Jaroslav Klecan

český odbojář

Jaroslav Klecan (známý i jako Mirek nebo Profesor odboje, 2. března 1914 Zadní Zborovice8. září 1943 věznice Plötzensee) byl komunistický odbojář z období druhé světové války popravený nacisty. Jeho osudy za války kontroverzně popsal Julius Fučík ve své Reportáži psané na oprátce.

Jaroslav Klecan
Narození2. března 1914
Zadní Zborovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí8. září 1943 (ve věku 29 let)
Věznice Plötzensee
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtípopraven oběšením
Národnostčeská
Povoláníodbojář
Znám jakoMirek, Profesor odboje, Vojtěch Horák
Politická stranaKomunistická strana Československa
Partner(ka)Lída Plachá
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mládí a španělská občanská válka

editovat

Jaroslav Klecan se narodil v Zadní Zborovici na Strakonicku. Bydlel v Hostivici, byl dělnickým aktivistou, vstoupil do Komunistické strany Československa, kde se stal funkcionářem mládeže. V roce 1937 odjel na doporučení Rudofa Vetišky do Španělska, kde bojoval v občanské válce v řadách interbrigád jako příslušník československého Masarykova praporu. Bojoval na aragonské frontě, byl vyznamenán za statečnost, dle vzpomínek spolubojovníků byl „statečný a neohrožený“ a „v boji se choval skvěle“.[zdroj?] Po porážce republikánů přešel do Francie, kde byl spolu s dalšími internován (tábory Gurs a Vernet) a odkud posílal své přítelkyni do Valencie dopisy, které se dochovaly do současnosti.

Protinacistický odboj

editovat

Po porážce Francie v roce 1940 se na rozkaz Kominterny nechal poslat na práci do německého Espenheimu, aby se dostal blíž vlasti. V roce 1941 se mu podařilo dostat se do Protektorátu Čechy a Morava, kde se zapojil do komunistického odboje pod krycím jménem Mirek. Spolupracoval s Juliem Fučíkem, který mu obstaral falešné doklady na jméno Vojtěch Horák a kterému pomáhal s organizováním Národního revolučního výboru inteligence. Během svého odbojového působení se sblížil s budoucí herečkou Lídou Plachou, která posléze dělala oběma mužům spojku mj. s Janem Zikou.

24. dubna 1942 byl zatčen gestapem společně s Juliem Fučíkem, Rivou a Pavlem Friedovými a dalšími během schůzky v bytě manželů Jelínkových na pražské Pankráci. Klecan i Fučík byli podrobeni brutálním výslechům. 25. srpna 1943 byl Jaroslav Klecan lidovým soudem za přípravu k vlastizradě a napomáhání nepříteli odsouzen k trestu smrti a 8. září téhož roku oběšen v berlínské věznici Plötzensee. Ve stejné dny byl odsouzen a popraven také Julius Fučík, Lída Plachá se dožila konce války v koncentračním táboře Ravensbrück.

Fučík ve své Reportáži psané na oprátce popisuje Klecana jako zrádce podléhajícího strachu z utrpení a udávajícího své spolupracovníky včetně přítelkyně Lídy. Toto tvrzení je ale zpochybňováno. Již po skončení druhé světové války se proti němu vymezoval např. jeho nadřízený ze Španělska a protinacistický odbojář Miloš Nekvasil. Fučíkovo dílo se ale stalo silným propagandistickým nástrojem, a tak hlasy na Klecanovu obhajobu neměly příliš šancí na úspěch.

Jaroslav Klecan v kultuře

editovat
  • Ve filmu Reportáž psaná na oprátce z roku 1961 ztvárnil roli Jaroslava Klecana (Mirka) herec Luděk Munzar.[1]

Galerie

editovat

Literatura

editovat

Reference

editovat

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat