Rudolf Schindler
Rudolf Schindler (14. dubna 1874 Brno[1] – 9. srpna 1934 Karlovy Vary) byl český sportovní funkcionář a průkopník těžké atletiky v českých zemích a v Československu.
| arch. Rudolf Schindler | |
|---|---|
 | |
| Narození | 14. dubna 1874 Brno |
| Úmrtí | 9. srpna 1934 (ve věku 60 let) Karlovy Vary |
| Povolání | úředník |
| Funkce | předseda (1906–1908) místopředseda (1914–1926) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sportovní začátky editovat
Sportu se věnoval od roku 1894 a jako většina jeho sportovních vrstevníků byl i on sportovcem všestranným, hlavně se věnoval cyklistice, lehké a později také těžké atletice. Roku 1899 se stal členem AC Sparta Praha, byl spolupracovníkem Václava Rudla a jeho bratří. Po řadu let byl místopředsedou klubu, později též jeho zástupcem v České atletické amatérské unii. Roku 1905 byl zvolen čestným kapitánem klubu za úspěšnou a záslužnou činnost. V následujícím roce byl zvolen předsedou Č.A.A.U., jímž zůstal i v létech 1907 a 1908. Řádná valná hromada Č.A.A.U mu 12. října 1908 udělila s ohledem na tuto záslužnou činnost čestné členství.
Aktivity v Československu editovat
Od této doby se věnoval výhradně těžké atletice. Připravil nový těžkoatletický svaz, který vznikl v roce 1910 pod názvem „Ústřední svaz těžké atletiky“. Arch. Schindler byl zvolen jeho prvním předsedou a zůstal jím až do převratu roku 1918. Kromě toho byl 1910 a 1911 předsedou K.A.Žižka v Praze. Po převratu došlo k fúzi obou v podstatě znepřátelených těžkoatletických svazů, totiž Č.S.A. a Ú.S.T.A. a na jeho popud vznikl roku 1920 nový celostátní svaz, nazvaný „Československý svaz těžké atletiky“. Byl rovněž zvolen jeho prvním předsedou a roku 1923 pak čestným předsedou, jímž zůstal až do svého skonu. Vedle toho byl čestným členem Severočeské župy a celé řady těžkoatletických klubů.
Aktivity na mezinárodním poli těžké atletiky editovat
Rudolf Schindler byl rovněž dobrým reprezentantem československé těžké atletiky v zahraničí. Zvláště v Rakousku a Německu měl mezi starší sportovní generací četné přátelé. Rakouský, francouzský, maďarský, švédský a německý svaz mu věnovaly svá vyznamenání.
Dvanáct let (1914–1926) zasedal jako místopředseda v Českém a později v Československém olympijském výboru, kde velmi platně působil v oboru těžké atletiky. V roce 1912 byl vůdcem naší výpravy na OH ve Stockholmu a položil tam základy mezinárodní zápasnické federace.
Arch. Rudolf Schindler dokázal uhájit samostatnou účast pro české sportovce i po letních olympijských hrách v roce 1912 (Stockholm), přestože zástupci Rakouského svazu těžké atletiky vyvíjeli velký tlak k zařazení naší těžké atletiky do výpravy rakouské. Roku 1913 byl svolán první kongres mezinárodní federace do Berlína, jehož se jako předseda ÚSTA zúčastnil a docílil našeho definitivního přijetí, když prosadil zásadu sdružování národních svazů.
Poslední rozloučení editovat
Dne 14. října 1934 uspořádal Český svaz těžké atletiky na počest zesnulého panychidu, na níž předseda Československého olympijského výboru prof. Dr. J. Gruss učinil projev, v němž znovu zhodnotil dílo i osobní vlastnosti arch. Rudolfa Schindlera.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Matrika 17082, sn. 236 [online]. MZA [cit. 2023-02-09]. Dostupné online.
Literatura editovat
- OKTÁBEC, Josef. 70 zápasnických let. Praha: STN, 1965. 79 s.
- Sto zápasnických let. 1. vyd. Praha: Svaz zápasu ČR, 1995. 171 s.