Sextus Quinctilius Varus

Sextus Quinctilius Varus (?? – 42 př. n. l.) byl římský patricij, senátor, politik, válečník, otec známějšího syna jménem Publius Quinctilius Varus.

Sextus Quinctilius Varus
Narození79 př. n. l.
starověký Řím
Úmrtí42 př. n. l. (ve věku 36–37 let)
Příčina úmrtízabitý v boji
Povolánístarořímský politik
ChoťClaudia Marcella
DětiPublius Quinctilius Varus[1][2]
Quinctilla Varulla[1][3]
Quinctilla Varilla[1][4]
Quinctilla Vara[1][5]
RodičeSextus Quinctilius Varus
PříbuzníQuinctilla (sourozenec)
Quinctilius Varus Minor a Sextus Nonius Quinctilianus (vnoučata)
Funkcequaestor
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život editovat

Rod Quinctiliů, ač patricijský a zakladatelský rod Říma (dokonce se jednalo o takzvaný sacrum gentilicum, jeden ze dvou rodů, jejichž názvy se označovala kněžská kolegia – tím druhým byli Fabiovci) nepatřil k nejvýznamnějším. Za celou dobu existence republiky dosáhl úřadu konzula pouze jediný člen, a to Sextus Quinctilius Varus v roce 453 př. n. l. Ostatní členové rodu byli nejvýše praetory.

Narození Sexta je neznámé, roku 49 př. n. l. byl zvolen do funkce kvestora. Vystupoval jako přesvědčený optimát a Pompeiův přívrženec, který před Caesarem bránil město Confirnium. Město před Caesarem zachránil, a po úspěšném Caesarově tažení nebyl jako protivník popraven, ale omilostněn. Po získání milosti se odebral do Afriky k pompeiovcům, kde se aktivně účastnil bojů s Caesarovým vyslancem Curiem. Když byl Curio poražen, do války se zapojil Caesar. Po porážce posledních Pompeiovců byl Sextus opět omilostněn, ale byl mu zakázán vstup do Říma.

V pramenech se objevil znovu roku 44 př. n. l., jako jeden z lidí podporujících kroužek konzervativních senátorů okolo Bruta a Cassia. Jeho podíl na vraždě Julia Caesara není znám, protože nebyl v pramenech uváděn.

V bitvě u Filipp roku 42 př. n. l., kterou Caesarovi vrazi prohráli, zvítězili členové druhého triumvirátu. Sextus patřil k poražené straně a dal se zabít svým propuštěncem.

Reference editovat

  1. a b c d Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10].
  2. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10].
  3. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10].
  4. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10].
  5. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10].