Nebory
Nebory (v místním nářečí a polsky Niebory, německy Niebory) jsou katastrálním územím[3] a městskou částí[4] města Třinec, k němuž byly Nebory přičleněny roku 1980. Záležitosti městské části Nebory zajišťuje osadní výbor, který je nejstarším osadním výborem na území města Třince.
| Nebory | |
|---|---|
 Evangelická modlitebna | |
| Lokalita | |
| Charakter | část města |
| Obec | Třinec |
| Okres | Frýdek-Místek |
| Kraj | Moravskoslezský kraj |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°40′ s. š., 18°37′10″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 848 (2021)[1] |
| Katastrální území | Nebory (6,46 km²) |
| PSČ | 739 57 739 61 |
| Počet domů | 466 (2011)[2] |
  Nebory | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 101796 |
| Kód k. ú. | 701793 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název editovat
V písemných dokladech z 15. století je vesnice jmenována jako Neborovice. Základem bylo osobní jméno Nebor (v jeho druhé části byl obsažen základ starého slovesa bráti - "bojovat"), výchozí tvar Neborovici byl pojmenováním obyvatel vsi a znamenal "Neborovi lidé". Podoba Nebory je doložena od 17. století.[5]
Dějiny editovat
Nebory (Neborowicz) jsou poprvé v listinných pramenech doloženy roku 1425 v listině knížete Boleslava I. Těšínského. Nebory drželi Neborovští z Neborů, následně Tamfaldové z Tamfaldu, Skrbenští z Hříště a Beesové z Chrostiny. Stával zde mlýn. V roce 1645 se v Neborech připomíná farní kostel. Roku 1832 zde byla vystavěna luterská škola; v roce 1845 ji navštěvovalo 204 žáků. Podle rakouského sčítání lidu z roku 1910 měly Nebory 963 obyvatel, z toho 962 trvale registrovaných, 960 (99,8%) polsky a 2 (0,2%) německy mluvících, 231 (24%) katolíků, 730 (75,8%) %) evangelíků a 2 (0,2%) byli Židé [6][[7]V roce 1939 měla obec Nebory 1454 obyvatel, k slezské národnosti se tehdy přihlásilo 1152, k polské národnosti 217, k české 28 a k německé 50 obyvatel.[8]
Fojtové vesnice editovat
- Jiří Buzek (—1718—)
- Matouš Buzek (—1753—)
Starostové obce editovat
- Andrzej Oszelda (1870-?)[9]
- Adam Baron (1878-?)[10]
- Ondřej Roman (?–1923)
- Pavel Bobek (1923–?)
- Josef Franek (?–?)
- Johann Schwarz (?–?)
Předsedové Místního národního výboru editovat
- Pavel Ferfecki (1945–1946)
- František Macura (1946–1948)
- Pavel Ferfecki (1948–1950)
- Jan Cymorek (1950–1960)
- Josef Turoň (1960–1971)
- Jan Václavek (1971–1979[?])
Předsedové osadního výboru editovat
- Adolf Bolek
Významní rodáci editovat
- Josef Stonawski, pozdější majitel statku Třebovice, otec Marie Stona
- Paweł Oszelda, lékař a revolucionář
- Karol Pawlica, polský diplomat a voják, syna Karla a Anny Stonawski
- Andrzej Cymorek, polský evangelický diákon a publicista
Demografie editovat
Počet obyvatel
- Kolem roku 1804 – 350 obyvatel
- Kolem roku 1845 – 778 obyvatel
- Roku 1961 – 1 501 obyvatel
- Roku 1970 – 1 499 obyvatel
Polská menšina editovat
V Neborech je činné místní sdružení Polského kulturně-osvětového svazu (PZKO), které bylo založeno 7. prosince 1947. Od roku 1954 pořádá festival „Oszeldówka“, připomínající postavu Pawła Oszeldy. Roku 1985 byl otevřen nově postavený Dům PZKO.
Církve editovat
V Neborech stojí modlitebna Slezské církve evangelické a. v. (posvěcena r. 2001), při níž existuje farní sbor, a evangelický hřbitov (založený r. 1859) se zvonicí, který provozuje město Třinec. Slezská diakonie provozuje na hospodářské usedlosti (ranči) resocializační zařízení vyššího typu.
V letech 1919–1952 se v obci scházel sbor Církve adventistů s. d.; ve 20. století zde existoval rovněž letniční sbor (v letech 1951–1963 byl přechodně součástí Církve bratrské).
Sport editovat
V Neborech vyvíjí svou činnost TJ Drutex Nebory (zal. 1963). Nejúspěšnějším sportovním oddílem jsou Hockey Club Nebory. Oficiálně byl klub založen roku 2003.
Zajímavosti editovat
Roku 1906 byl v Neborech založen Sbor dobrovolných hasičů, který dosud vyvíjí svou činnost.
V Neborech se vyskytuje vzácný nerost stroncianit.
Na území Nebor se nacházejí tři památné stromy: dva duby a jeden jírovec.
Pomníky editovat
- Památník obětem 1. světové války na evangelickém hřbitově (záznam na stránkách Ministerstva obrany v evidenci CEVH) Archivováno 9. 7. 2018 na Wayback Machine.
Poznámky a reference editovat
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Kód katastrálního území Nebory je 701793.
- ↑ Městská část nese číslo XIV.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 122.
- ↑ PATRYN, Ludwig. Der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in Schlesien. [s.l.]: Im Verlage des schlesischen Landesausschusses Dostupné online.
- ↑ ZAHRADNIK, Stanisłav. Struktura narodowościowa Zaolzia na podstawie spisów ludności 1880-1991. Třinec 1991. vyd. [s.l.]: [s.n.]
- ↑ ZAHRADNIK, Stanisław. Nástin dějin Těšínska. Ostrava - Praha: Výbor pro územní správu a národnosti České národní rady v Praze, 1992. S. 234.
- ↑ MORYS-TWAROWSKI, Michael: Wójtowie na Śląsku Cieszyńskim 1864-1918. Studium prozopograficzne. Tomus 2. Kraków: Historia Iagellonica, 2018. S. 352.
- ↑ MORYS-TWAROWSKI, Michael: Wójtowie na Śląsku Cieszyńskim 1864-1918. Studium prozopograficzne. Tomus 2. Kraków: Historia Iagellonica, 2018. S. 353.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nebory na Wikimedia Commons
