Oskar Hekš
Oskar Hekš (10. dubna 1908, Rožďalovice[1] – 8. března 1944, Osvětim[2]) byl československý atlet, běžec.
Oskar Hekš | |
---|---|
Oskar Hekš po vítězství v maratónu, 1929 | |
Osobní informace | |
Narození | 10. dubna 1908 Rožďalovice |
Úmrtí | 8. března 1944 (ve věku 35 let) Koncentrační tábor Osvětim |
Kariéra | |
Disciplína | maratonský běh |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život editovat
Narodil se jako druhý syn v židovské rodině Bedřicha Hekše (1879–??) a matky Žofie, rozené Brumlové (1871–??[p 1]).[1]
Od roku 1927 byl hlášen v Praze.[3] Povoláním byl technický úředník.[3] Zachovaly se však i informace o tom, že Oskar Hekš byl činný i politicky.
Sportovní kariéra editovat
S atletikou začal v roce 1928, kdy poprvé startoval v silničním závodě Běchovice-Praha.[4] Na podzim téhož roku běžel své první maratony, v Praze skončil pátý, v Košicích desátý.[4] Dne 14. července 1929 za atletický Pedestriánský klub Vinohrady získal titul mistra republiky v maratonu,[5] roku 1930 tento titul obhájil, již však jako člen ŽSK Hagibor. Od října 1930 do března 1932 absolvoval vojenskou základní službu u pěšího pluku 44 v Liberci. V květnu 1932 zvítězil v maratonu Lány - Praha v čase 2:45:27,4.[4]
Roku 1932 reprezentoval Československo na letních olympijských hrách v Los Angeles. Zde se nejprve umístil jako patnáctý v běhu na 10 000 metrů, posléze jako osmý v maratonu v čase 2:41:35 [6]. V roce 1935 opět zvítězil v maratonu Lány – Praha.
Boj za přeložení olympijských her editovat
Když byly olympijské hry pro rok 1936 přiděleny nacistickému Německu, usiloval jako člen Výboru pro přeložení olympijských her, aby se konaly mimo území Třetí říše. V tomto smyslu rozesílal jménem Výboru a se svým podpisem letáky sportovním svazům, tisku i úřadů, a to již od roku 1935. Československý olympijský výbor ho v tomto úsilí nepodpořil; jeho stanovisko bylo, že hry nepořádá Německo, ale Mezinárodní olympijský výbor, jehož zástupce se na místě přesvědčil o vzorné přípravě.[7] Na Hekšovu stranu se nepostavily ani tehdejší velké deníky Národní listy a Lidové noviny.[8]
Sám Oskar Hekš se na protest proti Hitlerovu režimu – nehledě na velké šance umístit se na medailových pozicích – olympijských her v Berlíně neúčastnil.[p 2]
Závěr života editovat
V listopadu roku 1941 byl pro svůj původ deportován do židovského ghetta v Terezíně. V roce 1943 byl převezen do Osvětimi, kde 8. března 1944 zemřel v plynové komoře.[9]
Odkazy editovat
Poznámky editovat
Reference editovat
- ↑ a b Matrika narozených (židovská), Rožďalovice, 1896–1921, snímek 6. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2019-01-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-17.
- ↑ http://www.lidovky.cz/pohnute-osudy-zatopkuv-zapomenuty-predchudce-oskar-heks-zemrel-v-osvetimi-17l-/lide.aspx?c=A160130_204302_lide_ELE
- ↑ a b Databáze obětí holocaustu: Oskar Hekš, žádost o vydání pasu
- ↑ a b c CÍLEK, Roman. Vítězové bez vavřínů. Praha: Olympia, 1975. Kapitola Smrt maratónského běžce, s. 69–83.
- ↑ snímek O. H. a popis. Pestrý týden. 20. 7. 1929, s. 2. Dostupné online.
- ↑ (anglicky) Profil na sports-reference.com Archivováno 31. 1. 2012 na Wayback Machine.
- ↑ Olympijské hry v Berlíně a propaganda proti nim. Národní listy. 15. 11. 1935, s. 6. Dostupné online.
- ↑ Tělesná výchova/Přestaňte s tím už. Lidové noviny. 19. 1. 1936, s. 11. Dostupné online.
- ↑ Oskar Hekš, atlet a bojovník proti zneužití berlínských olympijských her. olympic.cz [online]. [cit. 2010-05-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-02-28.
Literatura editovat
- CÍLEK, Roman. Vítězové bez vavřínů. Praha: Olympia, 1975. Kapitola Smrt maratónského běžce, s. 69–83.
Externí odkazy editovat
- Oskar Hekš v databázi Olympedia (anglicky)