Wikipedie

Jakub Kubata

zbudovský rychtář, popravený za účast na selském povstání

Jakub Kubata (? Zbudov – 1581 Zbudov) byl sedlák ve Zbudově, popravený hrdina legendy o odporu sedláků vůči vrchnosti.[1]

Jakub Kubata
Josef Jakší (1874–1908): Poprava rychtáře Kubaty
Josef Jakší (1874–1908): Poprava rychtáře Kubaty
NarozeníZbudov
Úmrtí1581
Zbudov
Příčina úmrtípoprava stětím
Povolánísedlák
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kubatův pomník

Legenda a historie editovat

Původní verze pověsti editovat

Podle verze Jana Karla Hraše (který ji označil za pověst) odpřisáhnul Kubata, že sporné pastviny na Zbudovských Blatech patří obci blatské. Nato byl vrchností obviněn z křivopřísežnictví a jako takový sťat. Před popravou měl zvolat: „Sousedé, Bůh mým svědkem, že přísaha má byla svatá, a on zajisté smyje mou nevinnou krev, která padne na mé nespravedlivé soudce!“ Po popravě se spustil liják, který Kubatovu krev spláchnul. Vrchnost se zalekla a od té doby připadla Blata čtrnácti vesnicím, které na nich pásly.[2]

Bádání Františka Miroslava Čapka editovat

Jihočeský vlastenec a historik František Miroslav Čapek (1873–1946) vycházel z pověsti, kterou mu vyprávěla jeho babička a kterou převyprávěl pro tisk v roce 1875. Pověst později doplnil rozsáhlým archivním bádáním.

Podle pověsti vyvrcholil patnáctiletý spor Jakuba Kubaty s vrchností, když se stal majitelem panství Adam II. z Hradce. Kubata měl vést rebelii, při které odmítal, s odvoláním na stará práva, robotu. Adam II. z Hradce nechal svolat selský soud na louky mezi Zbudovem a Plástovicemi, kde se sedláci měli zříct práv a svobod. To měl Kubata jménem všech odmítnout se slovy: „Raději čestně zemřít, než denně rodnou půdu v krvi a ponížení skrápět.“ Jako vůdce vzpoury byl popraven.[3]

František Miroslav Čapek se spolu s archivářem Františkem Tischerem z jindřichohradeckého archivu rozhodl reálný základ této pověsti prokázat. Probádal dobové dokumenty, kde prokázal existenci Jakuba Kubaty, syna Matěje Kubaty a jejich početného rodu. Též se mu podařilo doložit zámožnost rodu Kubatů, o kterém nalezl první zmínku z roku 1567. Dokladem o nákladech na popravu i o vyplacení sirotčích peněz pro Kubatova syna v roce 1581 ukázal, že poprava se uskutečnila s velkou pravděpodobností v dubnu toho roku. Z dubna 1581 pochází též list císaře Rudolfa II. Adamovi II. z Hradce, aby sedláky dále netrestal a ponechal jim jejich práva.[4]

Čapkova bádání byla v době vzniku zpochybňována jinými historiky, kteří označovali výsledky jeho práce za falzum. Spor byl ukončen v Čapkův prospěch až v roce 1905.[4]

Vlastnictví Zbudovských Blat editovat

Spor o vlastnictví Zbudovských Blat definitivně uzavřela až v roce 1875 zemská a ministeriální komise. Bylo konstatováno, že dotčené obce odvozují svá práva podle ústního podání od Jakuba Kubaty a popíraly vrchnosti vlastnická práva i práva pastvy. Rozhodnutí se opíralo o to, že král Vladislav věnoval roku 1509 Blata Petrovi z Rožmberka a jeho strýcům, a ten je dal do užívání poddaným, jejichž nástupci byly příslušné obce.[5]

Moderní bádání editovat

Současní historici nezpochybňují spor mezi sedláky a vrchností, který vyvrcholil okolo roku 1581. Pokud ale jde o příčinu, spíše se přiklánějí k názoru, že sporným problémem byly sirotčí peníze, tj. fond ve prospěch osiřelých dětí, který spravovali místní blatští sedláci. Podle rozhodnutí Adama II. z Hradce měly být peníze odváděny vrchnosti.[4][6] František Kavka uvádí, že Jakub Kubata nebyl rychtářem.[1]

Inspirace v umění editovat

Literární zpracování editovat

  • Jako první zpracoval v roce 1875 pověst o Kubatovi Jan Karel Hraše (1840–1907), knižně vyšlo v roce 1878 v jeho publikaci Národní pověsti a pohádky.[2]
  • Kubatovi se věnoval v roce 1881 i Václav Beneš Třebízský v díle Z různých dob.[7]
  • Zájem o pověst oživil v roce 1901 František Miroslav Čapek, nejprve časopiseckými články, v tom samém roce vydal vlastním nákladem knihu Rychtář Jakub Kubata dal svou hlavu za Blata; děj a vzpoura na Blatech ku konci 16. století. Jeho zásluhou byl vybudován Kubatův pomník. Řada cenných informací k postavení pomníku je uložena v Památníku národního písemnictví ve fondu František Miroslav Čapek. Při příležitosti postavení pomníku vydal "Spolek Kubatovský" tisk "Památce Kubatově".
  • Karel Klostermann vložil vyprávění stařenky o Jakubu Kubatovi do románu Mlhy na Blatech z roku 1906.[8][9]
  • Václav Sedláček (1871–1946) napsal divadelní hru Kubata dal hlavu za Blata (knižně 1927, vydal František Švejda, Praha); hru provozovala řada českých amatérských divadel[10]
  • Nina Bonhardová v románu Selský mor též uvádí Jakuba Kubatu jako jednu z postav

Výtvarné umění editovat

  • V roce 1904 byl asi 1,2 km východně od Zbudova postaven pomník Jakuba Kubaty, autorem byl Václav Suchomel z Tábora. Slavnosti, které se konala 21. srpna 1904 se zúčastnili i Karel Klostermann a Adolf Heyduk. O postavení pomníku se zasloužil „Spolek pro zbudování pomníku Kubatovi na Blatech“, který František Miroslav Čapek založil v roce 1901.[11]
  • Jihočeský malíř Josef Jakší (1874–1908) vytvořil v roce 1905 obraz Kubatovy popravy

Jiné připomínky editovat

  • Lokality v okolí Zbudova nesou místní pojmenování, která mají ke Kubatovi vztah (Soudný potok, Kubatova blata)
  • Poslední dochovaný pozůstatek Zbudovských blat je chráněn jako přírodní rezervace Mokřiny u Vomáčků[12]
  • Kubatův statek se nazývá objekt č. 1 ve Zbudově[13]
  • Roku 1906 byla ve Zbudově otevřena obecná Kubatova škola, ozdobená ve štítě Kubatovým poprsím (č. p. 40), ve které bývalo blatské muzeum, knihovna a čítárna.[14] Budova již neslouží původnímu účelu.
  • Kubatova ulice je v Praze, Českých Budějovicích a ve Veselí nad Lužnicí
  • Kněz řádu křížovnického pater Jan Dvořák-Zbudovský roku 1904 sepsal píseň Smrt Jakuba Kubaty s podtitulem Selská dumka. Zpívána je na melodii lidové písně Hřbitove, hřbitove.

Odkazy editovat

Externí odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b KAVKA, František. Zlatý věk Růží: Kus české historie 16. století. [s.l.]: Nakladatelství České Budějovice, 1966. Dostupné online. S. 139. 
  2. ↑ a b HRAŠE, Jan Karel. Národní pověsti a pohádky: Kříž na pastvinách [online]. J. Otto, 1878 [cit. 2020-05-11]. Dostupné online. 
  3. ↑ ŠABLICA, Stanislav. Utváření jihočeské paměti v pojetí F. M. Čapka. České Budějovice, 2015 [cit. 2020-05-12]. . Jihočeská univerzita. Vedoucí práce Bohumil Jiroušek. s. 36–38. Dostupné online.
  4. ↑ a b c ŠABLICA, Stanislav. František Miroslav Čapek - život a dílo historika amatér. České Budějovice, 2013 [cit. 2020-05-11]. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita. Vedoucí práce Bohumil Jiroušek. s. 24–27. Dostupné online.
  5. ↑ Vladislavská čili Zbudovská blata. S. 359. Světozor [online]. 23. 7. 1875 [cit. 2020-05-11]. S. 359. Dostupné online. 
  6. ↑ VESELÝ, Josef. Toulky českou minulostí, 384. schůzka: Jakub Kubata, který dal hlavu za Blata [online]. Český rozhlas 2, 10. 11. 2002 [cit. 2020-05-12]. Dostupné online. 
  7. ↑ TŘEBÍZSKÝ, Václav Beneš. Z různých dob: Kubata dal hlavu za blata, s. 103-110 [online]. Františk Topič, 1950 [cit. 2020-05-11]. Dostupné online. 
  8. ↑ KLOSTERMANN, Karel. Mlhy na Blatech. S. 693–694. Máj [online]. 13. 7. 1906 [cit. 2020-05-11]. S. 693–694. Dostupné online. 
  9. ↑ KLOSTERMANN, Karel. Mlhy na Blatech. S. 710. Máj [online]. 20. 7. 1906 [cit. 2020-05-11]. S. 710. Dostupné online. 
  10. ↑ Databáze českého amatérského divadla: vyhledávání "Kubata dal hlavu za Blata" [online]. NIPOS, pracoviště Databáze českého amatérského divadla [cit. 2020-05-11]. Dostupné online. 
  11. ↑ Památkový katalog: Pomník Kubatům [online]. [cit. 2020-05-11]. Dostupné online. 
  12. ↑ Českobudějovické rybníky – Přírodní rezervace Mokřiny u Vomáčků [online]. Česká společnost ornitologická,, 2009 [cit. 2012-02-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-24. 
  13. ↑ Zbudov. www.selskebaroko.cz [online]. [cit. 2022-02-20]. Dostupné online. 
  14. ↑ TICHÝ, Rudolf. Hluboká a okolí, s. 39 [online]. 1911 [cit. 2020-05-12]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • ŠABLICA, Stanislav. František Miroslav Čapek - život a dílo historika amatér. České Budějovice, 2013 [cit. 2020-05-11]. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita. Vedoucí práce Bohumil Jiroušek. s. 24–27. Dostupné online.
  • ŠABLICA, Stanislav. Utváření jihočeské paměti v pojetí F. M. Čapka. České Budějovice, 2015 [cit. 2020-05-12]. . Jihočeská univerzita. Vedoucí práce Bohumil Jiroušek. s. 36–38. Dostupné online.
  • KREJČA, František. Zbudovský rychtář Jakub Kubata, Lhenice 2009.
  • WEIS, Karel. Český jih a Šumava v písni 7, s. XIII - XXIII.

Související články editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jakub_Kubata&oldid=22568949“