Moderní studio (divadlo)

experimentální divadelní scéna, kterou vytvořil režisér Jiří Frejka začátkem roku 1929

Moderní studio, byla experimentální divadelní scéna, kterou vytvořil režisér Jiří Frejka začátkem roku 1929 po zániku divadla Dada[1].

Moderní studio
Chybí zde svobodný obrázek
StátČeskoČesko Česko
Další informace
AdresaPraha, Česká republika, Česko
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Moderní studio, inscenace Romeo a Julie, 1929

Vznik divadla editovat

Po zániku divadla Dada založil režisér Jiří Frejka novou divadelní scénu – Moderní studio, kam přešli spolu s ním někteří členové divadla Dada, včetně E. F. Buriana a Miloše Hlávky. Zahájení pravidelné činnosti studia proběhlo dne 10. února 1929 v pražské Umělecké besedě[2].

Zaměření divadla editovat

V programu divadla, který vyšel v propagačním letáku "Živé divadlo" č. 1 dne 15. března 1929[3], uvedl Jiří Frejka, že „Moderní studio je svobodnou a zásadně nepolitickou tribunou mladého českého divadelního umění“[2]. "Živé divadlo", redigované Frejkou, mělo vycházet každý pátek a být k dispozici zdarma. Moderní studio se nechtělo specializovat, chtělo využívat všestranně připravených herců, kteří uměli zpívat, hrát a tančit. Přesto se E. F. Burian snažil, aby se v divadle objevila aktuální politická satira[4]. Program divadla znamenal příklon k repertoáru velkých scén, byly zde užity konstruktivistické prvky a civilní lyrika, Frejka zde již nejevil zájem o novou avantgardní dramatiku[5].

Soubor divadla editovat

V novém divadle se Jiří Frejka stal uměleckým šéfem, E. F. Burian dramaturgem hudby a voicebandu. Choreografem se stala Jarmila Kröschlová. Výtvarníky, se kterými divadlo spolupracovalo byli mj. Otakar Mrkvička, František Muzika, František Zelenka a Jan Zrzavý. Hudební složku měli s E.F.Burianem na starosti např. Jaroslav Ježek a Iša Krejčí. V hereckém souboru se objevili Bohuš Záhorský, Václav Trégl, Jiří Vasmut, Milada Matysová, Lola Skrbková, Josef Skřivan, František Vnouček[6] a další. Jako host zde vystupoval v roli Romea v Shakespearově hře Romeo a Julie herec Ladislav Boháč. Výrazným prvkem bylo uplatnění Burianova voicebandu, který se stal stálou součástí inscenací, i když jeho přísně stylizovaný a rytmizovaný projev příliš neodpovídal lyricky laděnému stylu Frejkových režií[7]. Herci dostávali za své angažmá částku typickou pro tehdejší malá divadla, 600 Kč měsíčně a to za předpokladu, že byly k dispozici peníze[8].

Zánik divadla editovat

V závěru roku 1929 se divadlo dostalo do materiálních a finančních potíží[9]. V srpnu 1929 odešel E. F. Burian do brněnského Národního divadla, při kterém vytvořil samostatné studio, a spolu s ním odešli do Brna z Moderního studia i Bohuš Záhorský[10]a Jožka Šaršeová. Jiří Frejka hledal angažmá ve smíchovské Aréně, což se však nepodařilo, nakonec se stal asistentem K. H. Hilara v Národním divadle v Praze[11].

Citát editovat

Jednou jsem se s Frejkou setkal na Národní třídě. Zatáhl mě do svého bytu v Jirchářích, kde obýval jeden velmi chudě zařízený pokoj. Seděli jsme spolu dlouho. Chtěl, abych šel k němu do Studia. Na moji námitku, že mám již podepsáno u Honzla, mi odpověděl: „To je jedno, ať má vztek!“. Shodli jsme se na tom, že svůj závazek nezruším, ale že budu u něho hrát Romea...To byla moje první a poslední role v Moderním studiu...Moc jsem si této Frejkovy režijní práce – a vůbec jeho talentu – vážil.
— Ladislav Boháč[12]

Repertoár, výběr editovat

  • 1929 (premiéra dne 14.2.) Hans Sachs, E. F. Burian: O muži, který vysedával telata, režie Jiří Frejka
  • 1929 Yamada Kakashi, z fr. přeložil M. Hlávka: Hra o Asagao, režie Jiří Frejka
  • 1929 Eurípidés, M. Hlávka: Kyklops, režie Jiří Frejka
  • 1929 (28.2.) W. Shakespeare, M. Hlávka: Romeo a Julie, režie Jiří Frejka
  • 1929 V.Lacina: Kocour Felix v Čechách (pohádková parodie), režie Jiří Frejka
  • 1929 (březen) Brandon Thomas: To se řekne neboli Charleyova teta, režie Jiří Frejka
  • 1929 (březen) E. Erckmann, A. Chatrian: Pod mostem wéchemským (Polský žid), režie Jiří Frejka
  • 1929 (duben) E. F. Burian: Mastičkář, režie Jiří Frejka
  • 1929 (29.4.) Jules Romains, M. Hlávka: Kumpáni, režie Jiří Frejka
  • 1929 (15.5.) K. H. Mácha: Máj, režie Jiří Frejka, dirigoval E. F. Burian
  • 1929 (1.6.) Jiří Wolker: Balady, Nemocnice, režíroval a dirigoval E. F. Burian (jednalo se o jeho první režii)

Galerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Kolektiv autorů: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, Divadelní ústav, Praha, 2000, str. 299, ISBN 80-7008-107-4
  2. a b Jaroslav Kladiva: E. F. Burian, Jazzová sekce, Praha, 1982, str. 61
  3. Jaroslav Kladiva: E. F. Burian, Jazzová sekce, Praha, 1982, str. 349
  4. Jaroslav Kladiva: E. F. Burian, Jazzová sekce, Praha, 1982, str. 61, 63
  5. Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 95
  6. Kolektiv autorů: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, Divadelní ústav, Praha, 2000, str. 300, ISBN 80-7008-107-4
  7. Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 95
  8. Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 68
  9. Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 69
  10. Zdeněk Digrin: Bohuš Záhorský, Orbis, Praha, 1968, str. 28
  11. Jaroslav Kladiva: E. F. Burian, Jazzová sekce, Praha, 1982, str. 70–71
  12. Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 68-9

Literatura editovat

  • Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 67–9, 95, 280, foto: 19
  • Zdeněk Digrin: Bohuš Záhorský, Orbis, Praha, 1968, str. 26–8, 140–141
  • Jaroslav Kladiva: E. F. Burian, Jazzová sekce, Praha, 1982, str. 61–5, 349
  • Kolektiv autorů: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, Divadelní ústav, Praha, 2000, str. 299–300, ISBN 80-7008-107-4
  • Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 93, 95, 100–102, 577