Obrazárna

(přesměrováno z Obrazová galerie)

Obrazárna je sbírka obrazů. Zpravidla bývá instalována v sále či několika místnostech, které slouží jako veřejný nebo soukromý výstavní prostor. V historii vznikaly obrazárny zprvu jako portrétní galerie rodu, obvykle v palácích, zámcích či hradech, stálá reprezentativní galerie obrazů. Některé světové obrazárny se postupně rozšířily a osamostatnily, většinou mají statut muzea.

David Teniers: Obrazárna arcivévody Leopolda Viléma v Bruselu

Vymezení pojmu

editovat

Galerie a obrazárna jsou synonyma.[1] Mnohé obrazárny jsou zároveň galeriemi. Galerie má širší rozsah pojmu, bývá sbírkou (mnohdy prodejní výstavou) umění, zahrnující obrazy, sochy a další umělecké předměty. Obrazárna je více historický termín, podle Josefa Jungmanna to je místo, kde se obrazy chowají[2] jednotná expozice obrazů vycházela i z praxe, obrazy se dříve instalovaly těsně vedle sebe (tzv. rám na rám) a na jiné exponáty v nich nebylo místo. Již ve starověkém Řecku bylo malířství považováno za vznešené umění, zatímco sochařství bylo pro fyzickou námahu sochaře řazeno mezi řemesla. Proto se preferovalo označení obrazárna, i když se tam vystavovaly také jiné umělecké předměty, (například Obrazárna Společnosti vlasteneckých přátel umění v Praze). Obrazárna tedy primárně sloužila pro vystavování obrazů v reprezentačních prostorách. Galerie byla označením pro chodbu nebo sál, v nichž visely obrazy, (například Rudolfova galerie na Pražském hradě).

V současnosti téměř všechny veřejně přístupné obrazové sbírky instalované na stěnách sálů či místností bývají pravidelně doplněny sochami, plastikami či jinými uměleckými exponáty a nazývají se galerie, nebo dokonce muzeum a galerie. K výjimkám patří historické sbírky a instalace v historických interiérech.

Nejznámější české obrazárny

editovat

Nejznámější evropské obrazárny

editovat

Francie

Itálie

Německo

Rakousko

Rusko

Slovensko

Španělsko

Reference

editovat
  1. Ottův slovník naučný, sv. XVIII, 1902, s. 579
  2. Josef Jungmann. Slovník česko-německý, Díl II., K–O. Praha, 1836, s. 794, dostupné online [1].

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat