Olga Mašková

Olga Mašková
Olga Mašková
Rodné jméno	Olga Chramostová
Narození	19. července 1925; Praha ; Československo
Úmrtí	29. srpna 1985 (ve věku 60 let); Praha ; Československo
Povolání	překladatelka, básnířka, redaktorka, spisovatelka a editorka
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Olga Mašková, rozená Chramostová (19. července 1925, Praha – 29. srpen 1985, Praha), byla česká básnířka, redaktorka a překladatelka z ruštiny a z němčiny.

Život

Olga Mašková vyrostla v rodině účetního revidenta v pražském Břevnově. Maturovala v roce 1944, za války byla nuceně nasazena k dělnické práci na železnici. Po válce byla administrativní pracovnicí Zemské školní rady. Již ve 40. letech debutovala jako básnířka i začínající prozaička, později se však věnovala hlavně překladu. V roce 1950 nastoupila do nakladatelství jako redaktorka beletrie. Do roku 1954 podepisovala své práce jménem Olga Svobodová podle prvního manžela, básníka J. V. Svobody.

Dílo

Od poloviny 50. let 20. století byla ve svobodném povolání, komentovala, editovala a překládala především soudobou ruskou, respektive sovětskou poezii a prózu, často autory v tehdejším Sovětském svazu zakázané nebo samizdatové. Českým čtenářům zprostředkovala i tvorbu autorů, kteří byli dlouhá léta vězněni v gulagu (spoluzakladatel skupiny OBERIU Nikolaj Zabolockij či za beletrii k sedmi letům pracovního tábora odsouzený Andrej Sinjavskij), a samizdatové texty těch, kteří nesměli v tehdejším SSSR publikovat (básník čuvašského původu Gennadij Ajgi).

Spolupracovala s řadou časopisů – Literární noviny, Plamen, Sešity, Světová literatura. Jako členka Svazu spisovatelů se aktivně podílela na pražském jaru 1968 a na protestech proti okupaci vojsky Varšavské smlouvy. Za to byla v době normalizace postižena úplným zákazem publikování a donucena nastoupit do zaměstnání v inventurním oddělení obchodního domu Bílá labuť.

Jako překladatelka se kromě nových a v Československu často neznámých autorů zaměřovala na nesporné umělecké hodnoty. Vyvrcholením její práce jsou překlady dvou vynikajících básnických děl světové literatury. V roce 1966 vyšel její překlad Puškinova Evžena Oněgina. Poté překládala z němčiny Goethova Fausta. Podepsanou smlouvu na vydání 1. dílu Fausta ale začátkem normalizace nakladatelství Odeon zrušilo. Teprve v polovině osmdesátých let se o inscenaci jejího překladu Fausta, včetně části 2. dílu, zasloužilo Divadlo na okraji. Oněgin i Faust se v překladu Olgy Maškové dočkaly i televizního zpracování.^[1]

Překlady knižně

výběr

A. S. Puškin, Evžen Oněgin. Přel. Olga Mašková. Lidové nakladatelství, Praha 1969, Odeon, Praha 1987
J. W. Goethe, Faust. Přel. Olga Mašková. Dilia, Praha 1985
J. W. Goethe, Faust. Přel. Olga Mašková. Praha: Galén 2015

Inscenace

Evžen Oněgin, televizní úprava, Československá televize 1969

Faust, Divadlo na okraji, premiéra 1985, režie Zdenek Potužil
Faust, dvoudílný film Československé televize, 1989, scénář Zdenek Potužil, režie Zdenek Potužil a Viktor Polesný.

Odkazy

Reference

↑ Olga Mašková, Databáze překladatelů

Literatura

Růžena Grebeníčková, K inscenovanému překladu Olgy Maškové, Divadlo na okraji-program k inscenaci, Praha 1984
Z. Potužil, Život je krátký jak prásknutí bičem. Praha: Torst 2014
recenze na inscenaci Faust v Divadle na okraji ( Divadelní ústav Praha – dokumentace)

Externí odkazy

Olga Mašková v Databázi překladatelů
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Olga Mašková

[1] Olga Mašková, Databáze překladatelů

[1]