Knoflík
Knoflík je zařízení sloužící ke spojení dvou částí oděvu pomocí provléknutí tělesa knoflíku skrz knoflíkovou dírku. Knoflík je převážně malé deskovité tělísko, které se většinou využívá v textilním průmyslu jako součást oděvu pro rozepínání a zapínání nebo jako módní doplněk.
Knoflík může být vyroben z mnoha materiálů od přírodních po uměle připravené (dřevo, kost, rohovina, lastury, kly, minerály, sklo, kov, plast atd.). V moderní době[kdy?] se k výrobě knoflíků nejčastěji používá tvrdý plast.
Historie editovat
První zmínky o knoflících pocházejí z roku 2800–2600 př. n. l. z oblasti řeky Indus a doby bronzové v Číně (2000–1500 př. n. l.) a také ze starověkého Říma. V Evropě se objevují knoflíky užívané v odívání ve 13. a 14. století.
Označování velikosti editovat
Velikost knoflíků se často označuje v tzv. liniích definovaných jako 1/40 palce (užívaného v USA), tj. 0,635 mm.
Obvyklé velikosti: 8, 10, 12, 14, 16, 18, 20, 22, 24, 26, 28, 30, 32, 36, 40, 44, 48, 52, 54, 60, 64.
Rozdělení druhů knoflíků editovat
Podle způsobu připevnění editovat
- přišívací
- nýtovací
Podle materiálu editovat
- přírodní (z perleti, dřevěné, kožené, skleněné, nitěné)
- syntetické (z umělé perleti, celuloidové, plastové, z galalitu, vstřikované)
- z barevných kovů
Podle tvaru editovat
- dírkové
- nitěné (loukoťové, věnečkové)
- tunélkové, ouškové
Výroba knoflíků editovat
Knoflíky se vyrábějí lisováním v lisech, třískovým obráběním, litím do forem či vstřikováním. Důležité je, že knoflík nesmí nikde dřít šitý materiál, nesmí porušovat nit (musí být zajištěna hladkost ouška, dírek).
Perleťové knoflíky editovat
Surovinou k výrobě perleťových knoflíků je perleť z lastur a ulit mlžů tropických moří i říčních škeblí. Přírodní perleť tvoří uhličitan vápenatý, vzhled perleti je nepravidelný (vlnkovitý), knoflík má nerovný povrch. Z perleti se vyráběly téměř výhradně knoflíky, méně již ozdobné předměty (spony, kazety), odznaky, kalamáře aj. Při výrobě knoflíků se perleť nejdříve vrtala, potom brousila, točila – knoflíkům se dával tvar či fazóna. Nato se dírkovaly, opalovaly, leštily a konečně našívaly na karty, tzn. na stříbrný nebo modře lakovaný papír. Našívaly se po tuctech (dvanácti kusech) nebo veletuctech (144 kusech). Našité knoflíky byly díky bělostnosti a perleťovému lesku velmi pěkné.
Práce perleťářů bývala těžká a namáhavá, poněvadž se většinou vykonávala na soustruzích poháněných šlapáním. Pouze málo dílen si později zařídilo pohon strojů motory naftovými nebo i elektrickými. Dírkování se provádělo na strojích podobných šicím strojům po dvou nebo čtyřech dírkách. Tuto práci a našívání knoflíků na karton obstarávaly ženy.
V městečku Předíně pracovali též dovední barvíři, kteří knoflíky barvením přizpůsobili kůži a látkám, na něž se našívaly. Bylo tam několik perleťářských dílen, protože ve Vídni vyučený perleťář Jan Šilhavý se ke konci 19. století do městečka vrátil a výrobu zavedl. Vznikl tu dokonce Svaz perleťářů. Z Předína se dostali prleťáři i do sousedních Štěměch, kde vznikla první perleťářská dílna v roce 1898. V Předíně byla perleťářská výroba ukončena po roce 1992.[1]
Třídění knoflíků editovat
Velikost knoflíků se udává sudými čísly. Od nejmenších „osmiček“ (8 linií) postupně do 60 (linie viz výše). Obyčejné košilové knoflíky jsou „osmnáctky“ (18 linií) a mají v průměru asi 11,43 mm. Tvar knoflíků čili tvar fazon se značí jmény – parizky, ostré, misky, talířky, vulsty, khesle, přičemž záleží na vyhloubení středu i podoby okraje. Podle jakosti se knoflíky třídí na sedm druhů.
Další knoflíky editovat
Nitěné knoflíky jsou používané jako prádlové knoflíky, jsou vyráběny navíjením příze na hladké zinkové kroužky. Podle provázání příze se dělí na loukoťové a věnečkové.
Patentní zapínací knoflíky jsou vyráběny jako snímatelné nebo nesnímatelné. Mají různé povrchové úpravy. Používají se na sportovní oděvy, džínové oblečení atp.
Nýtovací knoflíky se skládají ze čtyř dílů: dva pro vrchní díl a dva pro spodní díl textilie. Použitím nýtovacích knoflíků dosáhneme nerozebíratelného spojení. Nýtovací knoflíky jsou různé pro jemné a pro silné textilie.
Stiskací knoflíky mají dva protikusy, které se musí na textilii přišívat. Klasické stiskací knoflíky KIN jsou vyrobeny z mosazi nebo niklu, popř. z plastu.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Historie obce Předín. Obec Předín [online]. [2019] [cit. 2021-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-08-21.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu knoflík na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo knoflík ve Wikislovníku
