Jan Varlich mladší z Bubna
Jan Varlich mladší z Bubna na Borovnici a Závrší (konec roku 1570 – 2. června 1635 Halle nad Sálou[1]) byl český šlechtic z rodu Bubnů, vojevůdce, generál jezdectva stavovského vojska během českého stavovského povstání v letech 1618 až 1620 a posléze velitel armád bojujících proti katolickým silám během třicetileté války. Jakožto protestant byl po účasti v bitvě na Bílé Hoře a porážce povstání nucen opustit České království a účastnil se dalších válečných akcí. Rovněž se zapojil do jednání protestantských sil s vrchním velitelem habsburské císařské armády a mocným politikem své doby Albrechtem z Valdštejna.
| Jan Varlich mladší z Bubna | |
|---|---|
| Narození | závěr roku 1570 ?  České království |
| Úmrtí | 2. června 1635 (ve věku 65 let) Halle  Sasko |
| Choť | Anna Mlázovská z Dohalic Mariana z Bubnu |
| Civilní činnost | voják z povolání |
| Vojenská kariéra | |
| Hodnost | generál-polní strážmistr |
| Doba služby | 1593–1635 |
| Složka | Česká stavoská armáda |
| Velel | jezdectvo |
| Války | České stavovské povstání Třicetiletá válka |
| Bitvy | |
Životopis editovat
Mládí editovat
Pochází z rodu, jehož jméno bylo odvozeno od hradu Buben, který stál na skalnatém ostrohu nad řekou Mží asi 4 km západně od Města Touškova. Narodil se patrně ve východních Čechách, v té větvi rodu, která vlastnila jen relativně skromný majetek. Byl synem Václava (Vaňka) z Bubna, na přelomu 60. a 70. let 16. století postupně usazeného na třech různých poplužních dvorech v okolí královského města Vysokého Mýta, a Bohunky, rozené Okrouhlické z Kněnic, která po své matce Bjancifoře z Pařízku zdědila ves Lipanskou Lhotu (dnes Malá Lhota) u Potštejna. Lipanská Lhota byla zároveň prvním Janovým majetkem, o který se ovšem dělil se svým bratrem Mikulášem mladším z Bubna.
V císařské armádě editovat
Již v mládí se rozhodl pro vojenskou kariéru. Šlechtický původ mu automaticky vynesl nejnižší důstojnickou hodnost a od roku 1593 se tak v Uhrách zapojil do nově započatých bojů s Turky vedených v rámci vleklých habsbursko-osmanských válek. Zde dosáhl hodnosti plukovníka. Roku 1604 se poprvé setkal s Albrechtem z Valdštejna, původem rovněž šlechticem z východních Čech, který se pak roku 1625 stal vrchním velitelem císařských vojsk. V té době byl již ženat se svou první manželkou Annou Mlázovskou z Dohalic, jejímž věnem byl dům v Kolíně. Již roku 1605 je však připomínán jako vdovec.
V době politické krize, která vyvrcholila podepsáním tzv. Rudolfova majestátu na náboženské svobody v roce 1609, byl po zformování stavovského vojska české zemské hotovosti zvolen spolu s Jindřichem Matyášem Thurnem a Linhartem Colonou z Felsu do nejvyššího velení uskupení, konkrétně jako velitel jezdectva. Vojsko bylo svoláno do Prahy, aby čelilo případným pokusům Rudolfa II. o vojenský zvrat napjaté situace. Podobnou pozici zastával Jan mladší z Bubna již během eskalace napětí mezi bratry Rudolfem II. a arciknížetem Matyášem, který s vojskem rakouských a moravských stavů přitáhl v létě 1608 ku Praze, avšak konflikt byl urovnán podepsáním Libeňského míru a vojska byla rozpuštěna. V roce 1608 zakoupil dvůr a tvrz Závrší[2] a v roce 1617 také sousední statek Borovnici a spojil je do jednoho panství.[3]
České stavovské povstání editovat
Po propuknutí českého stavovského povstání roku 1618 a aktivizování stavovského vojska pod vrchním velením hraběte Thurna byl Varlich povýšen na plukovníka strážmistra[4] a nadále působil jako jeden z nejbližších Thurnových důstojníků. V této pozici se tak pak patrně osobně zúčastnil bitev u Čáslavi, u Pelhřimova, u Lomnice či u Záblatí. V polovině roku 1619 byl Ferdinand II. oficiálně sesazen českým zemským sněmem z českého trůnu a novým českým králem byl zvolen Fridrich Falcký.[5] Jan Varlich mladší se pak od podzimu 1619 do jara 1620 účastnil stavovského tažení do Dolních Rakous, které mělo za výsledek neúspěšný pokus o obléhání Vídně, komplikované především rozvodněným Dunajem,[6] a následné střety s Buqouyovou as osmitisícovou armádou 10. února u Langenloisu a ve dnech 8. až 11. března pro stavovské vítěznou bitvu u Maisavy. Definitivní porážka rakouského tažení přišla 13. dubna v bitvě u Sitzendorfu.[6] Zde se Jan Varlich údajně pokusil provedením jízdního výpadu o pomoc skupině Linharta Colony z Felsu vlákané do pasti císařských. Colona z Felsu nakonec v bitvě padl[7] a celá výprava pak začala ustupovat do Čech. Bojů proti českým stavům zde se na straně císařského vojska zapojil Albrecht z Valdštejna.[6] Následovalo několik menších bojových střetů na českém území zakončených bitvou na Bílé Hoře 8. listopadu 1620, ve které Varlich velel jízdnímu oddílu o síle asi 300 mužů.[8]
V exilu editovat
Po porážcké stavovské armády v této bitvě následně uprchl před císařskou mocí, spolu s Thurnem, Fridrichem Falckým a mnohými dalšími, do nábožensky tolerantních oblastí v zahraničí. V Čechách byl v nepřítomnosti odsouzen k smrti a v rámci pobělohorských konfiskací i k propadnutí všeho majetku, který byl svěřen katolickým šlechticům. V exilu zpočátku působil ve vojsku Fridricha Falckého, rovněž bojoval na straně dánské armády, se kterou bojoval proti císařským silám ve Slezsku. Dne 3. srpna 1627 byl v bitvě u Bernsteinu zajat vojskem Albrechta z Valdštejna,[4] ze zajetí byl propuštěn až po ukončení dánské války.[9]
Spolu s Thurnem se ve 30. letech 17. století zapojil jakožto mluvčí české protestantské emigrace do vyjednávání s císařskou stranou. Stejně tak byl, spolu s dalšími českými exulanty, přítomen na schůzce s Valdštejnem, jemuž byla při jednání v Jičíně dne 16. května 1633 nabídnuta česká koruna,[10] kterou Valdštejn odmítl. Posléze sloužil, stejně jako Jindřich Thurn, v řadách švédského vojska.
Úmrtí editovat
Okolo roku 1635 se přesunul do saského Halle, kde téhož roku 2. června zemřel ve věku 65 let.
Rodinný život editovat
Jeho první manželkou byla Anna Mlázovská z Dohalic, která zemřela před rokem 1605. Jeho druhou ženou pak byla Mariana z Bubnu.[11]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ z Bubna, Jan, mladší, 1570-1635 - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2021-11-28]. Dostupné online.
- ↑ KOĎOUSEK, Václav. Monografie Doudleb nad Orlicí. [s.l.]: [s.n.] 68 s. Dostupné online. Google-Books-ID: 9X0LSCC8fscC.
- ↑ Dějiny obce v datech - Obec Borovnice. www.borovnice.info [online]. [cit. 2021-11-28]. Dostupné online.
- ↑ a b BUBNA Jan Varlich z 1570-1636 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2021-11-28]. Dostupné online.
- ↑ VHU PRAHA [online]. [cit. 2021-11-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Česko-moravská kronika. [s.l.]: Kober 882 s. Dostupné online. Google-Books-ID: X_xKAAAAYAAJ.
- ↑ CHALINE, Olivier. Bílá hora. [s.l.]: Karolinum Press 573 s. Dostupné online. ISBN 978-80-246-2396-2. Google-Books-ID: 6f7eBQAAQBAJ.
- ↑ JUNEK, Václav. Opravdu temná Bílá hora?. [s.l.]: Petrklíč 282 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7229-729-0. Google-Books-ID: MkoBEAAAQBAJ.
- ↑ BUBNA Jan Varlich z 1570-1636 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2021-11-28]. Dostupné online.
- ↑ Liborkoky - | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2021-11-28]. Dostupné online.
- ↑ KODOUSEK, Vacsl. Monografie Doudleb nad Orlici. [s.l.]: [s.n.] 68 s. Dostupné online. Google-Books-ID: 9X0LSCC8fscC.
Literatura editovat
- BÍLEK, Tomáš Václav. Dějiny konfiskací v Čechách po r. 1618.. Praha: František Řivnáč (distributor), 1883. s. 1270
- BÍLEK, Tomáš Václav. Beiträge zur Geschichte Waldstein's. Praha: T. Bílek, 1886. s. 108.
- MIČEK, Ladislav. Jan z Bubna, válečník a diplomat. Studio dokument a forma, 2016. 120 s.
- PATAJOVÁ, Aneta. Po stopách šlechtického rodu Bubnů z Litic. Univerzita Hradec Králové, Fakulta pedagogická. Vedoucí práce: Mgr. et. Mgr. Klára Zářecká, Ph.D. Oponent práce: doc. PhDr. Petr Kmošek, CSc. 2020.
- THILLE, Josef. K dějinám třicetileté války od r. 1621 do r. 1648: historicko-vojenská studie.. s. 143.
