Serafino Dubois
Serafino Dubois (10. října 1817, Řím – 15. ledna 1899, tamtéž) byl italský šachový mistr a teoretik, v polovině 19. století nejlepší italský hráč.[1]
Serafino Dubois | |
---|---|
Narození | 10. října 1817 Řím |
Úmrtí | 15. ledna 1899 (ve věku 81 let) Řím |
Národnost | italská |
Občanství | Italské království |
Povolání | šachista |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Serafino Dubois hrál šachy od svých čtrnácti let[1]. Byl pokračovatelem italské šachové školy[2], jejíž zásady se snažil v praxi ověřit v zápasech s mnoha předními šachisty své doby.
Roku 1846 sehrál v Římě mnoho partií s anglickým šachistou Marmadukem Wyvillem a zvítězil nad ním 55:26. V další sérii mu poskytl výhodu tahu a pěšce a prohrál 30:39.
Roku 1847 Dubois vedl první italskou šachovou rubriku v římském časopsie L'Album.[1]
Roku 1855 navštívil Dubois Paříž a sehrál zde v Café de la Régence několik zápasů. Julesa Arnouse de Rivièra porazil 21:8 (=3), nad C. A. Seguinem[p 1] zvítězil 4:0 (=2) a nad J. Budzinskym[p 2] 12:5 (=3). Prohrál jen s méně známým M. Lecrivainem[p 2] v poměru 1:4. Roku 1856 sehrál další zápas s Rivièrem, jehož výsledek je ztracen[4] a v Turíně porazil Kowského[p 2] 11:1 (=1).
Roku 1859 spolupracoval v Římě na vydávání prvního italského šachového časopisu La Rivista degli Scacchi [5]
Roku 1862 dosáhl Dubois svého nejvýznamnějšího mezinárodního výsledku, kdy byl pátý (v konkurenci čtrnácti předních světových hráčů) na mezinárodním šachovém turnaji v Londýně roku 1862 za Adolfem Anderssenem, Louisem Paulsenem, Johnem Owenem a G. A. MacDonnellem, přičemž na turnaji porazil budoucího mistra světa Wilhelmem Steinitze. V témže roce však se Steinitzem prohrál zápas v poměru 3:5 (=1), ale zvítězil nad Corneliem Bonnetim [p 3] a dvakrát nad Valentinem Greenem[p 4] 5:0 (=0) a 5:0 (=1)
V dubnu roku 1863 se Dubois přestěhoval jako učitel italštiny do Nizozemska, ale po dvou letech jej chronická bronchitida donutila k návratu zpět do Itálie, kde se plně koncentroval na sepisování svých děl o šachových zahájeních a o propagaci italských šachových pravidel:[p 5]
- Le principali apertura del gioco degli scacchi secondo i due diversi sistemi, italiano e francese (1868–1873, tři díly), teorie zahájení podle italských a evropských pravidel,
- L'arroccamento italiano e l'arroccamento francese ed europeo (1874), publikace týkající se italských a evropských pravidel rošády.
V oblasti šachové teorie je známa Duboisova varianta v Hamppe-Muziovu gambitu ve Vídeňské hře 1.e4 e5 2.Jc3 Jc6 3.f4 exf4 4.Jf3 g5 5.Sc4 g4 6.0-0 gxf3 7.Dxf3 Je5 8.Dxf4 Qf6 a Dubois-Retiho obrana ve Skotském gambitu 1.e4 e5 2.Jf3 Jc6 3.d4 exd4 4.Sc4 Jf6.
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ C. A. Seguin (1809 – 1887), francouzský šachista,[3]
- ↑ a b c J. Budzinsky, M. Lecrivain a Kowski, francouzští šachisté, bližší informace nezjištěny
- ↑ Cornelio Bonneti († 1875), italský šachista,[6]
- ↑ Valentine Green (1831 – 1877),[7] britský šachista
- ↑ Italská šachová pravidla se do roku 1881 lišila od pravidel používaných ve zbytku Evropy (například měla zvláštnosti v oblasti rošády, bylo zakázáno braní mimochodem a další) [8]
Reference
editovat- ↑ a b c Archivovaná kopie. xoomer.alice.it [online]. [cit. 2008-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-21.
- ↑ http://www.chessgames.com/perl/chessplayer?pid=10345
- ↑ http://www.chessgames.com/perl/chessplayer?pid=91868
- ↑ http://www.freewebs.com/southbristolchess/serafinodubois.htm
- ↑ Archivovaná kopie. www.invinciblechessstrategy.com [online]. [cit. 2008-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-12-13.
- ↑ http://www.chesscentral.com/articles_chess/discart-1863.htm
- ↑ http://www.chessgames.com/perl/chessplayer?pid=10349
- ↑ http://www.amici.iccf.com/issues/issue_01/issue_01_the_italian_rules.html
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Serafino Dubois na Wikimedia Commons
- ChessGames – Serafino Dubois (partie) (anglicky)
- (anglicky) Jeremy P. Spinrad: Serafino Dubois (Part One) (PDF)
- (anglicky) Jeremy P. Spinrad: Serafino Dubois (Part Two) PDF)
- (italsky) Georges Bertola: Serafino Dubois e l’arrocco all’italiana