Guinejská vysočina

hornatá náhorní plošina v západní Africe

Guinejská vysočina,[1] dříve též Súdánská vysočina,[2][3][4] je hustě zalesněná hornatá náhorní plošina táhnoucí se od centrální Guineje přes severní Sierru Leone a Libérii až po západní Pobřeží slonoviny.

Guinejská vysočina
Nejvyšší bod1945 m n. m. (Mount Bintumani/Loma Mansa)

Podřazené
jednotky
Futa Džalon, Loma, Simandou, Kourandou, Nimba, Monts du Toura

SvětadílAfrika
StátGuineaGuinea Guinea, Sierra LeoneSierra Leone Sierra Leone, LibérieLibérie Libérie, Pobřeží slonovinyPobřeží slonoviny Pobřeží slonoviny
PovodíGambie, Senegal, Niger
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vysočina zahrnuje řadu hor, pohoří a náhorních plošin, včetně Futa Džalon ve střední Guineji, pohoří Loma v Sieře Leone, masivů Simandou a Kourandou na jihovýchodě Guineje, pohoří Nimba na hranicích Guineje, Libérie a Pobřeží slonoviny a Monts du Toura na západě Pobřeží slonoviny.

Vrcholy

editovat
  • Mount Bintumani (Loma Mansa), Sierra Leone, 1945 m
  • Sankan Biriwa, Sierra Leone, 1850 m
  • Mount Richard-Molard, též známá jako Mount Nimba, Pobřeží slonoviny a Guinea, 1752 m
  • Grand Rochers, Guinea, 1694 m
  • Mont Sempéré, Guinea, 1682 m
  • Mont Tô, Guinea, 1675 m
  • Mont Piérré Richaud, Guinea, 1670 m
  • Pic de Fon, Guinea, 1658 m
  • Mont LeClerc, Guinea, 1577 m
  • Pic de Tibé, Guinea, 1504 m
  • Mount Wuteve, Libérie, 1420 m
  • Pic de Tétini, Guinea 1257 m
  • Kourandou Massif, Guinea, 1236 m
  • Béro Massif, Guinea, 1210 m

Reference

editovat
  1. Index českých exonym: Standardizované podoby, varianty. 3. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2020. 212 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-88197-20-1. S. 63. 
  2. Československý vojenský atlas. Praha: Ministerstvo obrany, 1965. S. 186, 190.
  3. Vojenský zeměpisný atlas. Praha: Ministerstvo národní obrany, 1975. S. 15, 186, 194.
  4. Školní atlas světa. 5. vyd. Praha: Kartografie Praha, 1995. ISBN 80-7011-323-5. S. 36.

Související články

editovat