Kyanid amonný

chemická sloučenina

Kyanid amonný je bílá anorganická látka se vzorcem NH4CN.

Kyanid amonný
Amonný ion
Amonný ion
Kyanidový ion
Kyanidový ion
Obecné
Systematický názevKyanid amonný
Funkční vzorecNH4CN
Sumární vzorecCH4N2
VzhledBílá krystalická látka
Identifikace
Registrační číslo CAS12211-52-8
Vlastnosti
Molární hmotnost44,056 g/mol
Teplota tání36 °C
Teplota varuRozklad (na NH3 a HCN)
Hustota1,02 g/cm3
Rozpustnost ve voděrozpustný
Bezpečnost
GHS06 – toxické látky
GHS06
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
H-větyH300 H310 H330 H410
Vysoce toxický
Vysoce toxický (T+)
Nebezpečný pro životní prostředí
Nebezpečný pro životní prostředí (N)
R-větyR26/27/28 R32 R50/53
S-věty(S1/2) S7 S28 S29 S45 S60 S61
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výroba editovat

Kyanid amonný lze vyrábět reakcí kyanovodíku s amoniakem. Je-li použito plynných reaktantů, vznikající produkt je vysoce čistý a velice jemně práškovitý. Reakce probíhá dle rovnice:
HCN + NH3 → NH4CN
. Další možností výroby je reakce chloroformuhydroxidem (nejčastěji sodným) a amoniakem. Meziproduktem této reakce je kyanovodík. Výsledný produkt je však kontaminován chloridem sodným, který je obtížné odstranit.
CHCl3 + 2NH3 + 3NaOH + H2O → 3NaCl + 4H2O + NH3 + HCN → 3NaCl + 4H2O + NH4CN.
Tuto reakci je možné provádět v jedné nádobě, či zvlášť smíchat chloroform s hydroxidem sodným a vzniklý plynný kyanovodík smíchat s plynným amoniakem, proběhne reakce, která je již zmíněna výše. Další možností je reakce kyanidu vápenatéhouhličitanem amonným (popř. síranem amonným), podle rovnic:
Ca(CN)2 + (NH4)2CO3 → 2NH4CN + CaCO3
Ca(CN)2 + (NH4)2SO4 → 2NH4CN + CaSO4
Výhodou je, že vzniklé vedlejší produkty, uhličitan vápenatý a síran vápenatý, jsou nerozpustné ve vodě a které je možné snadno oddělit.

Reakce editovat

Kyanid amonný reaguje se silnými kyselinami za vzniku kyanovodíku, například s kyselinou chlorovodíkovou reaguje podle rovnice:
NH4CN + HClNH4Cl + HCN
Se zásadami reaguje za vzniku amoniaku, dle reakce (s například hydroxidem sodným):
NH4CN + NaOH → NaCN + NH3 + H2O
S anorganickými solemi reaguje za vzniku příslušných kyanidů, například s chloridem hlinitým:
3NH4CN + AlCl3Al(CN)3 + 3NH4Cl
S některými látkami reaguje za vzniku komplexů, meziproduktem pro jejich vznik však je příslušný kyanid.

S halogenderiváty uhlovodíků vytváří nitrily (kyanidy). Takto reagují i kyanid draselný a kyanid sodný. Příkladem je reakce jodmethanu s kyanidem amonným, při které vzniká jodid amonný a acetonitril (methylkyanid):
CH3I + NH4CN → CH3CN + NH4I

Reaguje s ketony a aldehydy za vzniku slotučenin majících aminoskupinu a kyanoskupinu. Dojde na jejich navázání namísto kyslíku v ketonové (případně aldehydové) skupině C=O. Příkladem je reakce s dimethylketonem (acetonem):
CH3COCH3 + NH4CN → CH3NH2CCNCH2CH3 + H2O

Využití editovat

Kyanid amonný se používá na organické syntézy a na výrobu kyanidů a kyanidových komplexů.

Bezpečnost editovat

Při požití kyanid amonný reaguje s kyselinou chlorovodíkovou v žaludku za vzniku kyseliny kyanovodíkové, který se vstřebává žaludeční stěnou do krve. Kyanovodík následně zablokuje enzymy buněčného dýchání. Zásoba ATP v buňkách je prakticky okamžitě vypotřebována, dochází tedy k zastavení biochemických procesů, a smrti. Předpokládaje, že krevní oběh roznese vzniklý kyanovodík do celého těla do 5 sekund, zástava srdce nastává asi za 10 sekund a dochází ke smrti.

Měření přítomnosti látky editovat

Na zjištění koncentrace kyanidu amonného v roztoku je možno použít argentometrickou titraci, jsou-li však přítomny v roztoku halogenidy (fluoridy, chloridy, bromidy či jodidy), dochází ke znehodnocení výsledků.

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ammonium cyanide na anglické Wikipedii.


Externí odkazy editovat