Petr Miloslav Veselský

český dějepisec, archivář a spisovatel

Petr Miloslav Veselský (1. července 1810 Nový Knín[1]9. července 1889 Kutná Hora[2])[3] byl český dějepisec, archivář a spisovatel. Jakožto první archivář uspořádal archiv v Kutné Hoře.[4]

Petr Miloslav Veselský
Petr Miloslav Veselský
Petr Miloslav Veselský
Narození1. července 1810
Nový Knín
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí9. července 1889 (ve věku 79 let)
Kutná Hora
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníKutná Hora
Povoláníhistorik, archivář, spisovatel, učitel, překladatel, regionální historik, publicista a hudební skladatel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Petr Miloslav Veselský se narodil jako první z dvanácti dětí do rodiny krejčího (později venkovského kupce) a ženy v domácnosti. V letech 18211824 studoval hlavní piaristické škole v Praze, kde se vzdělal v oblasti hudby a naučil se také hrát na několik hudebních nástrojů.[5]

Roku 1824 byl donucen k návratu ze studií z důvodu nečekaného úmrtí otce. V této době začal vypomáhat místnímu učiteli s výukou mladších žáků. V letech 1926 a 1927 absolvoval v Praze učitelskou přípravku. Nejprve působil jako podučitel v Ledči nad Sázavou, v třicátých letech přešel na ústav hluchoněmých do Prahy, kde vyučoval český jazyk.[5] Ve svém oboru se stal velice uznávanou osobou, dokonce mu bylo nabídnuto pracovat ve Filadelfii či Uhrách.[6]

V roce 1841 odešel Veselský do Kutné Hory. Tam se stal, na přímluvu J. K. Tyla, ředitelem kúru.[5] V Kutné Hoře se začal se stal také povídkářem, redaktorem almanachů a místních časopisů, příležitostným hudebníkem a ředitelem různých divadelních a zpěváckých spolků. Psal do mnoha tehdejších časopisů, jako byly Krameriovo Večerní vyražení, Květy (pod pseudonymem Novoknínský) nebo Včela (pod pseudonymem Sekytský).[6] Mezi jeho přátele patřilo mnoho význačných literátů. Například šlo o Jana Karla Škodu, Karla Havlíčka Borovského (hlavně během jeho kutnohorského pobytu) nebo Josefa Kajetána Tyla.[6]

V Kutné Hoře se seznámil s Josefem Jaromírem Štětkou, pozdějším kutnohorským starostou.[4] Štětkovi pomohl se založením kutnohorského ochotnického divadla nebo městské knihovny.[5] Pro ochotníky překládal divadelní hry (např. Manžel mé manželky, veselohra „Zahanbená žárlivost“ či činohra „Účetní rada a jeho dcery“) a obstarával hudební doprovod. V roce 1846 založil první kutnohorský mužský pěvecký sbor.[4]

Vzhledem ke své orientaci na historická témata byl jmenován roku 1845 městským archivářem. Za úkol měl uspořádat a zpracovat historické písemnosti města. Archiválie pečlivě studoval a jeho poznatky získané z nich se staly podkladem pro některá jeho pozdější historická díla.[4]

Dílo editovat

Mezi jeho nejvýznamnější díla patří:[7][8]

  • Pánové Dačičti z Heslova od jich počátku až na naše doby vůbec, jakož i Mikuláš Dačický z Heslova a jeho literárni činnost' zvlášť
  • Památná kostnice sedlecká s chrámem "Všech Svatých"
  • Horník: almanach na rok 1845
  • Karla Havlíčka kutnohorský pobyt a porotní soud, konaný 12. listopadu 1851
  • Královské horní město Hora Kutná: úplný děje- a místopis
  • Persekuce Hory Kutné po bitvě bělohorské

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Nový Knín
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Kutná Hora
  3. Kutnahora.cz [cit. 2015-10-24]. Dostupné online. 
  4. a b c d BORKOVÁ, Angelika. Dějiny archivu v Kutné Hoře v letech 1352 – 1960. Pardubice, 2010 [cit. 23. 10. 2015]. 78 s. Bakalářská. Univerzita Pardubice. Vedoucí práce doc. PhDr. Marie Macková PhD. Dostupné online.
  5. a b c d BISINGEROVÁ, Marie. Petr Miloslav Veselský. Kutná Hora: Státní oblastní archiv v Praze – Státní okresní archiv Kutná Hora, 2005. 
  6. a b c Humoristické listy. 8. 2. 1889, roč. 1889, čís. 6. Dostupné online [cit. 2015-10-25]. 
  7. Veselský, Petr Miloslav, 1810-1889 [online]. Historický ústav AV ČR [cit. 2015-10-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-10. 
  8. Petr Miloslav Veselský (1810-1889) [online]. PROSTOR - architektura, interiér, design [cit. 2015-10-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-30. 

Externí odkazy editovat