Plačinta

Plačinta
Základní informace
Místo původu	Rumunsko
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Plačinta^[1] (rumunsky plăcintă, ukrajinsky плачи́нда) je rumunské, moldavské a ukrajinské tradiční pečivo připomínající tenký, malý dort kulatého nebo čtvercového tvaru, obvykle plněný jablky nebo měkkým sýrem, jako je Urdă.

Etymologie editovat

Slovo plăcintă pochází z latiny placenta, což znamená „koláč“,^[2] z řeckého πλακοῦς plakoûs, πλακουντ- plakount- „plochý dort“.^[3]

Historie editovat

Jak je vidět v etymologii slova, plačinta má svůj původ ve starověkém Římě a datuje se od doby, kdy bylo Rumunsko součástí Římské říše.

Starověcí řečtí pekaři připravovali svůj chléb s olivovým olejem, bylinkami a sýrem. Tajemství výroby koláčů Římani získali během invaze. Nejprve existovaly pouze dva druhy koláčů, nazývané libum a placenta . Libum byl malý koláč, používaný jako oběť bohům.^[4] Co se týče placenty, Římané recept vyvinuli jako koláč z jemné mouky pokrytý sýrem, medem a voňavými bobkovými listy.^[5] Starověcí římští pekaři obvykle připravovali velkou placentu, která byla nakrájena na čtverce vhodné k prodeji.^[6] Toto je způsob, jakým Rumuni svou plačintu dále vyrábějí.

Tradiční druhy plačinty editovat

plăcintă cu mere je plněná jablky
plăcintă cu brânză se plní ovčím nebo kravským sýrem, jako je telemea
plăcintă cu cartofi je plněná bramborami
plăcintă cu urdă je plněná ricottou a koprem nebo rozinkami
plăcintă cu ciocolată je plněná čokoládou
plăcintă aromână je plněná špenátem a bílým sýrem
plăcintă dobrogeană je druh plačinty registrovaný jako rumunský výrobek v Evropské unii s chráněným zeměpisným označením (CHZO)
plăcintă clătită (“oplachovaný koláč”), dnes nazývaný jen clătită, je rumunský druh palačinek crêpe, známý v jiných východních a středoevropských zemích jako palačinky