Me'ir Har-Cijon
Me'ir Har-Cijon (hebrejsky: מאיר הר ציון; 1934, Herzlija, Britský mandát Palestina – 14. března 2014) byl izraelský voják. Byl klíčovým členem speciální jednotky 101, později sloužil u 890. výsadkářské brigády, se kterou byla sloučena. Jeho vojenskou kariéru ukončila závažná zranění, která utrpěl roku 1955 při operaci Jonathon.
| Me'ir Har-Cijon | |
|---|---|
 | |
| Narození | 8. srpna 1934 Herzlija |
| Úmrtí | 14. března 2014 (ve věku 79 let) Izrael |
| Povolání | spisovatel a důstojník |
| Ocenění | medaile Za odvahu |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tehdejší náčelník Izraelských obranných sil Moše Dajan jej popsal jako „nejlepšího vojáka, který se kdy v IDF objevil“.[1] Pozdější izraelský premiér Ariel Šaron, který byl v 50. letech velitelem jak jednotky 101, tak později 890. brigády, jej označil za „elitu elit".[2]
Životopis editovat
Har-Cijonovi rodiče se rozvedli, což přispělo k tomu, že vzniklo hluboké pouto mezi ním a jeho mladší sestrou Šošanou. V roce 1949 byl i s tehdy třináctiletou sestrou krátce zadržen syrskými úřady poté, co byli chyceni na syrském území východně od Bejt Še'an. O dva roky později byli na syrském území zadrženi znovu. Tehdy byli vězněni v Damašku a syrskou vládou propuštěni teprve po měsíci vyjednávání mezi OSN a vládami obou zemí.
Jednotka 101 a 890. výsadkářská brigáda editovat
V roce 1953 se Me'ir Har-Cijon stal jedním ze základajících členů Jednotky 101. Přes své úspěchy se stal také účastníkem některých kontroverzních operací.
V noci ze 14. na 15. října 1953 byl velitelem jednoho z oddílů, který se účastnil útoku na vesnici Kibíja na Západním břehu. Kibíjský masakr vyvolal mezinárodní odsouzení – v troskách svých domů při něm zemřelo 69 lidí, z toho dvě třetiny žen a dětí.
Při jiném nočním útoku, 18.–19. prosince téhož roku, dva oddíly mužů z jednotky 101 vedené Har-Cijonem zaútočily na auto jedoucí po silnici mezi Betlémem a Hebronem. Zahynul lékař libanonského původu Mansour Awad, sloužící v Arabské legii. Izraelský premiér Moše Šaret byl poté rozhořčen, že o útoku nebyl dopředu informován. Tři noci poté vedl Har-Cijon čtyřčlenný oddíl na předměstí Hebronu, kde umístili bombu u náhodně vybraného domu. Zemřeli dva muži a těhotná žena.
Počátkem roku 1954 byla jednotka 101 sloučena s 890. výsadkářskou brigádou, jejímž velením byl opět pověřen Ariel Šaron. Har-Cijon dále vedl několikačlenné oddíly mužů do bojových operací.
Na konci srpna 1954 se např. zúčastnil operace Binyamin 2, které velel Šaron. Har-Cijonova skupina při ní natáhla přes silnici drát, k němuž byly z obou stran připevněny nádoby naplněné benzínem. Do pasti vjelo auto vezoucí vojáky Arabské legie. Dva útok nepřežili, jeden byl zraněn, tři byli zajati.
Pomsta za Šošanu editovat
V polovině února 1955 byla Har-Cijonova tehdy osmnáctiletá sestra Šošana při ilegální cestě na jordánské území zavražděna beduíny z oblasti Wadi al Ghar. Zahynula i se svým stejně starým přítelem. Har-Cijon byl zdrcen a přísahal, že ji pomstí. Dne 4. března se spolu s třemi bývalými členy 890. brigády vydal 9 km za hranici do Wadi al Ghar, kde zajali šest beduínů. Vyslýchali je a pět z nich pak zavraždili, jednomu bylo 16 let. Šestého nechali jít, aby svému kmeni řekl, co se stalo. Zabití muži však zřejmě neměli s vraždou Har-Cijonovy sestry nic společného, pouze náleželi ke stejnému beduínskému kmeni jako útočníci.
Po návratu byl Har-Cijon a jeho společníci vzati na 20 dní do vazby. Pak však byli bez obvinění propuštěni.
Konec kariéry editovat
Operace Jonathon byla spuštěna 11. září 1955. Šlo o útok na policejní stanici na silnici spolující Hebron s Beerševou. Přišlo při něm o život přes 20 jordánských vojáků a policistů. Během bojů byl Har-Cijon zraněn na krku a na paži. Tracheotomie, kterou mu provedl vojenský lékař ještě přímo na místě, mu zachránila život. Har-Cijon získal medaili Za odvahu a hodnost kapitána, ale jeho zranění mu znemožnila ve vojenské kariéře pokračovat.
Bojoval pak nicméně ještě v šestidenní válce v roce 1967 i v jomkipurské válce o šest let později.
V roce 2005 kritizoval Ariela Šarona za jednostranné stažení z Gazy.
Ke konci života žil na farmě nad údolím Jordánu, která je na památku jeho sestry pojmenována Šošana. Zemřel v březnu 2014 ve věku osmdesáti let.[3]
Reference editovat
- ↑ MORRIS, Benny. Israel's Border Wars, 1949–1956. Arab Infiltration, Israeli Retaliation, and the Countdown to the Suez War. [s.l.]: Oxford University Press, 1993. Dostupné online. ISBN 0-19-827850-0.
- ↑ SHARON, Ariel; CHANOFF, David. Warrior: The Autobiography of Ariel Sharon. [s.l.]: Simon & Schuster, 2001.
- ↑ Meir Har Zion, legendary IDF fighter, dead at 80 [online]. The Jerusalem Post, 2014-03-14 [cit. 2014-03-14]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Me'ir Har-Cijon na Wikimedia Commons
