Portál:Antika/Připravované/Události měsíce
Leden editovat
- 1. ledna 153 př. n. l. – v římském konzulátním kalendáři se 1. leden stal začátkem roku. Do této doby rok začínal 1. březnem.
- 1. ledna 45 př. n. l. – začal se používat Juliánský kalendář.
- 3. ledna 106 př. n. l. – narodil se Marcus Tullius Cicero, římský řečník, politik a spisovatel († 7. prosince 43 př. n. l.).
- 11. ledna 347 – narodil se Theodosius I., celým jménem Flavius Theodosius, známý též jako Theodosius Veliký, římský císař († 17. ledna 395).
- 15. ledna 69 – zemřel Galba, římský císař (* 24. prosince 3 př. n. l.).
- 24. ledna 76 – narodil se Hadrianus, římský císař († 10. července 138).
Únor editovat
- 4. února 211 – umírá římský císař Septimius Severus. Zanechává říši napospas svým dvěma rozhádaným synům, Caracallovi a Getovi.
- 4. února 362 – císař Iulianus Apostata vyhlašuje edikt zaručující rovná práva všem náboženstvím v římské říši.
- 15. února 438 – východořímský císař Theodosius II. vydal sbírku zákonů Codex Theodosianus.
- 15. února 399 př. n. l. – filosof Sókratés odsouzen k smrti.
- 24. února 303 – římský císař Galerius vydává edikt, který zahajuje perzekuce křesťanů v jeho části říše.
- 24. února 138 – císař Hadrianus adoptuje Antonina Pia, čímž jej činí svým nástupcem.
Březen editovat
- 7. března 322 př. n. l. – zemřel Aristotelés, řecký filosof (* 384 př. n. l.).
- 11. března 222 – zemřel Marcus Aurelius Antonius Heliogabalus, římský císař (* asi 203).
- 15. března 44 př. n. l. – zavražděn Julius Caesar, římský politik a vojevůdce (* 12. nebo 13. července 100 př. n. l.).
- 18. března 37 – římský senát anuloval Tiberiovu vůli a prohlásil Caligulu za císaře.
- 20. března 43 př. n. l. – narodil se Publius Ovidius Naso, římský básník († 17).
Duben editovat
- 7. dubna 533 – byzantský císař Justinián I. publikoval Codex Iustiniani.
- 30. dubna 65 – zemřel Marcus Annaeus Lucanus, římský básník (* 3. listopadu 39).
Květen editovat
- 1. května 305 – Diocletianus, římský císař, se vzdal vlády.
- 22. května 337 – zemřel Konstantin I. Veliký, římský císař (* mezi 272 a 285).
Červen editovat
- červen 260 – římský císař Valerianus je s většinou vojska zajat perským králem Šápúrem I. a deportován do Elamu.
- 22. června 168 př. n. l. – Římané porazili v bitvě u Pydny Makedonce, vedené králem Perseem, což znamenalo konec makedonské nezávislosti.
- 24. června 217 př. n. l. – bitva u Trasimenského jezera. Hannibal v ní rozdrtil vojska konzula Gaia Falminia.
- 24. června 79 – zemřel římský císař Vespasianus (* 9).
Červenec editovat
- 8. července 776 př. n. l. – zahájeny první řecké Olympijské hry (počátek řeckého kalendáře).
- 10. července 48 př. n. l. – bitva u Dyrrhachia: Caesar musel prchnout před Pompeiovou armádou.
- 10. července 138 – zemřel Hadrianus, římský císař (* 76).
- 12. nebo 13. července 100 př. n. l. – narodil se Julius Caesar, římský vojevůdce a politik († 44 př. n. l.).
- 13. července 40 – narodil se Gnaeus Iulius Agricola, římský správce provincie Britannia († 93).
- 18. července 64 – obrovský požár se začal šířit z obchodnické čtvrti v Římě. Císař Nero ho údajně sledoval z bezpečné vzdálenosti, hrál přitom na lyru a zpíval. Tento požár se také stal motivem k pronásledování křesťanů.
Srpen editovat
- 2. srpna 216 př. n. l. – bitva u Cann, Hannibal zničil vojska konzulů Paulla a Varrona.
- 6. srpna 258 – zemřel papež Sixtus II..
- 9. srpna 378 – bitva u Adrianopole, Gótové rozdrtili východořímská vojska, v bitvě padl císař Valens.
- 11. srpna 480 př. n. l. – Peršané vedení králem Xerxem I. porazili v bitvě u Thermopyl do posledního muže bojující Helény v čele se spartským králem Leonidem.
- 11. srpna 70 – během první židovské války vypálili římští vojáci jeruzalémský chrám.
- 15. srpna 432 – zemřel Flavius Honorius, západořímský císař (* 9. září 384).
- 23. srpna 476 – zánik západořímské říše - sesazen císař Romulus Augustulus.
- 24. srpna 79 – dvoudenní výbuch Vesuvu zničil města Pompeje, Herculaneum a Stabiae.
Září editovat
- 2. září 31 př. n. l. – Octavianus Augustus poráží Marca Antonia v bitvě u Actia.
- 9. září 214 – narodil se císař Aurelianus († 31. prosince 192).
- 12. září 490 př. n. l. – bitva u Marathónu: athénské vojsko posílené jednotkami Platajských porazilo invazní jednotky perské říše.
- 18. září 96 – Nerva byl prohlášen římským císařem poté, co byl zavražděn císař Domitianus.
- 21. září 19 př. n. l. – zemřel básník Publius Vergilius Maro (* 15. října 70 př. n. l.).
- 21. září 454 – zemřel Flavius Aetius, římský generál.
- 26. září 1687 – Parthenón v Athénách byl částečně zničen poté, co ho zasáhla střela benátských jednotek, které obléhaly Athény držené osmanskými Turky.
Říjen editovat
- 1. října 331 př. n. l. – Alexandr Veliký poráží perského krále Dareia III. v bitvě u Gaugamél.
- 13. října 54 – císař Claudius byl otráven svou manželkou Agrippinou.
- 15. října 70 př. n. l. – narodil se básník Publius Vergilius Maro († 21. září 19 př. n. l.).
- 19. října 202 př. n. l. – bitva u Zamy, druhá punská válka končí porážkou Kartága.
- 23. října 42 př. n. l. – bitva u Filippoi – Brutova armáda je poražena armádou Marca Antonia a Octaviana. Brutus spáchal sebevraždu.
- 31. října 475 – Romulus Augustulus prohlášen římským císařem.
Listopad editovat
- 3. listopadu 39 – narodil se Marcus Annaeus Lucanus, římský básník († 30. dubna 65).
- 8. listopadu 35 – narodil se římský císař Nerva.
- 20. listopadu 284 – Dioklecián byl zvolen římským císařem.
- 27. listopadu 8 př. n. l. – zemřel Quintus Horatius Flaccus, římský básník (* 8. prosince 65 př. n. l.)
Prosinec editovat
- 7. prosince 43 př. n. l. – zemřel Marcus Tullius Cicero, římský řečník, politik a spisovatel (* 3. ledna 106 př. n. l.).
- 8. prosince 65 př. n. l. – narodil se Quintus Horatius Flaccus, římský básník († 27. listopadu 8 př. n. l.).
- 22. prosince 69 – zemřel Vitellius, Vespasianus uznán císařem v celé říši.
- 30. prosince 533 – vstoupily v platnost zákoníky Digesta a Institutiones Iustiniani.
- 30. prosince 39 – narodil se císař Titus († 81)
- 31. prosince 192 – zemřel císař Commodus (* 161).