Metro ve Stockholmu

Metro ve Stockholmu (švédsky Stockholms tunnelbana) je systém podzemní dráhy ve švédském hlavním městě Stockholmu. Tvoří jej tři trasy (zelená, modrá a červená), na kterých je v provozu sedm linek. Společně s příměstskou železnicí Pendeltåg tvoří základ městské hromadné dopravy. Síť je integrována do místního dopravního systému Storstockholms Lokaltrafik (SL).

Metro ve Stockholmu
Základní informace
StátŠvédskoŠvédsko Švédsko
MěstoStockholm
ProvozovatelStorstockholms Lokaltrafik
MTR Nordic
Délka sítě105,7 km
Počet linek7
Počet stanic100
Počet cestujících353 milionů/rok
Datum otevření30. září 1933 (jako premetro)
1. října 1950 (jako metro)
Linky10, 11, 13, 14, 17, 18 a 19
Parametry
Rozchod koleje1,435 mm
Přívod proudupomocí napájecí kolejnice
(třetí kolejnice)
Napětí750 V
Vozy a zázemí
Nasazené typy vozůC20 a C30
Počet vozů270 (C20) a 116 (C30)
Depa4 depa (3 nadzemní, 1 podzemní)
Mapa sítě
Mapa
Externí odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlaky jsou provozovány od 5:00 do 1:00, s prodlouženou noční službou v pátek a sobotu. Na všech linkách jezdí během dne vlaky každých 10 minut, brzo ráno a později večer vlaky jezdí každých 15 minut a během noci jezdí každých 30 minut.

Historie editovat

První část zelené trasy byla otevřena v roce 1950. O pět let později přišly švédské umělkyně Siri Derkertová a Vera Nilssonová s návrhy na výzdobu právě budovaných dalších úseků metra. Nakonec předložily dva návrhy a pro jeden z nich se vyslovily všechny politické síly ve městě. O rok později byla vypsána veřejná soutěž na úpravu hlavní přestupní stanice T-Centralen. Umístění uměleckých děl vzbudilo veliký ohlas a tak se pokračovalo ve stejném stylu i v dalších stanicích. Díky tomu se v celé síti nachází mnoho moderního umění, a někdy bývá stockholmské metro přirovnáváno ke galerii.[1]

První část červené linky byla otevřena pro veřejnost v roce 1964 a jako poslední, modrá linka, až roku 1976. Nejnovější prodloužení celé sítě s délkou nyní 143 km proběhlo roku 1994 a bylo na zelené lince. Ve stockholmském metru se jako v první síti tohoto typu na světě začaly distribuovat bezplatné noviny Metro, které jsou dnes známé ve velkých městech na světě.

Zprovoznění úseků podle data editovat

Den Rok Úsek Linka
1. října 1950 SlussenHökarängen Zelená
9. září 1951 GullmarsplanStureby Zelená
26. října 1952 Kungsgatan (Hötorget)Vällingby Zelená
22. listopadu 1954 Stureby – Högdalen Zelená
1. listopadu 1956 Vällingby – Hässelby gård Zelená
24. listopadu 1957 Hötorget – Slussen Zelená
17. dubna 1958 SkärmarbrinkHammarbyhöjden Zelená
18. listopadu 1958 Hässelby gård – Hässelby strand Zelená
18. listopadu 1958 Hökarängen – Farsta Zelená
18. listopadu 1958 Hammarbyhöjden – Bagarmossen Zelená
14. listopadu 1959 Högdalen – Rågsved Zelená
1. prosince 1960 Rågsved – Hagsätra Zelená
5. dubna 1964 T-CentralenFruängen Červená
5. dubna 1964 LiljeholmenÖrnsberg Červená
16. května 1965 Örnsberg – Sätra Červená
16. května 1965 T-Centralen – Östermalmstorg Červená
1. března 1967 Sätra – Skärholmen Červená
2. září 1967 Östermalmstorg – Ropsten Červená
2. prosince 1967 Skärholmen – Vårberg Červená
29. srpna 1971 Farsta – Farsta strand Zelená
1. října 1972 Vårberg – Fittja Červená
30. září 1973 Östermalmstorg – Tekniska högskolan Červená
12. ledna 1975 Tekniska högskolan – Universitetet Červená
12. ledna 1975 Fittja – Norsborg Červená
31. srpna 1975 T-Centralen – HjulstaHjulsta (via Hallonbergen-Rinkeby) Modrá
5. června 1977 Hallonbergen – Akalla Modrá
30. října 1977 T-Centralen – Kungsträdgården Modrá
29. ledna 1978 Universitetet – Mörby centrum Červená
19. srpna 1985 Västra skogenRinkeby (via Sundbybergs centrum) Modrá
15. srpna 1994 Bagarmossen – Skarpnäck Zelená

Stanice editovat

Ve Stockholmu je v provozu 100 stanic, z nichž 47 % je pod zemí. Stanice Kymlinge byla postavena, ale nikdy nebyla použita. Jedna stanice byla vyřazena z provozu a zbourána. Stanice Bagarmossen byla zbourána a nahrazena novou stanicí.

Stockholmské metro je známé pro jeho výzdobu stanic; je nazýváno nejdelší uměleckou galerií na světě. Několik stanic (obzvláště na modré lince) je zdobeno surovým a nedokončeným podložím. Ve stanici Rissne je po obou stranách vestibulu informativní nástěnná freska o historii civilizací Země.

Metro má čtyři přestupní stanice: T-Centralen, Slussen, Gamla Stan a Fridhemsplan.

Linky editovat

  • Zelená linka (švédsky Gröna linjen) má 3 trasy a 49 stanic. Z těcho 49 stanice je 12 podzemních a 37 nadzemních. Trať je dlouhá 41 km. Byla otevřen 1. října 1950 (trasa mezi stanicemi Slussen a Hökarängen).
  • Červená linka (švédsky Röda linjen) má 2 trasy a 36 stanic. 20 stanic je podzemních a 15 nadzemních. Trať je dlouhá 41 km (je o 18 metrů kratší než zelená linka).Byla otevřena 5. dubna 1964.
  • Modrá linka (švédsky Blå linjen) má 2 trasy a 20 stanic: 19 stanic je podzemních a jedna je nadzemní. Trať je dlouhá 25 km. Byla otevřeno 31. srpna 1975.
Linka Úsek Datum otevření Délka Cestovní čas Počet stanic
(centrum města)
10 KungsträdgårdenHjulsta 31. srpna 1975 15,1 km 23 min 14 (5)
11 KungsträdgårdenAkalla 5. června 1977 15,6 km 22 min 12 (5)
13 NorsborgRopsten 2. září 1967 26,6 km 44 min 25 (10)
14 FruängenMörby C 30. září 1973 19,5 km 33 min 19 (9)
17 ÅkeshovSkarpnäck 19. listopadu 1958 19,6 km 43 min 24 (12)
18 AlvikFarsta strand 24. listopadu 1957 18,4 km 37 min 23 (12)
19 Hässelby strandHagsätra 9. září 1951 28,6 km 55 min 35 (12)
Celkem 110 km 100 (25)

Vozový park editovat

Provoz na linkách metra zajišťují dva typy souprav. Starší z nich je typ s označením C20 od výrobců Adtranz a Bombardier Transportation. V letech 1996 až 2004 bylo dodáno celkem 270 třívozových souprav o délce 46,5 metru. V provozu jezdí ve dvojicích nebo ve trojicích. Novějším typem je C30 od společnosti Alstom, jehož výroba probíhá od roku 2016. Do roku 2022 bylo dodáno 116 souprav, dalších 20 je ve výrobě. Soupravy C30 jsou dlouhé 70 metrů a jezdí vždy ve dvojicích.

Budoucnost editovat

 
Mapa žluté linky

Modrá linka editovat

Stockholm plánuje významné rozšíření modré linky na obou jejích koncích. Na severu bude linka prodloužena z Akally ke stanici příměstské dráhy v Barkarby.[2] V centru města bude modrá linka pokračovat ze současné konečné Kungsträdgården do stanice Sofia, kde se bude dělit na dvě větve. Kratší povede do stanice Nacka, delší přes Gullmarsplan do Hagsätry. V úseku Sockenplan – Hagsätra nahradí modrá linka zelenou. Současné stanice zelené linky Enskede gård a Globen budou při této příležitosti zrušeny a nahrazeny novou stanicí modré linky Slakthusområdet.[3]

Zelená linka editovat

Od roku 2020 probíhá výstavba nového úseku zelené linky Odenplan – Arenastaden se třemi novými stanicemi. Podle původních plánů měl být úsek oddělený od zbytku sítě a fungovat jako samostatná linka. V roce 2016 však bylo přijato rozhodnutí o začlenění toto úseku do zelené linky metra. Po kompletním zprovoznění nových staveb budou všechny tři linky stockholmského metra tvořeny vždy společným úsekem v centru a dvěma větvemi na obou koncích.

Žlutá linka editovat

Na rok 2025 je naplánováno zahájení výstavby nové žluté linky, která jako jediná nepovede přes centrum Stockholmu. Bude spojovat stanice metra Fridhemsplan a Liljeholmen se zastávkami příměstských vlaků Årstaberg a Älvsjö. Na rozdíl od ostatních linek bude mít kratší nástupiště (70 oproti 140 metrům) a bude obsluhována vlaky bez strojvedoucích.

Rok Úsek Linka
2026 Akalla – Barkarby Modrá
2028 Odenplan – Arenastaden Zelená
2030 Kungsträdgården – Hagsätra (v úseku Gullmarsplan – Hagsätra nahradí zelenou linku) Modrá
2030 SofiaNacka Modrá
2035 FridhemsplanÄlvsjö Žlutá

Galerie editovat

Seznam stanic editovat

Zelená trasa editovat

Červená trasa editovat

Modrá trasa editovat


Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Stockholmské metro jako největší švédská galerie. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2020-08-16]. Dostupné online. 
  2. Čtyři nové kilometry stockholmského metra vybuduje česká Subterra. Zdopravy.cz [online]. [cit. 2020-04-27]. Dostupné online. 
  3. Stockholm’s new metro. Region Stockholm [online]. [cit. 2024-05-22]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat