Matildin efekt je předsudek, který zamezuje uznání úspěchů vědkyní, jejichž práce se přisuzuje jejich mužským kolegům. Tento jev byl poprvé popsán abolicionistkou a sufražistkou Matildou Joslyn Gage v její eseji Woman as Inventor (tj. „Žena vynálezkyní“; esej byla poprvé publikovaná jako pojednání v roce 1870, v roce 1883 vyšla v časopise North American Review). Termín „Matildin efekt“ byl poprvé použitý historičkou vědy Margaret W. Rossiter v roce 1993.[1]

Rossiter uvádí několik příkladů tohoto jevu – italská lékařka ve 12. století Trota ze Salerna je autorkou několika knih, které byly po její smrti připisované mužským autorům. V 19. a 20. století můžeme jev nalézt v životopisech Nettie Stevens,[2] Lise Meitnerové, Marietty Blau, Rosalind Franklinové nebo Jocelyn Bell Burnellové.

Matildin efekt se také porovnává s Matoušovým efektem, který popisuje situaci, kdy známější vědec získá více uznání než neznámý, přestože jejich práce je srovnatelná či sdílená.[3][4]

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Matilda Effect na anglické Wikipedii.

  1. ROSSITER, Margaret W. The Matthew Matilda Effect in Science:. Social Studies of Science. 2016-06-29. Dostupné online [cit. 2021-03-05]. DOI 10.1177/030631293023002004. (anglicky) 
  2. RESNICK, Brian. Nettie Stevens discovered XY sex chromosomes. She didn't get credit because she had two X’s.. www.vox.com [online]. Vox, 2016-7-7 [cit. 2021-03-05]. Dostupné online. 
  3. DOMINUS, Susan. Women Scientists Were Written Out of History. It’s Margaret Rossiter’s Lifelong Mission to Fix That. www.smithsonianmag.com [online]. Smithsonian Magazine, říjen 2019 [cit. 2021-03-05]. Dostupné online. 
  4. ANDERSON, Warwick. Postcolonial Technoscience. Social Studies of Science. 2002-12-01, roč. 32, čís. 5, s. 643–658. Dostupné online [cit. 2021-03-05]. ISSN 0306-3127. DOI 10.1177/030631202128967361.