Mikuláš z Vlásenice

český sedlák, náboženský vizionář blízký učení umírněného křídla husitů

Mikuláš z Vlásenice (též Mikuláš Vlásenický, 27. listopadu 1421 asi Vlásenice u Pelhřimova[1]16. dubna 1495[1]) byl český teolog a náboženský vizionář, původně sedlák, zakladatel protestantské sekty tzv. mikulášenců, svým učením blízké filozofii umírněného křídla husitů či Jednoty bratrské, jejíž stoupenci existovali až do konce 16. století.

Mikuláš Vlásenický
Narození27. listopadu 1421
Vlásenice
Úmrtí16. dubna 1495 (ve věku 73 let)
Povoláníteolog
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Pocházel z Vlásenice nedaleko Pelhřimova (pozdější součást města) v jižních Čechách. Poté, co opakovaně ráno cestou na mši do Pelhřimova prožil zjevení, při kterém se měl setkat s anděly, kteří jej odnesli do nebes, začal přibližně od poloviny 15. století působit jako náboženský vůdce. Usadil se jako poustevník u města Černovic, potulně kázal a shromáždil okolo sebe komunitu věřících, soustředěných především v Pecínově u Benešova,[2] kteří se nazývali Plačtiví, Pecinovští bratři či mikulášenci, která odmítala církevní svátosti a hlásala prostotu církve. V prostředí nedávno proběhnuvších husitských válek si sekta získala nemalou popularitu. V jeho vizích se mj. objevuje také legenda o Blanických rytířích.

Její členové však začali být následně stíháni a vězněni. Sám Mikuláš byl zadržen, uvězněn na hradě Choustníku a následně pak pro svou víru souzen. Poté, co byl soudem shledán jako neškodný blouznivec, byl propuštěn na svobodu. Zemřel roku 1495.

Reference

editovat
  1. a b Mikuláš Vlásenický, 1421–1495 [online]. Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích [cit. 2023-07-10]. Dostupné online. 
  2. PULEC, Miloš J. Tradice o Mikuláši z Vlásenice. Husitský visionář z 15. století v lidovém podání. Český lid. 1966, roč. 53, čís. 4, s. 199–203. Dostupné online [cit. 2023-07-10]. ISSN 0009-0794. 

Literatura

editovat
  • Čechy.. Praha: Otto, 1892, s. 209. Dostupné online
  • DENIS, Ernest. Konec samostatnosti české, I: Jiří z Poděbrad. Jagielovci. V Praze: F. Šimáček, 1909, s. 318. Dostupné online
  • PALACKÝ, František a Rudolf TSCHORN. Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě. V Praze: L. Mazáč, 1937. sv. 4, s. 237. Dostupné online
  • ZAP, Karel Vladislav. Česko-moravská kronika. Kniha třetí. Praha: I.L. Kober, 1872, s. 181,182. Dostupné online