Monastýr Sestoupení Ducha svatého

baziliánsky řeckokatolický klášter v Krásném Brodě, Slovensko

Monastýr Sestoupení svatého Ducha je klášter řeckokatolické církve na Slovensku u obce Krásny Brod v okrese Medzilaborce. Monastýr byl založen ve 14. století.

Monastýr Sestoupení Ducha svatého
Ruiny starého monastýru
Ruiny starého monastýru
Lokalita
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
MístoKrásny Brod
Souřadnice
Map
Základní informace
ŘádŘád svatého Basila Velikého
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Detail ikony ze 14. století - Krásnobrodské Bohorodičky
Detail originálu ikony Krásnobrodské Bohorodičky

Snahy o obnovení jednoty s Římem

editovat

Pro dějiny řeckokatolické církve nejen na Slovensku jsou charakteristické pokusy o obnovení církevního společenství s římskokatolickou církví, které měly v Krásném Brodu specifický průběh. Obyvatelstvo severovýchodního Slovenska si po staletí zachovalo byzantskou (cyrilometodějskou) liturgii, která byla jinde v Uhersku postupně nahrazena liturgií latinskou – římskokatolickou. Od poloviny 15. století začínají pokusy o církevní unie (obnovení jednoty) mezi východními církvemi a římskokatolickou církví (po florentském koncilu např. Brestská unie). Obdobná unie měla být podepsána za asistence jezuitů i na slovenském území. Na podzim 1613 přišel na pozvání Juraje III. Drugeta z Přemyšle do Humenného řeckokatolický biskup Atanáš Krupecký (16101652). Měl získat místní duchovenstvo pro unii s římskou církví po vzoru Brestské unie. Uzavření unie se mělo uskutečnit v roce 1614 na svátek sestoupení Ducha v Krásném Brodu, kam byl biskup Krupecký pozván, aby vysvětil nový chrám. Mezi poutníky se však zamíchali odpůrci unie, kteří v předvečer svátku začali podněcovat nepokoje a nakonec vyvolali nepokoje, při kterých byl biskup A. Krupecký napaden a před smrtí ho zachránil pouze zásah Drugetova vojska. Po tomto zásahu provokatéři a část poutníků z Krásného Brodu odešli a přestože Atanáš Krupecký na druhý den chrám posvětil,[1] k uzavření unie nakonec nedošlo. Podařilo se to až 24. dubna 1646 v Užhorodě, kde byla podepsána tzv. Užhorodská unie.

Dějiny monastýru

editovat

Podle legendy se v Krásném Brodu zázračně uzdravil jistý žebrák – slepec, který tudy procházel v pátek před svátkem Sestoupení svatého Ducha. Promnul si oči vodou ze studánky a vrátil se mu zrak. Brzy na tomto místě lidé postavili kapli a umístili v ní ikonu Bohorodičky, která se v Krásném Brodu nachází dodnes. Šlechtic Teodor Koriatovič dal koncem 14. století postavit větší dřevěný chrám a monastýr, kterému věnoval vesnice Čabiny, Sukov a Krásny Brod. V monastýru začali působit mniši baziliáni.

V roce 1603 dal protestantský hrabě Valentýn Drugeth, nadžupan Zemplínské stolice krásnobrodský monastýr spálit. Baziliáni si stihli zachránit pouze holé životy. Shořely vzácné písemnosti i starodávné ikony. Podařilo se (podle tradice zázračně) zachránit pouze nejdůležitější ikonu Bohorodičky. Po jistém čase však stejný šlechtic nechal monastýr nanovo vystavět. Po Valentýnovi Drugethovi je s Krásným Brodem úzce spojeno jméno Juraje III. Drugetha, který povolal z Polska přemyšlského řeckokatolického biskupa Atanáze Krupeckého. Tehdy byl postaven i nový chrám.

 
Ikona Krásnobrodské Bohorodičky

Podruhé byl monastýr zničen během posledního stavovského povstání, které vedl František II. Rákóczi v letech 17031711. V ruinách zůstal dvě desetiletí. Poté byl částečně obnoven, ale pouze dřevěnými stavbami. Až v roce 1752 byla ukončena výstavba kamenného chrámu, jak připomíná staroslověnsky psaný nápis vytesaný do kamene v hlavní lodi: „V roce 7260 od stvoření světa (a) od narození Kristova 1752“.

V 18. a 19. století byl v monastýru noviciát pro čekatele na vstup do řádu svatého Basila Velikého a filozofická škola. Mj. zde učili: Juraj Joanik Bazilovič, Adolf Ivanovič Dobriansky-Sačurov, Alexander Duchnovič, Arsenij Kocák,[2] Anatolij Kralickij a Alexandr Pavlovič.[3]

Důležitým datem v historii Krásného Brodu je 11. červen 1806, kdy papež Pius VII. obdařil monastýr plnomocnými odpustky, které se od té doby udělují u příležitosti Sestoupení Ducha svatého podle juliánského kalendáře.

17. června 1821 v neděli Všech svatých zde byl vysvěcen první biskup Prešovské eparchie Gregor Tarkovič.

Během první světové války byla oblast Haliče jednou z nejvíce postižených oblastí. To se stalo osudné i monastýru. Válka si vyžádala nejprve zvony, které byly roztaveny na děla. Začátkem roku 1915 byly monastýr i chrám zasažené rakouskými granáty. Šlo o srážku ruských a rakouských jednotek. Z rozvalin monastýru a chrámu se baziliánští mniši stáhli do monastýru v Máriapósci. Některé knihy z knihovny proto byly vyvezeny do Maďarska, kde jsou uloženy dodnes (např. Trebnik sireč Molitovnik, Lvov 1644 se nachází v debrecínské Univerzitní knihovně). Ikonu Krásnobrodské Bohorodičky baziliáni ukryli a později umístili na jižní stěně v chrámu sv. Jana Křtitele v Krásném Brodu.

V roce 1950 ikonu Krásnobrodské Bohorodičky lidé opět museli ukrýt, aby se nedostala do rukou pravoslavné církve, kterou podporoval komunistický režim. Ten se rozhodl řeckokatolickou církev zlikvidovat. Po jejím obnovení v roce 1968 umístili ikonu opět v chrámu sv. Jana Křtitele v Krásném Brodě. V 70. letech byla restaurována akademickým malířem Mikulášem Jordanem.

 
Obnovený monastýr

Současnost

editovat

Krásnobrodský monastýr se dnes nachází v rozvalinách. Po sametové revoluci se do Krásného Brodu opět vrátili baziliáni, kteří se o toto místo starají. Kaple „Pokrova“ je v dobrém stavu. Ikona Krásnobrodské Bohorodičky se dočasně nacházela v chrámu sv. Jana Křtitele v Krásném Brodě. V roce 2002 baziliáni vysvětili nový monastýr, postavený jen několik desítek metrů od ruin toho starodávného.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Monastier Zostúpenia Svätého Ducha na slovenské Wikipedii.

  1. Historie monastýru na stránkách konventu. www.baziliani.net [online]. [cit. 2013-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-06-25. 
  2. МЕДВІДЬ, Петро. 280 років од народжіня Арсенія Коцака [online]. 2017-03-14 [cit. 2022-08-24]. Dostupné online. 
  3. Monastyr alebo rusnácky Devín. www.hornyzemplin.sk [online]. [cit. 2022-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-07-01. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat