištěm. Nejvýše leží ústí štoly Prokop s třemi otevřenými horizonty a jámou ze štoly Prokop do štoly Barbora.
  • ústí štol Barbora, Prokop, Václav, pp. 360/1
  • ústí štoly Večerní hvězda, pp. 360/4

Památkově chráněno od 22. května 2013.

Bohosudov

editovat
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Tvrziště Starý dvůr (Q37009749)


 
 
 
Kategorie „Starý dvůr “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
43678/5-2649
Pam. katalog
MIS
Bohosudov U Plovárny 37, mezi ulicemi Nad Plovárnou a U Plovárny
50°40′57,9″ s. š., 13°51′58,99″ v. d.
Tvrziště Starý dvůr, archeologické stopy. Areál středověkého tvrziště, ze kterého se zachoval pouze vodní příkop. Původní kruhová tvrz se dochovala pouze jako archeologická lokalita. V sousedství se nachází soubor tří hospodářských budov ze 17. století, patřících k jezuitskému pivovaru.
  • tvrziště, pp. 20, 21
  • hospodářské budovy čp. 37, parc. st. 102

Památkově chráněno od 23. září 1964.

Jezuitská rezidence (Q12024654)


 
 
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
43450/5-4781
Pam. katalog
MIS
Bohosudov Mariánské náměstí 34, Koněvova 34
50°40′51,52″ s. š., 13°52′18,68″ v. d.
Jezuitská rezidence. Areál skládající se z barokní jezuitské rezidence se dvorem, jehož nejstarší část byla postavena jako byt duchovního v roce 1650. Po postavení nové rezidence byla stará budova přestavěna na školu, nejdříve zpěváckou a latinskou, později hlavní.
  • jezuitská rezidence, brána, parc. 2/1
  • dvůr, pp. 158
  • bez staveb: st. 2/2, 2/4, 311, 1018 (restaurant Klášterní zátiší u Koněvovy ulice), pp. 1021/1, 1021/2

Památkově chráněno od 3. června 1969.

Poutní kostel Panny Marie Bolestné (Q20064718)


 
 
 
Kategorie „Basilica of Our Lady of Sorrows (Krupka) “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
43468/5-2658
Pam. katalog
MIS
Bohosudov Mariánské náměstí, Koněvova
50°40′54,54″ s. š., 13°52′19,14″ v. d.
Poutní kostel Panny Marie Bolestné. Areál tvořený kostelem a sochami světců a dalšími drobnými sakrálními památkami. Na místě kostela původně stála kaple z roku 1426. Dnešní stavba z let 1701 až 1705 od autora G. Broggia.
  • kostel, st. 1
  • socha sv. Josefa, st. 1 (chráněna též samostatně pod č. 47673/5-2764)
  • socha sv. Jana Nepomuckého, st. 1 (chráněna též samostatně pod č. 47666/5-2524)
  • kříž, st. 1 (chráněn též samostatně pod č. 47670/5-2647)
  • kaple nad studánkou, st. 1
  • ambity s kaplemi a branami, st. 1
  • ambity se 7 kaplemi a 2 branami, st. 244
  • schodiště, pp. 152
  • st. 298
  • pp. 151, 154

Poznámka: Od 1. 7. 2018 je areál chráněn jako národní kulturní památka.
Památkově chráněno od 23. září 1964.

Krucifix (Q37009704)


 
 
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
47670/5-2647
Pam. katalog
MIS
Bohosudov Mariánské náměstí, u kostela Bolestné Matky Boží, st. 1
50°40′54,18″ s. š., 13°52′18,4″ v. d.
Barokní plastika pocházející z roku 1710. Na profilovaném a reliéfy zdobeném soklu stojí kamenný kříž s kamenným korpusem a postavami puttů. U paty kříže postava Máří Magdalény. Kříž byl přemístěn z Krupky.

Památkově chráněno od 23. září 1964.

Dva smírčí kříže (Q37009764)


 
 
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
42917/5-2650
Pam. katalog
MIS
Bohosudov ambit kostela Panny Marie Bolestné
50°40′54,76″ s. š., 13°52′16,68″ v. d.
Soubor dvou smírčích křížů. Hrubě tesané kamenné kříže původně zřejmě klínového tvaru s vrypem mečů pocházející ze 16. století. K oběma křížům jsou dochovány zmínky o odčiňující smlouvě zaznamenané v městské knize v Krupce.

Poznámka: transfer z Krupky do ambitu kostela P. Marie Bolestné, parcelní číslo v Monumnetu neuvedeno
Památkově chráněno od 23. září 1964.

Socha svatého Jana Nepomuckého (Q37009670)


 
 
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
47666/5-2524
Pam. katalog
MIS
Bohosudov Mariánské náměstí, u kostela Panny Marie Bolestné, parc. st. 1
50°40′55,18″ s. š., 13°52′18,63″ v. d.
Na odstupňovaném, profilovaném soklu s reliéfy postavena socha světce v životní velikosti a v tradičním podání pocházející z doby kolem roku 1720. Socha byla přemístěna z Teplic.

Památkově chráněno od 23. září 1964.

Socha svatého Josefa (Q37009688)


 
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
47673/5-2764
Pam. katalog
MIS
Bohosudov Mariánské náměstí, u kostela Bolestné Matky Boží, parc. st. 1
50°40′55,72″ s. š., 13°52′18,66″ v. d.
Na masivním komolém jehlanu stojí socha sv. Josefa s Jezulátkem na levici pocházející z 2. čtvrtiny 18. století. Socha byla přemístěna ze Žalan.

Památkově chráněno od 23. září 1964.

Starý klášter (Q33315959)


 
 
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
42471/5-2657
Pam. katalog
MIS
Bohosudov Mariánské náměstí 32
50°40′55,31″ s. š., 13°52′26,54″ v. d.
Starý klášter, st. 35/1–35/3. Obdélná, patrová budova pocházející z roku 1670, upravovaná v roce 1769 a následně roku 1773, s valbovou střechou a o 17 osách. V přízemí polokruhový vjezd zaklenutý valenou klenbou s lunetami a rozeklaným frontonem. Okna obdélná s přímou nadokenní římsou.

Památkově chráněno od 23. září 1964.

Komenského 33 (Q37009716)


 
 
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
49671/5-5845
Pam. katalog
MIS
Bohosudov Komenského 268/33
50°41′2,48″ s. š., 13°52′36,96″ v. d.
Činžovní dům. Patrový řadový dům na obdélném půdorysu, východní stěnou připojený do fronty domů ulice, na západní straně je proluka. Střecha v průčelí předstírá mansardu, avšak za mansardou pokračuje pultová, téměř plochá střecha s mírným sklonem do dvora.

Památkově chráněno od 11. září 1998.

Komenského 35 (Q37009792)


 
 
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
11208/5-5744
Pam. katalog
MIS
Bohosudov Komenského 261/35
50°41′2,61″ s. š., 13°52′37,61″ v. d.
Činžovní dům. Řadový jednopatrový dům s šestiosým hlavním průčelím, mansardovou střechou krytou eternitovými šablonami. Pravoúhlý vstup do objektu je situován v přízemí, je lemován jednoduchou štukovou šambránou s klenákem. V prvním patře dělené okno s loggií.

Památkově chráněno od 6. března 1996.

Komenského 37 (Q37009806)


 
 
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
11151/5-5738
Pam. katalog
MIS
Bohosudov Komenského 269/37, Masarykova
50°41′2,84″ s. š., 13°52′38,24″ v. d.
Činžovní dům. Rohový dvoupatrový obytný dům s okoseným rohem. Hlavní průčelí pětiosé, boční šestiosé, jednoosé tvořeno okosením rohu budovy. V úrovni střechy přechází v půlkruhově ukončenou atiku, která je po stranách doplněna 2 arkýřovými polygonálními věžičkami.

Památkově chráněno od 9. února 1996.

Křížová cesta s kaplí Božího hrobu a Ukřižováním (Q20428052)


 
 
 
Kategorie „Stations of the Cross in Bohosudov “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
10437/5-5485
Pam. katalog
MIS
Bohosudov st. 105, pp. 787/7, 787/15
50°41′6,98″ s. š., 13°52′13,33″ v. d.
Křížová cesta s kaplí Božího hrobu a Ukřižováním. Areál pocházející patrně ze sklonku 18. století. Je situován na výšině nad obcí.
  • kaple Božího hrobu (kaple Pod Kalvárií), st. 105
  • sousoší Kalvárie (Ukřižování), pp. 787/7
  • soubor čtrnácti zastavení křížové cesty, pp. 787/15

Památkově chráněno od 16. března 1993.

Lanová dráha Bohosudov - Komáří vížka (Q12032716)


 
 
 
Kategorie „Chairlift Bohosudov - Komáří vížka “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
105175
Pam. katalog
MIS
Bohosudov U Lanovky 452, k. ú. Bohosudov, k. ú. Krupka, k. ú. Horní Krupka
50°41′17,64″ s. š., 13°52′22,48″ v. d.
lanovka - lanová dráha Bohosudov - Komáří vížka včetně technického zařízení. Nejdelší lanová dráha bez mezistanice ve střední Evropě, poslední zástupce lanové dráhy Von Roll v Evropě, v licenci ji provedl a upravil národní podnik Transporta Chrudim. Třetí lanová dráha postavená v Československu od konce 2. světové války do roku 1957. Dolní stanice je umístěna na severním okraji katastru Bohosudov, horní stanice v blízkosti objektu rozhledny Komáří vížka. Mezi stanicemi je rozmístěno 24 příhradových podpěr. Lanovka překonává převýšení 482 m na délce 2348 m. Provoz byl zahájen 25. května 1952, mezi lety 1982–1983 byla částečně rekonstruována strojovna a v letech 1986–1988 byly měněny kladkové baterie.
  • k. ú. Bohosudov:
    • budova dolní stanice lanové dráhy, st. 515
    • pp. 877/2
  • k. ú. Horní Krupka:
    • budova horní stanice lanové dráhy, st. 120/2
    • pp. 1084–1088, 1089/1, 1089/2
  • k. p. Krupka: pp. 1182/4–1182/6

Památkově chráněno od 23. září 2013.

Maršov

editovat
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
  Sousoší Piety


 
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
47671/5-2662
Pam. katalog
MIS
Maršov Revoluční, pův. u čp. 18
50°41′8,54″ s. š., 13°53′35,66″ v. d.
Pozdně barokní plastika sousoší Piety pocházela z roku 1768. Na vysoký hranolový sokl byla umístěna sedící postava matky Marie s Kristovým tělem na klíně. Socha byla zničena při výstavbě nákupního střediska v Unčíně roku 1979.

Poznámka: V Památkovém katalogu zaměřeno na parcelu č. 361 (parkoviště před obchodním domem Revoluční čp. 205, východně od restaurace U Václava, Revoluční čp. 16). Původně uvedena lokalizace u čp. 18, dnes neexistujícího.
Památkově chráněno od 23. září 1964.
Památková ochrana zrušena 8. ledna 2010.

Socha svatého Prokopa (Q37009778)


 
 
 
Kategorie „Statue of Saint Procopius in Maršov (Krupka) “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
42918/5-2663
Pam. katalog
MIS
Maršov při kapli, pp. 738/1
50°40′48,38″ s. š., 13°53′32,31″ v. d.
Barokní pískovcová socha svatého Prokopa pochází z poloviny 18. století a v roce 1869 byla obnovována. Socha má podobu stojící figury světce v biskupském rouše s berlou v ruce, která je osazena na hranolovém soklu.

Památkově chráněno od 23. září 1964.

Unčín

editovat
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Hrad Kyšperk (Q1012766)


 
 
 
Kategorie „Kyšperk (Krupka) “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
42844/5-2664
Pam. katalog
MIS
Unčín Unčín
50°41′43,46″ s. š., 13°53′23,15″ v. d.
Hrad Kyšperk, zřícenina. Hrad byl založen okolo roku 1326 pány z Bergova a v roce 1526 vyhořel. Jádro hradu obdélného rozvržení, doplňovala hranolová věž. Palác se nacházel na mírně zaobleném konci areálu.

Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno.
Památkově chráněno od 23. září 1964.

Vrchoslav

editovat
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Mýtnice (Q38192802)


 
 
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
11446/5-5781
Pam. katalog
MIS
Vrchoslav Teplická 62/2
50°40′57,87″ s. š., 13°51′27,31″ v. d.
Mýtnice. Drobná přízemní stavba orientovaná podélně s komunikací. Obvodové zdivo kamenné, stropní i střešní konstrukce dřevěné. Mansardová střecha pokryta eternitovými šablonami. Osy v prvním patře tvoří vikýře vystupující z mansardy.

Poznámka: Dříve MonumNet uváděl část obce Krupka a adresu Husitská 2.
Památkově chráněno od 13. listopadu 1996.

Fojtovice

editovat
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Velká pinka na Komáří vížce (Q37268351)


 
 
 
Kategorie „Velká pinka na Komáří hůrce “ na Wikimedia Commons
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
 
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
105389
Pam. katalog
MIS
Fojtovice Komáří hůrka, severně od vrcholu, parc. pp. 357, 365/3
50°42′28,92″ s. š., 13°51′22,2″ v. d.
Velká pinka je terénní deprese na vrchu Komáří vížka, vzniklá v důsledku rozsáhlé těžební činnosti. Doklad staré povrchové těžby cínových a polymetalických rud a více než staleté těžby v okolí města Krupky. Pinka zabírá 5000 m² a je hluboká 75 metrů.

Památkově chráněno od 6. června 2014.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat