Jan Filip Sasko-Altenburský

Jan Filip Sasko-Altenburský (25. ledna 1597, Torgau1. dubna 1639, Altenburg) byl sasko-altenburský vévoda.

Jan Filip Sasko-Altenburský
sasko-altenburský vévoda
Portrét
Narození25. ledna 1597
Torgau
Úmrtí1. dubna 1639
Altenburg
ManželkaAlžběta Brunšvicko-Wolfenbüttelská
PotomciAlžběta Žofie Sasko-Altenburská
RodWettinové
OtecFridrich Vilém I. Sasko-Výmarský
MatkaAnna Marie Falcko-Neuburská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dětství

editovat

Jan Filip se narodil jako nejstarší přeživší syn vévody Fridricha Viléma I. Sasko-Výmarského a jeho druhé manželky Anny Marie Falcko-Neuburské.

Když jeho otec zemřel (1602), byl Jan Filip a jeho mladší bratři Fridrich, Jan Vilém a Fridrich Vilém nezletilý. Proto převzal jejich strýc Jan (který se zajímal více o přírodní vědy a umění, než o politiku) jejich poručnictví a regentství nad vévodstvím; ale krátce poté uzmul celé Sasko-výmarské vévodství do svých rukou.

Následujícího roku (1603) se mladý princ domáhal svého dědictví, ale strýc Jan byl proti. Nakonec byla uzavřena smlouva o rozdělení rodových zemí: Jan Filip přijal Altenburg a nějaká města a Janovi zůstal Výmar a Jena.

Protože byli bratři stále nezletilí, bylo regentství svěřeno saskému kurfiřtovi Kristiánovi II. a později jeho bratrovi a dalšímu kurfiřtovi Janu Jiřímu I. Saskému.

Dospělost

editovat

V roce 1618 byl Jan Filip prohlášen za plnoletého a převzal vládu ve vévodství i poručnictví nad mladšími sourozenci. Čtyři bratři byli spoluvládci, ale brzy dva z nich bezdětní zemřeli: Fridrich byl v roce 1625 zabit v boji a Jan Vilém zemřel v roce 1632 v Brzegu.

Jan Filip a jeho jediný přeživší bratr pokračovali ve spoluvládnutí; ve skutečnosti to byl Jan Filip, kdo měl až do své smrti svrchovanou moc a plnou kontrolu nad vévodstvím.

V roce 1613 byl Jan Filip jmenován děkanem Lipské univerzity a byl také aktivním členem společnosti Die Fruchtbringende Gesellschaft.

V roce 1638 přijal podle rozdělovací smlouvy se sasko-výmarskou větví po smrti Jana Arnošta Sasko-Eisenašského města Coburg, Bad Rodach, Römhild, Hildburghausen a Neustadt.

Před svou smrtí sepsal vůli, v níž prohlásil svou dceru obecnou dědičkou Sasko-Altenburgu pouze v případě vymření mužského potomstva v rodině. Tato vůle později vyvolala spor mezi větvemi sasko-gothajskou a sasko-výmarskou.

Jan Filip zemřel 1. dubna 1639 ve věku 42 let a jeho nástupcem se stal jeho jediný žijící bratr Fridrich Vilém II.

Manželství a potomci

editovat

25. října 1618 se Jan Filip v Altenburgu v jednadvaceti letech oženil s o čtyři roky starší Alžbětou Brunšvicko-Wolfenbüttelskou (vdova po bratrovi jeho bývalých regentů Kristiána II. a Jana Jiřího Saských). Manželé spolu měli jednu dceru:

Vývod z předků

editovat
 
 
 
 
 
Jan Saský
 
 
Jan Fridrich I. Saský
 
 
 
 
 
 
Žofie Meklenburská
 
 
Jan Vilém Sasko-Výmarský
 
 
 
 
 
 
Jan III. Klevský
 
 
Sibyla Klevská
 
 
 
 
 
 
Marie z Jülich-Bergu
 
 
Fridrich Vilém I. Sasko-Výmarský
 
 
 
 
 
 
Jan II. Falcko-Simmernský
 
 
Fridrich III. Saský
 
 
 
 
 
 
Beatrix Bádenská
 
 
Dorotea Zuzana Simmernská
 
 
 
 
 
 
Kazimír Braniborsko-Kulmbašský
 
 
Marie Braniborsko-Kulmbašská
 
 
 
 
 
 
Zuzana Bavorská
 
Jan Filip Sasko-Altenburský
 
 
 
 
 
Ludvík II. Falcko-Zweibrückenský
 
 
Wolfgang Falcko-Zweibrückenský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Hesenská
 
 
Filip Ludvík Falcko-Neuburský
 
 
 
 
 
 
Filip I. Hesenský
 
 
Anna Hesenská
 
 
 
 
 
 
Kristýna Saská
 
 
Anna Marie Falcko-Neuburská
 
 
 
 
 
 
Jan III. Klevský
 
 
Vilém z Jülich-Cleves-Bergu
 
 
 
 
 
 
Marie z Jülich-Bergu
 
 
Anna Klevská
 
 
 
 
 
 
Ferdinand I. Habsburský
 
 
Marie Habsburská
 
 
 
 
 
 
Anna Jagellonská
 

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johann Philipp, Duke of Saxe-Altenburg na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

editovat