Mór
Mór (německy Moor) je město v severozápadním Maďarsku v župě Fejér, je správním sídlem okresu Mór. Nachází se na pomyslné spojnici mezi městy Székesfehérvár a Győr, poblíž pohoří Vértes a Bakoňského lesa. Protéká jím potok Káposzta-ér. Od Budapešti je vzdálen cca 90 km. V roce 2015 zde žilo 14 123 obyvatel.
Mór | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 47°22′18″ s. š., 18°12′31″ v. d. |
Stát | Maďarsko |
Župa | Fejér |
Okres | Mór |
Mór | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 108,61 km² |
Počet obyvatel | 13 547 (2023)[1] |
Hustota zalidnění | 124,7 obyv./km² |
Správa | |
Status | Město |
Oficiální web | www |
PSČ | 8060 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
editovatObec byla známá v Uhersku jako sídlo šlechtické rodiny Lambergů. Začala se rozvíjet okolo dvou potoků a dnešního Svatoštěpánského náměstí.
Po stažení Turků zpět za řeky Sáva a Dunaj v závěru 18. století byla pravděpodobně opuštěná a dosídleno německými kolonisty. Práva města pořádat trhy (maďarsky Mezőváros) získal Mór v roce 1758 z rozhodnutí císařovny Marie Terezie. Lambergův zámek zde byl postaven v roce 1762. V roce 1848 se během událostí revolučního roku odehrála na okraji města bitva, které se účastnil chorvatský bán Josip Jelačić. Ten zde porazil uherské vojsko a následně odsud postupoval na severovýchod na Pešť. V té době se předpokládá, že zde žila velká většina obyvatelstva ještě mluvícího německy, malá část (zhruba čtvrtina) mluvila maďarsky a bylo zde i pár slovensky mluvících. Obyvatelstvo se postupně pomaďarštilo.
V závěru 19. století se zde stabilizovalo místní vinařství. Vinice zaujaly víceméně současnou plochu, na výrobě se podíleli malí i velcí producenti. V 80. letech byla otevřena základní a v 90. letech 19. století potom i střední škola.
V meziválečném období místní hospodářství stagnovalo a ve 30. letech 20. století jej ovlivnila negativně světová hospodářská krize.
Do druhé světové války zde žila židovská komunita, která čítala 140 lidí. Na mapách třetího vojenského mapování z přelomu 19. a 20. století je Mór uveden pod názvem Moór. Již zde stála i železniční stanice, která však byla ještě oddělena od samotné obce volnou plochou.
Město bylo osvobozeno Rudou armádou dne 18. března 1945. Po druhé světové válce vznikla na jižním okraji města i u jeho středu panelová sídliště. Panelová zástavba s nízkými domy se rozšířila jižně od centrálního náměstí, ale i po jiných částech města. Panelové domy byly vybudovány z důvodu růstu obyvatel především díky vzniku průmyslu ale také díky těžbě černého uhlí a bauxitu v okolí.
Nacházela se zde také vojenská kasárna, kde byly dislokovány jednotky sovětské armády.
Postavena byla také průmyslová zóna poblíž místního nádraží a ulice Velegi utca a vybudován silniční obchvat.
V roce 1984 získal Mór městská práva a stal se stým městem v Maďarsku, které je historicky obdrželo.
Dne 9. května 2002 došlo v místní pobočce Erste Bank v ulici Dózsa György k brutálnímu bankovnímu přepadení, při kterém zemřelo osm lidí.
V roce 2023 bylo v Móru budováno nové administrativníc entrum s budovou radnice.[2]
Obyvatelstvo
editovatPočet obyvatel města Mór mírně klesá. V roce 2004 zde žilo 14 776 obyvatel a roku 2014 to bylo zhruba o dvě stě méně. Obyvatelstvo stárne, nicméně ve srovnání se župou Fejér nebo s celomaďarským průměrem je i tak relativně mladší. Obyvatelstvo je maďarské národnosti, národnost romská je zde zastoupena jedním procentem.
Pamětihodnosti
editovatV Móru se nachází Kaštel Lancos a dále Lambergův zámek. Oba dva jsou umístěny v samotném středu města a přiléhají k centrálnímu Svatoštěpánskému náměstí (maďarsky Szent-István tér). U zámku se nachází také park (maďarsky Pávás park).
Hlavní kostel je zasvěcen svaté Trojici (maďarsky Szentháromság templom) a nachází se na Kapucínském náměstí (maďarsky Kapucinus tér). Dále zde stojí také kostel svatého Kříže a kostel reformované církve.
V Móru se nachází rovněž i muzeum vína (maďarsky bormúzeum).
V létě se zde pořádá muzejní noc a dále letní hudební večery.
Doprava
editovatProchází tudy železniční trať Székesfehérvár – Komárom (západně od města). Dříve k ní přiléhala také železniční vlečka, která vedla jihovýchodně od města do pohoří Vértes. Město má jediné již zmíněné hlavní nádraží a autobusovou stanici.
Dále zde vede silniční tah celostátního významu č. 81, který vede po obchvatu okolo samotného města.
Sport
editovatV jihovýchodní části města, poblíž již zmíněného autobusového nádraží, stojí také rozsáhlý areál s různými sportovišti. Jedná se o krytou halu s plaveckým bazénem[zdroj?], fotbalový a atletický stadion a tenisové kurty.
Zdravotnictví
editovatNa jihovýchodním okraji Móru stojí městská nemocnice.
Partnerská města
editovatReference
editovat- ↑ Magyarország helységnévtára. Hungarian Central Statistical Office. 30. října 2023. Dostupné online. [cit. 2023-11-05].
- ↑ Két alapkőletételt tartottak ma Móron. Mórmost [online]. [cit. 2023-07-31]. Dostupné online. (maďarština)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mór na Wikimedia Commons
- Oficiální stránka