Lom ČSA

hnědouhelný lom v Česku
Tento článek je o hnědouhelném povrchovém dole v okrese Most. O dalších dolech nesoucích název „ČSA“ pojednává článek Důl ČSA (rozcestník).

Lom Československé armády (zkráceně Lom ČSA, před r. 1958 důl F. D. Roosevelt, před r. 1947 důl Hedvika)[1] je hnědouhelný lom nacházející se v severočeské hnědouhelné pánvi pod úpatím Krušných hor. Na okraji lomu se nachází obce Vysoká Pec, Černice, a bývalé Komořany. Těží zde společnost Severní energetická, která vznikla rozdělením Mostecké uhelné v roce 2008.[2] Lom ČSA disponuje nejkvalitnějším ložiskem hnědého uhlí v Evropě s průměrnou výhřevností 17,5 MJ/kg.[3] V květnu 2024 těžař oznámil přerušení těžby v lomu a propuštění většiny jeho zaměstnanců.[4]

Lom ČSA
Korečkové rypadlo v lomu
Korečkové rypadlo v lomu
Souřadnice
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vrstva hnědého uhlí před těžbou

Historie

editovat

V minulosti se zde nacházelo Komořanské jezero o přibližné rozloze 5600 hektarů. I přes velkou rozlohu bylo jezero mělké, obsahovalo velké množství sedimentů a jeho postupné zanášení vytvořilo rozsáhlé mokřady. Jezerem protékala řeka Bílina. V roce 1831 započalo vysoušení, a to zejména ze zdravotních důvodů, protože vlhké prostředí a močály byly zdrojem nadměrného výskytu chorob a kvůli zemědělskému využití prostoru. Postupným vysoušením se umožnilo zemědělské využití krajiny.[5]

Část zásob uhlí ve svazích lomu se do dubna 2020 těžila hlubinným způsobem stěnováním[6] s vypouštěním nadstropu a chodbicováním. Na těžbě se podíleli zejména horníci společnosti Důl Kohinoor a.s. (dceřiná společnost Sev.en Energy AG) z Dolu Centrum uzavřeného v roce 2016.[7] Hlubinný důl pod závěrnými svahy velkolomu ČSA byl tak poslední hlubinný (podzemní) hnědouhelný důl v revíru i v celém Česku.[8]

V květnu 2024 těžař oznámil přerušení těžby v lomu a propuštění většiny jeho zaměstnanců. O ukončení těžby zatím nebylo rozhodnuto, těžba může být v budoucnu částečně obnovena.[4]

Pohled na Lom ČSA přes zámek Jezeří směrem na Komořany

Postup těžby

editovat
 
Limity na lomu ČSA

První skrývka povrchového dobývání začínala poblíž severního okraje dnes již zaniklé obce Nové Sedlo nad Bílinou. Dále těžba postupovala severovýchodním směrem k Jezeří a stáčela se pod patou Krušných hor až k dnešním Černicím, od kterých se lom nachází asi 0,5 kilometru.

Využití uhlí

editovat

Vedle dolu se příhodně nachází Elektrárna Komořany pojmenovaná podle již zaniklé obce. Nalézá se zde úpravna uhlí a tepelná elektrárna ve vlastnictví firmy United Energy. Uhlí je dopravováno rovnou z dolu po pásových dopravnících a také se zde zpracovává a transportuje k dalšímu využití.

Důsledky těžby

editovat

V důsledku těžby zmizelo několik kilometrů čtverečních původní krajinyKomořanské jezero. V důsledku postupu těžby došlo k přeložení páteřní komunikace I/13Chomutova do Litvínova vedoucí původně pod úpatím Krušných hor. Stejně tak byla přeložena železniční trať Ústí nad Labem – Chomutov, regionální trať Chomutov–Litvínov byla zrušena bez náhrady. Dále z důvodů bezpečnosti těžby byla přeložena i samotná řeka Bílinaželeznice. Jako náhrada slouží dnes Ervěnický koridor. Výraznou změnou v hydrologických podmínkách oblasti bylo přeložení nejen řeky Bíliny, ale i menších potoků stékajících z úpatí hor. Potoky KundratickýVesnický byly umělými koryty přeloženy a svedeny do Podkrušnohorského přivaděče. ŠramnickýČernický potok byl sveden do přeložky Šramnického a Černického potoka dvěma raženými tunely o celkové délce 1 350 m.[9]

Zaniklé obce a osady na území lomu

editovat

Sesuvy půdy

editovat
 
Sesuvy mezi Jezeřím a Jezerkou
 
Oblast těžby uhlí

V oblasti kontaktu lomu s úpatím Krušných hor mezi Vysokou PecíHorním Jiřetínem dochází k mohutným sesuvům, které ohrožují vlastní svahy Krušných hor a také zbytky Jezeřského arboreta (Dolní zámecký park) pod zámkem Jezeří.

Budoucnost

editovat

Těžba v lomu je omezena územními ekologickými limity těžby, které stanovilo usnesení vlády ČR č. 444 z roku 1991. V rámci stanovených limitů jsou zde k dispozici zásoby do roku 2021. V roce 2015 bylo rozhodnutí o stanovených limitech potvrzeno a v roce 2021 rozhodnuto o ukončení těžby bez prolomení limitů kolem roku 2024[10]. V roce 2023 bylo ukončení těžby odhadnuto na přelom let 2025 a 2026[11].

V případě prolomení limitů se zde nachází pod několika obcemi přibližně 750 miliónů tun hnědého uhlí o předpokládané výhřevnosti 18 MJ/Kg. Největší překážkou pro těžaře je město Horní Jiřetín s dvěma tisíci obyvateli a jeho část Černice.

Po ukončení těžby by mělo na místě zbytkové jámy vzniknout rekultivační jezero o předpokládané rozloze 700 hektarů, objemu vody cca 274 000 000 m³ a dobou napouštění 15–17 let.[12]

V areálu či jeho blízkosti má být postaveno několik velkých fotovoltaických elektráren, v budoucnu by některé panely mohly plavat na hladině rekultivačního jezera.[13]

Reference

editovat
  1. Velkolom ČSA v SHR (2) [online]. Zdař Bůh.cz [cit. 2021-01-31]. Dostupné online. 
  2. Obchodní rejstřík [online]. Praha: Ministerstvo spravedlnosti ČR, rev. 2010-12-02 [cit. 2010-12-02]. Kapitola IČ 28677986. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-05-27. 
  3. TOMÁŠ, Nový. Hnědé uhlí z ČSA je nenahraditelné, říká ředitelka Výzkumného ústavu. Parlamentní listy [online]. 2015-06-11 [cit. 2018-02-23]. Dostupné online. 
  4. a b Severní energetická přerušuje těžbu na lomu ČSA, propustí na 500 lidí. Seznam Zprávy [online]. 2024-05-09 [cit. 2024-05-09]. Dostupné online. 
  5. PAPEŠ, Václav. Historická geografie Komořanského jezera. Olomouc, 2008 [cit. 2018-02-23]. 58 s. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Jindřich Schulz. Dostupné online.
  6. Na Armádě začali se stěnováním. iUhli.cz [online]. 2017-07-03 [cit. 2020-04-25]. Dostupné online. 
  7. BACHORÍK, Jan. V lomu ČSA na Mostecku skončí přes 200 horníků. Další uplatnění mají těžaři pro zhruba pětinu z nich. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-04-22 [cit. 2020-04-24]. Dostupné online. 
  8. Končí hlubinná těžba v bočních svazích lomu ČSA. iUhli.cz [online]. 2020-04-17 [cit. 2020-04-25]. Dostupné online. 
  9. Velkolom ČSA v SHR (3). Zdař bůh.cz. 2013-07-08. Dostupné online. 
  10. Lom ČSA se dočká zatopení. Vznikne zde jezero, skleníky i solární park. E15.cz [online]. [cit. 2023-05-26]. Dostupné online. 
  11. Jezero plánované po dotěžení lomu ČSA na Mostecku se nebude muset dopouštět - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2023-05-28]. Dostupné online. 
  12. KOUNOVSKÝ, Pavel; JAROŠOVÁ, Ingrid. Sanace a rekultivace Lomu ČSA [online]. Litvínovská uhelná [cit. 2018-02-23]. Dostupné online. 
  13. TRAMBA, David. Tykač v klubu solárníků. Sev.en ještě letos postaví dvě velké fotovoltaiky na Mostecku. Ekonomický deník. 2024-02-27. Dostupné online [cit. 2024-05-09]. 

Externí odkazy

editovat