Wikipedie

Seidži Kurata

japonský fotograf

Seidži Kurata (倉田精二, Kurata Seiji, 1945, Čúó-ku, prefektura Tokio – 27. února 2020) byl japonský fotograf.

Seidži Kurata
Narození1945
Tokio
Japonské císařstvíJaponské císařství Japonské císařství
Úmrtí27. února 2020 (ve věku 74–75 let)
Alma materTokijská univerzita múzických umění
Povolánífotograf
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Seidži Kurata je japonské jméno, v němž Kurata je rodové jméno.

Životopis editovat

Kurata se narodil v Čúó-ku, Tokio, v roce 1945. Vystudoval Tokijskou národní univerzitu výtvarných umění a hudby v roce 1968. [1] Učil na střední škole a maloval olejovýi barvami, věnoval se grafické práci a experimentálnímu filmu. [2]

Studoval fotografické řemeslo u Daidó Morijamiho na nezávislé fotografické dílně v roce 1976.[3]

Kurata získal v roce 1980 pátou cenu Ihei Kimury za svou první knihu Flash Up. Při fotografování černobílých fotografií používal blesk a fotoaparát středního formátu,[n 1] což vedlo k detailním portrétům ze světa bósózoku , gangsteři, pravičáci, striptérky, transvestiti, a tak dále: podobně jako Martin Parr nebo Gerry Badger měl Kurata „neomylný instinkt pro snímky, které naznačují příběhy“.[4] Série Photo Cabaret a 80's Family pokračovaly stejným směrem. Toto japonské Kuratovo dílo vyšlo později v antologii Japan.

Kurata v roce 1992 získal Cenu Japonské fotografické společnosti (PSJ). Dlouhý pobyt v Mongolsku v roce 1994 vedl ke knize Toransu Ajia a pokračovala v barevném provedení v sérii Dai-Ajia.

V roce 1999 získal za knížku Japan Kulturní ocenění za fotografické dílo vydavatelství Kodanša (講談社出版文化賞).

Tisky Kuratových fotografií jsou ve stálých sbírkách Mezinárodního centra fotografie v New Yorku, Brooklynského muzea a Tokijského metropolitního muzea fotografie. [5]

Seidži Kurata zemřel 27. února 2020.[6] Bylo mu asi 75 let.

Samostatné výstavy editovat

  • ストリートフォトランダム東京 Street Photo Random Tokyo 1975–79. Nikon Salon, Tokio a Osaka, 1979.[7]
  • フォトキャバレー Photo Cabaret. Doi Photo Plaza, Shibuya, Tokio, 1983.[7]
  • ストリートフォトランダム東京II Street Photo Random Tokyo 2. Nikon Salon, Tokio, 1986.[7]
  • 大亜細亜 Great Asia. Minolta Photo Space, Shinjuku, Tokio, 1990.[7]
  • Quest for Eros I. Mole, Tokio, 1993.[7]
  • トランスアジア Trans Asia. Nikon Salon, Tokio; Visual Arts School, Osaka, 1995.[7]
  • Tokyo: Theatrical Megalopolis. O. K. Harris Gallery, New York, 1995.[7]
  • トランスマーケット＝東京神田青果市場をゆく Trans Market: Tokyo Kanda vegetable and fruit market. Nikon Salon, Tokio a Osaka, 1996.[7]
  • ジャパン70年代から90年代へ Japonsko od 70. do 90. let. Kodak Photo Salon, Tokio, 1999.[7]
  • Quest for Eros II. Galleria Prova, Tokio, 1999.[7]
  • 都市の造景. Epsite, Tokio, 2008.[7]
  • アンコール・都市の造景 B&W篇 (Angkor / městská krajina černobíle). Gallery Punctum, Tokio, 2009.[7]
  • Trans Asia, again! Place M, Tokio, 2013.[7]

Kuratovy publikace editovat

Za titulem v japonském písmu je název psaný kurzívou, který je uveden na samotné knize nebo v ní; název, který není napsán kurzívou, je pouhý glosář původního názvu.

  • Flash Up: Street Photo Random Tokyo 1975–1979. Tokio: Byakuya Shobō, 1980. Černobílé fotografie. Obsahuje jednu esej v angličtině, ale některé texty pouze v japonštině; titulky pouze v japonštině.
  • Foto Kyabarē (フォト・キャバレー) / Photo Cabaret. Tokio: Byakuya Shobō, 1982. ISBN 978-4-938256-39-5. Černobílé fotografie Japonska. Text pouze v japonštině.
  • Dai-Ajia (大亜細亜, Great Asia). Tokio: IBC, 1990. ISBN 4-87198-807-4.
  • 80's Family: Street Photo Random Japan. Tokio: JICC Shuppankyoku, 1991. ISBN 4-7966-0079-5. Černobílé a barevné fotografie Japonska. Text pouze v japonštině.
  • Toransu-Ajia (トランスアジア, Trans-Asia). Tokio: Óta Šuppan, 1995. ISBN 4-87233-218-0.
  • Japan (ジャパン) / Japan. Tokio: Šinchóša, Photo Musée, 1998. ISBN 4-10-602433-0. Titulky jsou v angličtině.
  • Kuesuto fō Erosu (クエスト・フォー・エロス) / Quest for Eros. Tokio: Shinchōsha, 1998. ISBN 4-10-430201-5.
  • Trans Asia, again! Tokio: Place M, 2013. ISBN 978-4-905360-08-7. Zin vydaný u příležitosti výstavy v Place M.
  • Flash Up. Tokio: Zen Foto Gallery, 2013.
  • Toši no zókei (都市の造景). Kamakura: Super Labo, 2015. ISBN 978-4-905052-86-9.[n 2]

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ The array of specific hardware used is listed at the back of the book; it does include a 35mm SLR camera as well.
  2. ↑ Recenze knížky na stránce superlabo.com Archivováno 5. 2. 2020 na Wayback Machine..

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Seiji Kurata na anglické Wikipedii.

  1. ↑ 1968: Iizawa, Tōkyō Shashin, s. 260; also Sanjūroku fotogurafāzu, s. 11. According to the blurb on the front and back flaps of Kurata's Japan, 1976.
  2. ↑ Sanjūroku fotogurafāzu, s. 11.
  3. ↑ Wākushoppu Shashin-juku, taught by Šómei Tómacu, Nobujoši Araki, Masahisa Fukase, Eikoh Hosoe, Noriaki Jokosuka, as well as Moriyama. Sources: Iizawa, s. 143; Sanžúroku fotogurafázu, s. 11.
  4. ↑ Martin Parr; Gerry Badger. The Photobook: A History, Volume I. London: Phaidon, 2004. ISBN 0-7148-4285-0. S. 305. 
  5. ↑ TPO Photo School profile.
  6. ↑ The Nikkei, 2020-03-10. Dostupné online. (japonsky) 
  7. ↑ a b c d e f g h i j k l m List of exhibitions, last (non-numbered) page, Trans Asia, again! (Tokio: Place M, 2013).

Literatura editovat

Související články editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Seidži_Kurata&oldid=23975973“