Karpentná

část Statutárního města Třinec

Karpentná (polsky Karpętna, německy Karpentna) je část Statutárního města Třinec. Karpentná se nachází v podhůří Beskyd pod svahy vrchů Kozince a Ostrého na jihovýchodním okraji města Třince, jehož součástí se stala v roce 1980. Obec sousedí s Tyrou, Oldřichovicemi a Lyžbicemi, rovněž součástmi Třince, a nejdelší hranice sdílí se samostatnou obcí Vendryně.

Karpentná
Lokalita
Charakterčást města
ObecTřinec
OkresFrýdek-Místek
KrajMoravskoslezský kraj
Historická zeměSlezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel787 (2021)[1]
Katastrální územíKarpentná (5,13 km²)
PSČ739 94
Počet domů176 (2011)[2]
Karpentná
Karpentná
Další údaje
Kód části obce63819
Kód k. ú.663816
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karpentná je také název katastrálního území o rozloze 5,13 km2.[3]

Jméno vesnice je totožné s jihopolským nářečním karpetny/karpętny - "hrbolatý, hrudkovitý". Jméno tedy označovalo polohu vsi na hrbolaté, hroudovité půdě.[4]

Historie

editovat

První zmínku o obci lze nalézt v berním sumáři Těšínska z roku 1619, kde je u Karpentné uvedeno celkem 19 osedlých, její založení je tedy jednoznačně třeba klást před tento rok, možná již do období mezi roky 1591–1600. V urbáři Těšínské komory se objevuje v roce 1621 i první jméno karpentského fojta Gřeguře Kality. V rodě Kaletů se pak fojtství stalo načas dědičným. Fojtové či rychtáři působili v tomto správním období jako výkonné orgány obce, podíleli se na výkonu práv a povinností vrchnosti v obci, pečovali o obecní majetek a jiné obecní záležitosti a vystupovali při jednáních jako důvěryhodné a přísežné osoby. Zprávy o fojtech z Karpentné jsou však pouze na úrovni ústní lidové slovesnosti. V dostupných pramenech z 80. let 18. století je jako fojt uváděn Georg Kaleta a v roce 1820 byl představeným obce Georg Tintiała. Dne 17. března 1849 bylo vydáno prozatímní obecní zřízení a obce se tímto staly nejnižšími články a instancemi územní samosprávy, první zastupitelské sbory obcí však byly zvoleny až po vydání volební instrukce z 8. dubna roku 1850. V roce 1859 byla zpracována nová verze obecního zřízení, která však s výjimkou ustanovení o domovském právu nevešla v platnost. Nová obecní zřízení a volební řády pak byly vydány na základě říšského obecního zákona z 5. března 1862. Dne 15. listopadu 1863 pro Slezsko, 15. března 1864 pro Moravu a 16. dubna téhož roku pro Čechy. Představenstvo obce bylo na základě těchto řádů tvořeno starostou a obecními radními v počtu ne větším než třetina počtu členů výboru, volební období bylo tříleté. Z této doby můžeme jmenovat alespoň Jana Kaletu, který obec řídil v 70. letech 19. století. Dle zákona z 31. ledna 1919, č. 75/1919 Sb., o řádu volení v obcích a novely obecního zřízení ze dne 7. února 1919, zákon č. 76/1919 Sb., bylo volební období do obecních zastupitelstev stanoveno na čtyři roky. Karpentná byla čistě polskou obcí s převahou evangelického obyvatelstva, roku 1660 v ní sídlil luterský predikant. Byla přifařena ke kostelu sv. Kateřiny ve Vendryni a než bylo v 70. letech 19. století zahájeno vyučování v chalupě zvané Na Fojtství, docházely děti za vzděláním do Bystřice. Dne 15. října 1874 byla v obci otevřena nová školní budova a česká škola v Karpentné existuje od 26. dubna 1922. Základní kámen současné školní budovy byl položen 29. června 1935. Zdejší obyvatelé pochovávali své mrtvé do roku 1782 ve Vendryni, od téhož roku v Bystřici a konečně 14. června 1878 byl v Karpentné založen místní hřbitov. Za druhé světové války se v obci ukrývali partyzáni a několik místních občanů za to zaplatilo životem, Karpentná pak byla osvobozena 3. května 1945. V roce 1980 se obec stala součástí Třince.[5]

.

Pamětihodnosti

editovat
  • pozůstatky opevnění

Osobnosti

editovat

Reference

editovat
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-22. 
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 384.
  5. ARCHIV OBCE KARPENTNÁ /1787/-/1895/ (pomůcka) [online]. [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. 

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat