Wikipedie

Jindřich Václav Minsterberský

Tento článek je o mladším synovi Karla II. Minsterberského. O starším synovi stejného jména pojednává článek Jindřich Václav Starší Minsterberský.

Jindřich Václav Minsterberský (7. října 1592 Olešnice – 21. srpna 1639 Zbytová) byl minsterberský a olešnický kníže z minsterberské větve rodu pánů z Poděbrad.

Jindřich Václav Minsterberský
Narození7. října 1592
Olešnice
Úmrtí21. srpna 1639 (ve věku 46 let)
Bierutów
PohřbenOlešnice
OtecKarel II. Minsterberský
MatkaElisabeth Magdalena of Brieg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec Karel II. Minsterberský
bratr Jindřich Václav Starší Minsterberský
bratr Karel Fridrich Minsterberský
manželka Anna Magdaléna Bavorská
manželka Anna Uršula z Rybnice

Život editovat

Byl synem minsterbersko-olešnického knížete Karla II. Patřil k vůdcům protestantské strany ve Slezsku, byl stoupenec saské politiky a interpozičního hnutí.[1]

V době českého stavovského povstání na rozdíl od jiných protestantských aristokratů nejevil přílišnou víru ve vítězství protihabsburského tábora. Po bitvě na Bílé hoře otevřeně vystoupil proti plánům na pokračování odboje a podařilo se mu pro tento názor získat i většinu slezského sněmu, který vyzval Fridricha Falckého, aby opustil Slezsko.[2] Jeho aktivita slavila úspěch, když se mu v roce 1621 podařilo vyjednat tzv. Drážďanský akord, který (s výjimkou Krnovska) zajišťoval beztrestnost slezských protestantských stavů a zároveň potvrzoval všechny slezské zemské svobody a dosavadní náboženská práva.[3] V roce 1635 úspěšně zprostředkoval mír mezi Habsburskou monarchií a Saskem.[4]

Byl dvakrát ženatý. Poprvé se oženil s Annou Magdalenou z Wittelsbachu. Po její smrti v roce 1630 uzavřel v roce 1636 druhý (nerovný) sňatek s prostou šlechtičnou Annou Voršilou z Rybnice. Jeho manželka byla 16. ledna 1637 v Řezně povýšena římskoněmeckým králem Ferdinandem III. na kněžnu von Bernstadt.[5] Zatímco první manželství bylo bezdětné, z druhého manželství se narodila dcera Anna Alžběta a dva synové neznámých jmen. Všechny tři děti zemřely v dětském věku. Zemřel 21. srpna 1639 ve Zbytové a byl pochován v Bierutově. Teprve o dva roky později (30. října 1641) byly jeho ostatky převezeny a pohřbeny v olešnické knížecí hrobce.[4]

Reference editovat

  1. ↑ FUKALA, Radek. Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4. S. 189. 
  2. ↑ FELCMAN, Ondřej; FUKALA, Radek, a kol. Poděbradové. Rod českomoravských pánů, kladských hrabat a slezských knížat. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 761 s. ISBN 978-80-7106-949-2. S. 222. Dále jen Poděbradové. 
  3. ↑ Poděbradové, s. 223
  4. ↑ a b FUKALA, Radek. Münstrberkové. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 11. Ostrava: Ostravská univerzita, 1998. ISBN 80-7042-470-2. S. 104.
  5. ↑ http://fmg.ac/Projects/MedLands/SILESIA.htm#_Toc180202371

Literatura editovat

  • FELCMAN, Ondřej; FUKALA, Radek, a kol. Poděbradové. Rod českomoravských pánů, kladských hrabat a slezských knížat. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 761 s. ISBN 978-80-7106-949-2. 
  • FUKALA, Radek. Münstrberkové. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 11. Ostrava: Ostravská univerzita, 1998. ISBN 80-7042-470-2. S. 95–106.
  • FUKALA, Radek. Potomci krále Jiřího z Poděbrad a Bílá hora. Historický obzor, 2008, 19 (7/8), s. 146-158. ISSN 1210-6097.
  • GLOGOWSKI, Stefan. Genealogia Podiebradów. Gliwice: Urzad Miasta i Gminy Ziebice ; Muzeum v Gliwicach, 1997. 156 s. (polsky) 
  • GLOGOWSKI, Stefan. Potomci krále Jiřího z Poděbrad : (Genealogie knížat z Minstrberka). Ostrava: Klub genealogů a heraldiků, 1989. 83 s. 

Externí odkazy editovat

• (anglicky) Jindřich Václav Minsterberský na Foundation for Medieval Genealogy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jindřich_Václav_Minsterberský&oldid=21945864“