Populační dynamika

Populační dynamika popisuje kvantitativními matematickými modely rychlost růstu populací živočichů, rostlin, nebo obecně objektů stejného druhu. Využívá zpravidla aparát založený na diferenciálních rovnicích (a výsledkem jsou spojité modely) nebo na diferenčních rovnicích (a výsledkem jsou diskrétní modely)

Fázový portrrét modelu konkurence dvou druhů ukazující slabou konkurenci a koexistenci obou druhů.

Spojité jednodruhové růstové modely editovat

Ve spojitých modelech je velikost populace popsána spojitou funkcí času. Je-li   velikost populace v čase  , je rychlost růstu dána derivací   a udává se v jednotkách velikosti populace za jednotku času. Výraz  je relativní rychlost růstu.

Exponenciální růst editovat

Pokud populace roste rychlostí úměrnou velikosti populace, je jejím matematickým modelem diferenciální rovnice

 
kde   je konstanta. Řešením této rovnice vyhovujícím počáteční podmínce   je exponenciální funkce   a jedná se tedy o exponenciální růst. Tento model nezohledňuje omezenou úživnost prostředí a je vhodný jenom dokud tato úživnost není faktorem zpomalujícím populační růst. Hodí se tedy zpravidla pro malé rozrůstající se populace. Při exponenciálním růstu je relativní rychlost růstu konstantní.

Logistický růst editovat

 
Srovnání lineárního růstu, exponenciálního růstu a logistického růstu.

Logistický růst zohledňuje vnitrodruhovou konkurenci a omezenou nosnou kapacitu prostředí (omezenou úživnost). Předpokládá, že rychlost růstu je úměrná současně velikosti populace a volné kapacitě prostředí. Matematickým vyjádřením je diferenciální rovnice

 
kde   je invazní parametr a   je nosná kapacita prostředí. Logistický růst je široce přijímaným výchozím modelem pro modelování popoulací, protože funkce vystupující v tomto modelu je dostatečně jednoduchá (známe dokonce analytické řešení, kterým je logistická funkce) a přitom dostatečně flexibilní pro některé modifikace, jako například různé strategie lovu populace[1]. Terminologie založená na označení koeficientů logistické rovnice se používá používá i při označování životních strategií, kdy rozeznáváme r-stratégy a K-stratégy.

Spojité vícedruhové růstové modely editovat

Vícedruhové modely zohledňují interakci mezi dvěma či více druhy. Ukazují například, že při konkurenci dvou druhů může v závislosti na parametrech dojít ke konkurenčnímu vyloučení jednoho z druhů, nebo že ve společenství dravce a kořisti je přirozené pozorovat oscilace. Matematickým nástrojem jsou zpravidla autonomní systémy diferenciálních rovnic, které umožňují podobnou analýzu pomocí fázového portrétu, nulklin, stacionárních bodů a vlastních čísel Jacobiho matice v těchto bodech.

Model konkurence dvou druhů editovat

Konkurence dvou druhů je modelována dvojicí logistických rovnic pro dvě populace, přičemž rychlost růstu každé z populací je ještě ovlivněna přítomností druhé populace. V nejjednodušším modelu s mezidruhovou konkurencí přímo úměrnou oběma populacím je matematickým modelem soustava rovnic

 

Lotkův Volterrův model dravce a kořisti editovat

 
Lotkův Volterrův model dravce a kořisti vysvětluje oscilaci obou populací v čase.

Lotkův Volterrův model dravce a kořisti je nejjednodušším modelem dravce a kořisti, který pro jednoduchost předpokládá exponenciální růst populace kořisti (ve skutečnosti se často projeví nosná kapacita prostředí) a neuvažuje saturaci predátorů. Má tvar

 

Obecný model dravce a kořisti editovat

Lotkův Volterrův model dokáže vysvětlit základní dynamiku systému dravce a kořisti, jako například oscilaci obou populací nebo změnu střední hodnoty při změně parametrů systému, ale řadu věcí podchytit pro svou jednoduchost nedokáže. Proto byly vyvinuty realističtější modely dravce a kořisti.

Diskrétní růstové modely editovat

V diskrétních modelech je velikost populace popsána posloupností. Příslušné modely mají povahu rekurentních vztahů nebo diferenčních rovnic.

Diskrétní logistická rovnice editovat

Diskrétní logistická rovnice je obdoba logistické rovnice pro posloupnosti. Má tvar

 

Leslieho model editovat

Leslieho model je maticový model umožňující sledovat věkovou strukturu populace.

Reference editovat

  1. ZDENĚK, Pospíšil; LENKA, Přibylová. Spojité deterministické modely I [online]. [cit. 2022-06-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat