Jitka Snížková

česká hudební pedagožka, hudební skladatelka, klavíristka a muzikoložka

Jitka Snížková, provdaná Škrhová (14. září 1924 Praha11. května 1989 tamtéž) byla česká muzikoložka, skladatelka, klavíristka a cembalistka.

Jitka Snížková
Základní informace
Narození14. září 1924
Praha
Úmrtí11. května 1989 (ve věku 64 let)
Praha
Místo pohřbeníHřbitov Malvazinky
Žánryklasická hudba
Povoláníklavíristka, hudební skladatelka, hudební pedagožka, muzikoložka, hudebnice, pedagožka a publicistka
Nástrojeklavír
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob na hřbitově Malvazinky v Praze

Život editovat

Vystudovala reálné gymnázium a po maturitě byla totálně nasazena v továrně na výrobu kondenzátorů Roederstein v Berlíně. Po skončení války vstoupila na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde studovala hudební vědu a estetiku. Z osobních důvodů však školu nedokončila. Od dětství hrála na klavír. Později na Pražské konzervatoři pokračovala u Albína Šímy a Oldřicha Kredby a na Mistrovské škole konzervatoře u Josefa Hermana a Karla Hoffmeistera. Vedle toho studovala i hudební teorii a skladbu u Františka Spilky a Aloise Háby.

Po absolvování konzervatoře a Mistrovské školy se stala korepetitorkou v Československém státním souboru písní a tanců a vystupovala jako klavírní sólistka. Od roku 1962 učila na konzervatoři obligátní klavír, nauku o hudebních nástrojích a hudební formy. Stala se předsedkyní výboru Mozartovy obce v Praze a v této funkci proslula svým statečným bojem proti zestátnění vily Bertramka, kde za svého pražského pobytu bydlel Wolfgang Amadeus Mozart. Kromě toho byla členkou Společnosti Boženy Němcové a Svazu československých skladatelů. Stala se významnou muzikoložkou. Centrem její pozornosti byla renesanční hudba. Na toto téma připravila několik edic a publikovala řadu odborných prací.

Její skladatelské dílo je rovněž rozsáhlé. Zkomponovala cca 260 skladeb.

Dílo (výběr) editovat

Orchestrální skladby editovat

  • Sinfonietta Balatta pro komorní orchestr
  • Evropské reminiscence pro komorní orchestr
  • Interludia fantastica pro flétnu, tamburinu a smyčce

Komorní hudba editovat

  • Sonáta „Al Fresca“ pro violu a klavír
  • Pastviny pro hoboj a klavír
  • Interludes pro flétnu, klarinet a harfu
  • Alfa solaris pro basklarinet, klavír a soubor bicích nástrojů
  • Sonáta pastoricia pro housle a klavír
  • Řecké pohádky pro flétnu a harfu
  • Dechové trio
  • 4 smyčcové kvartety
  • Zvonky naděje pro lesní roh, trombón a klavír
  • Magion pro dvě trubky, francouzský roh, dva trombóny a varhany
  • Melodie lesa pro 3 trombóny
  • Středověké reminiscence pro varhany (1970)
  • Polonica pro varhany
  • Lusatica pro varhany
  • Start pro klavír na čtyři ruce
  • Fantasticon pro dva klavíry
  • Epithalamia pro flétnu

Kantáty a oratoria editovat

Sbory editovat

  • Oči louky, dětské sbory a capella na slova H. Průchové (1984)
  • Řecké zpěvy
  • Agnes regis filia
  • Řeky v Orlických horách

Písně editovat

  • Partyzánské písně (1946)
  • Písně z Gitandžálí (1971)
  • Ariadna (1972)
  • Přemyslovna (1973)
  • Atomový reaktor (1978)
  • Ave Maria
  • Píseň písní
  • Stopy svatých
  • Světelné písně pro vyšší hlas a klavír
  • Zimní písně

Dílo literární a edice editovat

  • Česká vánoční píseň „Stala se jest věc divná“ (in: Zprávy z Bertramky. Jubilejní výtisk ke 40. výročí založení Mozartovy obce 15. 5. 1927–25. 5. 1967, Praha, Mozartova obec v ČSSR 1967, s. 62–68).
  • Česká polyfonní tvorba. Výběr vícehlasých děl českého původu z XVI. a XVII. století (Praha, Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění 1958)
  • Carmina carissima. Cantica selecta bohemica saeculi 16. Coro a cappella (Praha, Supraphon 1984; MAB, sv. 11)

Literatura editovat

Externí odkazy editovat