Rottův dům

dům v Praze

Rottův dům (také Dům U Rotta, dříve U pštrosů, U volka, Pytlíkovský dům, U tří zlatých růží, U tří snopů) je dům na Malém náměstí v Praze 1 na Starém Městě. Je výrazný novorenesanční fasádou, malovanou podle kartonů Mikoláše Alše. Od roku 1964 je dům kulturní památkou.[1] Až do poloviny 90. let 20. století v něm byla známá několikaposchoďová železářská prodejna, po privatizaci je využíván k jiným komerčním účelům.

Rottův dům
Účel stavby

obchodní dům, nyní restaurace

Základní informace
Slohneorenesance
Přestavba1896–1897
StavebníkLadislav Rott
Poloha
AdresaMalé náměstí č.p. 142/3, Staré Město, Praha 1, ČeskoČesko Česko
UliceMalé náměstí
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky38251/1-61 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie a popis

editovat

V roce 1405 byl na tomto místě dům zvaný U pštrosů, později se mu podle majitele Jana Ochse říkalo U vola nebo U volka. Kolem roku 1500 byl majitelem měšťan Jan Pytlík, který se v roce 1488 spolupodílel na prvním tištěném vydání české bible.[2] Původně jednopatrový dům byl později renesančně přestavěn a byl známý svými štíty i sgrafitovou výzdobou.

V roce 1850 se stal dům majetkem firmy založené Vincencem Rottem. Jeho syn Ladislav Rott pak nechal v roce 1896–1897 dům Františkem Kindlem novorenesančně přestavět na obchodní dům s prodejní halou a se sklady v suterénu. Fasáda byla vyzdobena motivy rostlin a malbami alegorií řemesel a zemědělství (kovář, truhlář, sekáč, žnečka, hospodyně, zahradnice), které podle návrhu Mikoláše Alše provedli Láďa Novák a Arnošt Hofbauer. V lunetách jsou zobrazeny kovové nástroje a nářadí, mezi prvním a druhým patrem je velký nápis V. J. Rott a mezi druhým a třetím patrem menším písmem Nedej zahynouti nám ni budoucím Sv. Wáclave!

 
Reklama v knize z roku 1939

Další adaptace provedl v letech 1922–1923 František Schlaffer. Rottovi tu provozovali železářský obchod až do roku 1948, kdy odešli do emigrace. Železářství tu ale fungovalo i potom a teprve po roce 1989 legendární obchod vystřídal nejprve prodej lahůdek, později luxusního skla a nakonec tu vznikla restaurace.

Řadový třípatrový dům s průčelím o šesti osách má v parteru výkladec, v pravé části je půlkruhově ukončený vjezd. Průčelí zakončuje lunetová římsa, nad ní je atikové zábradlí osazené vázami a lucernami, se štítem uprostřed. V podzemí je dochována románská místnost sklenutá na střední podpěry (zbytek paláce původního feudálního dvorce). Ostatní suterénní prostory jsou gotické. Interiéry byly změněny novodobými úpravami.

Reference

editovat
  1. nájemní dům - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-06-08]. Dostupné online. 
  2. Bible česká z roku 1488. Místní kultura [online]. 2014-08-12 [cit. 2021-08-04]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Díl 2. Praha: Pavel Körber, 1904. Dostupné online. S. 681, 682. 
  • POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 188. 
  • VLČEK, Pavel, et al. Umělecké památky Prahy. Staré Město a Josefov. 1. vyd. Praha: Academia, 1996. 639 s. ISBN 80-200-0563-3. S. 178, 179. 

Externí odkazy

editovat