Henri Duparc

francouzský skladatel (1848–1933)

Henri Duparc (21. ledna 1848 Paříž12. února 1933 Monte-de-Marsan) byl přední francouzský skladatel druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století, představitel romantismu. Svou popularitu si získal především jako spolutvůrce (spolu s Gabrielem Faurém) francouzské melodie či umělecké písně.

Henri Duparc
Základní informace
Rodné jménoMarie Eugène Henri Fouques Duparc
Narození21. ledna 1848
bývalý 1. pařížský obvod
Úmrtí12. února 1933 (ve věku 85 let)
Mont-de-Marsan
Místo pohřbeníHřbitov Père-Lachaise
Žánryromantismus
Povoláníhudební skladatel a hudebník
Oceněnírytíř Řádu čestné legie
Manžel(ka)Ellie Mac Swiney
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

 
Henri Duparc na fotografii z devadesátých let.

I když ho hudba fascinovala již od dětských let, byl předurčen na právnickou kariéru. Nakonec však hudba zvítězila a během svých studií se poznal se svým vzorem a spolužákem Césarem Franckem, který mu poskytl několik užitečných rad týkajících se hudby a stal se jeho dobrým přítelem. Franckovým radám byl tak přístupný, že několik svých raných prací i zničil.

Je nutno dodat, že ač je někdy považován spolu s Faurém za tvůrce francouzské melodie či umělecké písně, jeho nízký počet děl je často srovnáván s podobě plodným skladatelem Gustavem Charpentierem. Jeho dílo totiž čítá jen cca šestnáct písní a jedno či dvě instrumentální díla. Špatně se prosazoval i kvůli své uzavřenosti.

Jeho vrcholné dílo se nejčasněji datuje od roku 1868, kdy do roku 1884 složil svých šestnáct písní, některé s alternativním orchestrálním doprovodem, o něž se nyní opírá jeho pověst. Jeho písně jsou především romantické, téměř wagnerovské, ale lze zde poznat vliv impresionisty Debussyho. Jeho uměleckou kariéru ukončila v roce 1885 srdeční mrtvice, po které se rozhodl, že komponování nechá. Následně se na popud svých nejbližších odstěhoval na venkov, kde se začal zajímat především o svou milovanou rodinu, malířství, historii a literaturu.

Na počátku 20. století oslepl. Jako věřící navštívil několikrát Lurdy a doufal v zázrak. Ke konci života ochrnul. Většinu svých posledních let strávil ve Švýcarsku. Zemřel 12. února 1933 ve francouzském Monte-de-Marsan. Je pohřben v Paříži na hřbitově Père-Lachaise.

Dílo editovat

 
Pamětní deska v Paříži, 7 avenue de Villars
  • Six rêveries pour piano (1863-65)
  • Sonate pour violoncelle et piano (1867)
  • Feuilles volantes pour piano (1867-69)
  • Cinq mélodies, op. 2 (zpěv a klavír, 1869)
  • Beaulieu pour piano (1869)
  • Au pays où se fait la guerre (text Théophile Gautier, zpěv a klavír, 1869-70)
  • L'Invitation au voyage (text Charles Baudelaire, 1872, zpěv a klavír, orchestrální verse 1892–95)
  • La vague et la cloche (text François Coppée, zpěv a klavír, 1873)
  • Suite d'orchestre (ztraceno, 1872)
  • Phidylé (text Leconte de Lisle, zpěv a klavír, 1889, verse s orchestrem 1891–92)
  • Laendler, suite de valses pour orchestre (zničeno, 1873)
  • Laendler (pro dva klavíry, 1873)
  • Poème nocturne pro orchestr (1874)
  • Elégie (text Ellen MacSwinny podle Thomase Moorea, zpěv a klavír, 1874)
  • Extase (text Jean Lahor, zpěv a klavír, 1874)
  • Lénore, symfonická báseň podle balady Gottfrieda Augusta Bürgera (1875, verse pro dva klavíry Camille Saint-Saëns 1875)
  • Suite pour le piano (ztraceno,1877)
  • Le manoir de Rosemonde (text Robert de Bonnières, zpěv a klavír, 1879)
  • Roussalka (opera podle Alexandra Sergejeviče Puškina, nedokončeno, 1879-95)
  • Sérénade (text Gabriel Marc, zpěv a klavír, 1880)
  • Benedicat vobis Dominus (moteto pro 3 smíšené hlasy a varhany, 1882)
  • Lamento (text Théophile Gautier, zpěv a klavír, 1883)
  • Testament (text Armand Silvestre, zpěv a klavír, 1883)
  • La vie antérieure (text Charles Baudelaire, zpěv a klavír, 1884)
  • Recueillement (zničeno, zpěv a klavír, 1886
  • Danse lente (z opery Rusalka, 1892)
  • Aux étoiles pour piano (1910)
  • Aux étoiles (orchestr, 1911)
Literární práce a dopisy
  • César Franck pendant le Siège de Paris, in « Revue musicale », Paris, December 1922.
  • Souvenirs de la Société Nationale, in « Revue de la Société internationale de Musique », Paris, December 1912.
  • Lettre à Chausson, in « Revue musicale », December 1925.
  • Duparc Henri : Une Amitié mystique, d'après ses lettres à Francis Jammes. (Preface and comments by G. Ferchault). Mercure de France, Paris, 1944.
  • Gérard, Y. (Ed.). Lettres de Henri Duparc à Ernest Chausson, in « Revue de Musicologie » (N° 38) 1956, p. 125.
  • Sérieyx, M.-L. (Ed.). Vincent d’Indy, Henri Duparc, Albert Roussel : lettres à Auguste Sérieyx. Lausanne, 1961.

Literatura editovat

  • Northcote, S. The Songs of Henri Duparc. London: D. Dobson, 1949. 124 pp.
  • Von der Elst, N. Henri Duparc : l’homme et son oeuvre. (Thesis). Paris: Université de Paris, 1972, & Utrecht, 1972.
  • Fabre, M. L'image de Henri Duparc dans sa correspondence avec Jean Cras. 1973.
  • Fellot, H. Lieder français : Henri Duparc, in « Revue Musicale de Lyon ». Lyon, 30 March 1904.
  • Chantavoine, J. Henri Duparc, in « La Revue Hebdomadaire », Paris, 5 May 1906.
  • Aubry, G.-J. Henri Duparc, in « La vie musicale de Lausanne », Lausanne, 1 February 1908.
  • Jammes, Francis. L'Amour, les Muses et la Chasse, in « Mercure de France », Paris, 1922, p. 172 et al.
  • Fauré, Gabriel. Opinions musicales. Paris: Rieder, 1930.
  • Imbert, M. Henri Duparc, in « La Petite Maîtrise », Schola Cantorum de París, March 1933.
  • Ansermet, Ernest. Un émouvant témoignage sur la destinée d'Henri Duparc, in « Revue Musicale », Paris, April 1933.
  • Bréville, P. Henri Fouques Duparc 1848-1933, in « La Musique Française », Paris, May 1933.
  • Merle, F. Psychologie et Pathologie d'un artiste: Henri Duparc. Bordeaux: Imprimerie de l'Université (Bordeaux), 1933.
  • Oulmont, C. Henri Duparc, ou de L'Invitation au Voyage à la Vie éternelle. Paris: Desclée de Brouwer & Cie, 1935.
  • Oulmont, C. Un Duparc inconnu, in « Revue musicale », Paris, July–August 1935.
  • Stricker, R. Henri Duparc et ses mélodies. (Thesis). Paris: Conservatoire national de musique, 1961.
  • Rigault, J.-L. Les mélodies de Duparc, Autour de la mélodie française. Rouen, 1987, p. 71-86.
  • Stricker, R. Les mélodies de Duparc. Arles, 1996.

Externí odkazy editovat